Hlavní obsah stránky
TÉMA: Role knihovny v menších obcích: Průzkum tzv. venkovských knihoven
Sestavila LUCIE MACHÁČKOVÁ Lucie.Machackova@nkp.cz
V České republice bylo podle průzkumu Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2021 evidováno 5270 veřejných knihoven, z toho 5072 v obcích do 7500 obyvatel; 3641 z nich neuskutečnilo žádnou kulturní a ani vzdělávací akci pro komunitu v místě svého působení. To znamená, že pravděpodobně svou činnost stále omezují jen na půjčování knihovních dokumentů. Je to poměrně vysoké číslo, které ukazuje, že nemalý počet knihoven ještě čeká na transformaci z pouhých půjčoven na moderní instituce reflektující měnící se potřeby současné společnosti a jsou úzce spjaté se společenským a komunitním životem v obci.
Možná se zeptáte, proč jsme vybrali právě obce s počtem obyvatel do 7500. Je to proto, že obce do této velikosti jsou optikou Ministerstva pro místní rozvoj, hlavního vyhlašovatele soutěže Vesnice roku, chápány jako venkov. A protože naším záměrem bylo zjistit, jaká je role knihovny v menší obci, tedy na venkově, zvolili jsme tento základní parametr.
Anketa mezi knihovnami
Udělali jsme malý pokus a oslovili 45 knihoven v obcích od 300 do 6500 obyvatel napříč celou republikou, o kterých víme, že svou činnost neomezují jen na půjčování knih, a požádali nejen knihovnice a knihovníky, ale také jejich zřizovatele, spolupracující organizace a samozřejmě uživatele o odpovědi na čtyři otázky:
1. Jaká je z vašeho pohledu nedůležitější role (funkce) knihovny ve vaší obci?
2. Jaké služby by měla knihovna z vašeho pohledu obyvatelům obce poskytovat?
3. V čem spatřujete její silné stránky?
4. Kde vidíte její slabé stránky?
Naším cílem bylo zkusit zmapovat, jak na knihovnu nahlíží ti nejdůležitější aktéři, kteří ovlivňují její funkci a činnost. Velmi děkujeme všem, kteří si našli na anketu čas. Celkem odpovědělo 96 osob.1
Knihovnice a knihovníci
Odpovědi knihovnic a knihovníků na první a druhou otázku se blíží vizím a koncepcím rozvoje českého knihovnictví s jednou, ale z našeho pohledu důležitou odchylkou. Až na výjimky jsme nenašli potřebu knihoven nabízet digitální služby. Přitom žijeme v digitální době. Bez chytrých telefonů, tabletů a notebooků si už život jak pracovní, tak osobní ani nedokážeme představit. Velmi bychom si přáli, aby i menší knihovny pomáhaly rozvíjet digitální gramotnost v místě svého působení, protože schopnost práce s informacemi a digitálními technologiemi je nezbytnou podmínkou pro život v době digitální pro každého z nás.
Jiřina Němečková, knihovnice, Lomnice (1345 obyv.), Karlovarský kraj:
ad 1. Kromě široké nabídky knihovnických služeb se snažíme, aby byla naše knihovna centrem komunitního i mezigeneračního setkávání, aby se zde všichni uživatelé cítili dobře a rádi se do naší knihovny vraceli. Provozní dobu knihovny nedělíme na čas, kdy je otevřeno pro dětské čtenáře a kdy pro dospělé, dokonce některé aktivity (vyrábění, ruční práce…) probíhají v době, kdy si lidé chodí vybírat knihy. Zejména senioři často záměrně volí návštěvu knihovny v době, kdy je zde nejvíc „rušno“, třebaže by mohli přijít v dopoledních hodinách. Myslím si, že mezigenerační setkávání je prospěšné pro všechny věkové skupiny.
ad 2.
— Volný přístup k informacím – internet.
— Půjčování knih, časopisů, deskových her, audionosičů, deštníků, tašek atd.
— MVS – kromě jiného objednáváme i odbornou literaturu pro studenty (nejčastěji z KK Karlovy Vary, Vědecké knihovny v Olomouci, MZK Brno).
— „Knihovna na kolečkách“– donášková služby hendikepovaným občanům.
— Přednášky, besedy – setkávání se spisovateli nebo jinými inspirativními lidmi.
— Pravidelná spolupráce se ZŠ a MŠ a výchova ke čtenářství.
— Nabídka mimoškolních aktivit (herní odpoledne, vyrábění, divadelní kroužek…).
— Pomoc se základními IT dovednostmi seniorům.
Lucie Hašková, knihovnice, Hradištko pod Medníkem (2306 obyv.), Středočeský kraj:
ad 1. Jde o místo, kde se setkávají lidé napříč generacemi, zájmy a sociálními skupinami. Člověk zde načerpá pozitivní energii, je to přátelské místo, vlídné a společenské. Je to místo, kde nevznikají konflikty, kde člověk neřeší nic nepříjemného, kde neočekává příkoří, proto přicházejí návštěvníci pozitivně naladěni. V knihovně můžete narazit na někoho známého, je zde vhodná příležitost se s někým seznámit. Člověk si tu popovídá, zasměje se. Když má starosti, může se s nimi svěřit, protože buď zde najde pomocnou ruku, nebo aspoň někoho, kdo ho vyslechne, a tak si trochu uleví. Je to místo, kde se všechno dozví, co se kde děje, co se v obci řeší, proč ještě nestojí Billa, kdy se bude opravovat most, získá kontakt na šikovného instalatéra nebo paní, která ráda pohlídá děti.
ad 2. Pomineme-li výpůjční služby, měla by knihovna umět nabídnout vše, co v obci chybí. Může nabízet informace o historii obce, zajímavostech regionu, pořádat kulturní a společenské akce, výstavy místních umělců, přednášky místních cestovatelů, historiků a jiných zajímavých osobností, spolupracovat s místními institucemi (škola, školka, spolky aj.), být zároveň infocentrem, komunitním centrem, archivem, místem kolektivní paměti dané obce, alternativou k obecnímu úřadu… Dříve se člověk všechno dozvěděl v hospodě, dnes tuto roli převzaly knihovny.
Kde vidí knihovnice silné a naopak slabé stránky svých knihoven? Mezi ty silné řadí spolupráci se základními a mateřskými školami, multifunkční prostor, dobré vztahy se zřizovatelem nebo velkou sledovanost webu a sociálních sítí knihovny. Ke slabým stránkám často řadí nevyhovující (zpravidla malý) prostor a s tím spojenou bariérovost.
Božena Zajícová, knihovnice, Vidče (1755 obyv.), Zlínský kraj:
ad 3.
— Umístění v centru obce v budově mateřské školky.
— Bezbariérový přístup přes okolní zahradu (možnost využití při venkovních akcích).
— Knihovna po celkové rekonstrukci v roce 2016 – velké a světlé prostory půjčovny a posluchárny.
— Kompletní nové vybavení – regály, stoly, stolky, hrabadla, sedací nábytek, technické vybavení: nové PC pro potřebu knihovníka i čtenářů, televizor, lednice, kávovar...
— Knihovní fond – každoroční aktualizace (nákup a vyřazování).
— Časté využívání MVS z MěK Rožnov pod Radhoštěm.
— Možnost zapojování do vzdělávání a akcí pořádaných jinými knihovnami.
— Místo setkávání pro všechny zájemce při výpůjčkách, besedách a ostatních akcích.
— Dobrá spolupráce s vedením obce a ostatními složkami obce (MŠ, ZŠ, Kulturní komise obce...).
ad 4. Z hlediska naší knihovny je to hlavně potřeba rozšíření otevírací doby a posílení změny funkce dobrovolného knihovníka na profesionálního.
Erika Koukalová, knihovnice, Hulín (6506 obyv.), Zlínský kraj:
ad 3. Silné stránky naší knihovny vidím převážně ve vstřícném vedení a věku zaměstnanců knihovny. Bohužel je velmi těžké v knihovnách, kde pracují knihovníci/knihovnice už přes desetiletí, zavést něco nového. Je samozřejmě i hodně výjimek, ale řekla bych, že v našem regionu je to u starších pracovníků problém. Změny nové doby si žádají i vzdělávání knihovníků, a to i v tak odlišných oblastech, jako je třeba 3D tisk, robotika apod. Kdo by před deseti lety řekl, že knihovník bude muset umět ovládat taková zařízení. Ale pokud chce jít knihovna s dobou a předvést svým i budoucím uživatelům, že má pořád co zajímavého nabídnout, neobejde se bez těchto znalostí. V našem „mladším“ kolektivu se nových věcí nebojíme a snažíme se je přijímat jako výzvu, i když je to náročné i pro nás.
ad 4. Slabé stránky spatřuji v počtu zaměstnanců. Poptávka v našem městě je velká, nápadů je hodně, ale čas a osoby na realizaci zásadně chybí. Počet zaměstnanců je dán velikostí města a my můžeme být rádi, že jsme alespoň dvě. Protože tam, kde je pouze jeden knihovník, je to velmi náročné.
Je nutné přiznat, že odpovědi knihovnic jsme tak trochu očekávali nebo, chcete-li, nebyli jsme jimi překvapeni. Přece jen knihovnická komunita je velmi pospolitá, navzájem si pomáhá a podporuje se v poskytovaných službách, sdílí své zkušenosti v knihovnických e-konferencích a potkává se při různých zejména vzdělávacích akcích pro pracovníky knihoven.
O to víc jsme byli zvědaví na ostatní cílové skupiny naší malé ankety. Přinesou jejich postřehy a názory na knihovny nové podněty pro práci knihoven?
Zřizovatelé
Dříve než stručně zhodnotím odpovědi od zřizovatelů, ráda bych ocitovala paní starostku Marii Gryžboňovou Mališovou z obce Nižní Lhoty (281 obv.) z Moravskoslezského kraje: Jsme příliš malá obec a nemáme knihovnu, přesto vnímáme knihovny jako potřebnou součást vesnice a naprosto souhlasím s tím, že „když zmizí z obcí škola, hospoda, obchůdek, pošta a i knihovna, tak zmizí i život v obci“. Všechno jsme si už prožili. Poštu jsme nikdy neměli, ale knihovnu či školu ano. V 60. letech byla zrušena knihovna a knihy vyvezeny na smetiště, v 70. letech byla zrušena škola – chyběl jediný žák, aby nebyla zrušena. Po roce 2000 s příchodem velkých supermarketů, a tím levnějšího zboží zmizel obchod, následně i hospoda – lidé začali utrácet ve velkých městech. Byť občané mohou dojít do obchodu či restaurace do sousedních obcí (vzdálenost cca 1–2 km), není to takové, jako kdyby se denně potkávali v obchůdku na vesnici nebo v letní podvečer si dali „pivko“ se sousedem v místní hospůdce. Komunitní život schází především starším občanům, kteří již nejsou pracovně aktivní a nemají každodenní pracovní povinnost v zaměstnání. Tak jsme rádi, že k nám dvakrát týdně zajíždí pojízdná prodejna potravin, u které se zvláště starší občané potkají a pohovoří. Podporujeme místní spolky, které se snaží pro občany připravovat různé akce s občerstvením, protože komunitní život je opravdu o setkávání se. Tím, že se lidé přirozeně nesetkávají v obchodě, na autobusové zastávce apod., že pořád spěcháme, jsme přetížení informacemi, stává se z naší společnosti asociální společnost. Takže digitalizace ano, ale ne na úkor obyčejného života.
V obcích, kde knihovnu mají, je zřizovatel ten, který ji zajišťuje finančně i personálně. Pokud má knihovnu rád a dobře vychází s knihovníky, je položený velmi dobrý základ pro dobře fungující knihovnu. Z došlých odpovědí až na výjimky – knihovna je vnímána jako místo pro velmi úzkou skupinu obyvatel – vyplývá, že nejdůležitější roli knihovny spatřuje v její společenské funkci. Chápe ji jako místo pro kulturní a společenský život obce, komunitní centrum. Z poskytovaných služeb je na prvním místě půjčování knih a vyhledávání informací. Silnou stránku vidí v personálním obsazení knihovny, práci s dětmi na poli čtenářské gramotnosti, organizovaní společenských a kulturních akcí, moderním vybavení. Jako slabá stránka jsou nejčastěji uváděny nedostačující prostory. Bez zajímavosti není ani názor, že slabou stránkou knihovny je nutnost dodržovat výpůjční lhůty.
Petr Felkner, starosta, Svijany (345 obv.), Liberecký kraj:
ad 1. Role knihovny je dnes především rolí komunitního centra obce, kde se lidé potkávají, povídají a sdělují si nejrůznější informace.
ad 2. Služby především čtenářské, vzdělávací, informační a komunikační, aby občané věděli, že když přijdou do knihovny, tak kromě knih se mohou i něco naučit, poznat sousedy, sdílet informace nebo zde mohou sehnat informaci, kterou sami nemohou najít nebo zjistit.
ad 3. Silné stránky vidím v tom, že má pevné historické kořeny a povědomí u lidí. Navíc lidé stále mají rádi tištěnou knihu, přestože elektronika stále nabírá na síle. V mnoha obcích zmizely malé obchody, kde byli lidé zvyklí se potkat. Knihovna jim to do jisté míry nahrazuje.
ad 4. Slabé stránky jsou v osvětě a atraktivitě pro mladé lidi, kteří kvůli elektronickým médiím nedokážou zatím hodnotu knihovny jako takové uchopit. Bude potřeba hledat cesty, jak knihovnou zaujmout mladé lidi – např. studio pro natáčení klipů na web, komunitní semináře na různá témata, která mladí lidé sledují a kam by se pozvali pro ně zajímaví lidé nebo odborníci.
Spolupracující organizace
Důležitými partnery knihoven jsou ostatní organizace, instituce či spolky působící v obci. Považovali jsme proto za nezbytné zeptat se na jejich vztah ke knihovnám. Nejčastějším partnerem knihoven jsou (podle očekávání) mateřské a základní školy. Odpovědi na první dvě otázky se nijak významně neliší od stanovisek knihovníků či zřizovatelů. Silnou stránku spatřují ve schopnosti knihoven propojovat spolky, v sociální roli knihoven a skvělých pracovnících knihoven, v podpoře od zřizovatele nebo nově opravených prostorách. Jako slabou stránku vnímají nedostatek finančních prostředků na nákup knih a potřebného vybavení.
Irena Kocůrková, učitelka ZŠ, Rapotín (3291 obv.), Olomoucký kraj:
ad 1. Obohacení kulturního života v obci i osobní rozvoj občanů skrze četbu i různé akce a programy pořádané knihovnou.
ad 2. Podle mého názoru by knihovna měla nabízet kvalitní literaturu, besedy a autorská čtení se zajímavými autory a kultivovat tak „literární vkus“ čtenářů, zaměřovat se na čtenáře všech věkových kategorií, měla by nabízet příjemné a estetické prostředí pro své čtenáře.
ad 3. Za silné stránky naší knihovny považuji velkorysou otevírací dobu, příjemné a moderní zázemí, velmi ochotné paní knihovnice, opravdu minimální a všem dostupný členský poplatek, pravidelné doplňování novinkových titulů jak pro dospělé, tak pro děti, nabídku audioknih či možnost zapůjčení deskových her. V neposlední řadě považuji za velmi přínosnou také spolupráci knihovny s místní základní školou, jejíž žáci pravidelně navštěvují besedy v knihovně v rámci výuky českého jazyka, stejně jako paní knihovnice navštěvuje žáky přímo ve škole. Místní prvňáčci pravidelně dostávají na konci školního roku knížku a titul Už jsem čtenář. Naše knihovna také několikrát do roka pořádá různé tvořivé a řemeslné workshopy a každoročně se zapojuje do dětmi velmi oblíbené akce Noc s Andersenem.
ad 4. Žádné slabé stránky mě nenapadají.
Uživatelé
Uživatel je podle Terminologické databáze knihovnictví a informační vědy: Osoba (individuální uživatel) nebo instituce (institucionální uživatel) využívající knihovnické a informační služby. Proč uživatele uvádím jako posledního z oslovených cílových skupin? Samozřejmě to není proto, že by byl ten poslední, na kom záleží. Je na konci proto, že právě on je tím, kdo dává zpětnou vazbu, zda se spolupráce knihovny, zřizovatele a často i spolupracující organizace podařila. On je tím, kdo díky svému zájmu či naopak nezájmu ukazuje, zda je knihovna v obci potřebná. Je sice na konci celého řetězce, ale je tím nejdůležitějším článkem a hodnotícím faktorem úspěšnosti/neúspěšnosti, nepostradatelnosti/postradatelnosti, potřebnosti/nepotřebnosti knihovny v obci. Právě proto bychom uživateli měli nejvíce naslouchat, znát jeho zájmy a potřeby, vědět, co se mu na knihovně libí a co vůbec nelíbí.
Uživatelé knihoven se k jednotlivým otázkám vyjadřovali takto:
ad 1.
— Možnost setkání s dalšími čtenáři, popovídání si nejen o knížkách.
— V naší obci je knihovna vlastně jediné místo, kde se lidé mohou potkat, popovídat si nebo společně něco dělat.
— Je centrem kulturního, vzdělávacího a společenského života v obci.
— Je pro mne jediným, kulturním místem v obci, které celoročně slouží ke společenskému vyžití (kromě hospody) nás dříve narozených.
— Díky meziknihovním výpůjčkám je dostupná i odborná literatura pro studium SŠ i VŠ.
ad 2.
— Nejen výpůjčky knih, ale společenský prostor pro mnoho volnočasových aktivit a kurzů, široké spektrum cílových skupin od batolat po seniory.
— Vypůjční služby – fyzických knih, audioknih, časopisů, CD, DVD.
— Bezplatný přístup na internet.
— Setkávání se současnými autory knih, vzdělávací přednášky jak pro veřejnost, tak pro školy.
— Udržení knih a čtení jako součásti lidského života (zdravější než moderní technologie a elektronika, široká slovní zásoba, schopnost se vyjadřovat).
— Knihovna má být i místem setkávání a společenské interakce.
ad 3.
— Za dobře fungující knihovnou stojí tvrdá práce naší paní knihovnice. Její ochota, trpělivost, zájem o své čtenáře. K půjčeným knížkám ještě daruje úsměv a dobrou náladu.
— Tím, že jsme na vesnici, nejsme anonymní. Je fajn, že si můžeme sdělovat dojmy z knih hned na místě.
— Individuální přístup ke každému čtenáři.
— Pravidelný kontakt dětí s knihovnou.
— Velmi ochotný personál.
— Příjemné prostředí.
— Velký výběr beletrie.
— Knihovna se významným dílem podílí na organizování kulturního dění ve městě.
ad 4.
— Jediná slabá stránka naší knihovny je velikost. Je malá.
— Že nemůže být otevřená třeba o víkendu, což bych ocenila, vracím se z práce pozdě.
— Vzhledem k tomu, že knihovna není anonymní, pro někoho toto může být překážka, když si chce vypůjčit něco, u čeho nechce být viděn.
— Možná se najde někdo, kdo by kvitoval v knihovně ticho a soukromí, třeba když něco studuje nebo vyhledává něco osobního na internetu.
— Nebyl by na škodu nějaký tichý kout, který v naší knihovně není.
— Malý výběr knih.
— Negativně vnímám přestěhování knihovny do nových prostor. Místnost je menší, bez oken. Není zde dostatek prostoru ani světla.
Jiří Bajzík, student gymnázia, Babice (1265 obv.), Středočeský kraj:
ad 1. Ta původní – poskytnout obyvatelům přístup k informacím, a to zejména v jejich tištěné podobě.
ad 2. Mimo samozřejmé půjčování tiskovin by měla knihovna občany umět i nalákat a dokázat jim, že může nabídnout více než jen salátová vydání knih, které museli číst povinně během školní docházky.
Možnost vyhledat si informace na internetu je v dnešní době též nezbytnou záležitostí.
Knihovnice by měla být průvodcem pro každého zájemce o literaturu, čímž nemám na mysli chodící katalog, nýbrž zkušenějšího parťáka, který je ochoten poradit s výběrem a orientací v žánrech, pojmech a hlavně vydařených dílech.
Důležité jsou zajisté přednášky pro žáky ze základní školy, ale užitečné by byly též přednášky pro širokou veřejnost – ať už o novinkách nebo zajímavostech ze světa literatury, tak též např. besedy s autory.
Posloužit by dokázala také jako místo, kde si mohou lidé předávat zkušenosti a rady, fanoušci stejného žánru by si mohli vyměnit názory a tipy na čtivo, vzájemně se podporovat či zjišťovat hlubší informace o svých zájmech: od kuchařek a rad pro domácí kutily přes spirituální potřeby až po exaktní vědy. Na své si zde přijde jak začátečník, tak pokročilý či odborník. Zároveň je to jedno z mála míst nabízejících zábavu opravdu všem věkovým kategoriím.
Dále bych nejspíše zavedl burzu knih, díky níž mohou již nežádoucí svazky ještě dále někomu sloužit.
ad 3. Jelikož je knihovna menší, běžný člověk se může rychleji zorientovat v jejím řádu, a snadněji tak hledat v regálech, co hledá. Knihovnice má navíc přehled o pravidelných uživatelích a lépe se přizpůsobuje jejich potřebám, např. když rozhoduje o nákupu nových vydání.
Díky úzké spolupráci se základní školou může přivést pod svá křídla nové nadějné čtenáře a být jim pomocnou rukou při s věkem měnícím se stylu četby a stupňujících se požadavcích vzdělávacího systému. Děti si též mohou do života odnést návyk navštěvování knihovny jako příjemného místa a udržovat jej i v dospělosti.
Přímo v naší obci musím vyzdvihnout pravidelné aktivity pořádané knihovnou. Tak sem mohou zavítat i lidé, kteří čtení neholdují, a seznámit se s jejím prostředím.
Ad 4. Knihovna ve své maličkosti nepojme takový objem knih jako její rozrostlejší kolegové. Částečnou nápravou je výměnný fond; tato možnost však nenabízí vzrušující pocit náhodného prohledávání regálů a radost z objevení dosud neznámého hřbetu.
Problémem může být též obraz knihovny jako exkluzivního hnízda knihomolů. Někteří lidé se tomuto místu vyhýbají se zažitou obavou, že „pokud nejsou čtenáři, nemají tam co dělat“.
Jedná se spíše o starší jedince, kteří na rozdíl od školáků nemají záminku sem přijít. Výtvarnické akce, dílničky či tréninky paměti otevírají knihovnu pro širší škálu uživatelů, proto jsem toho názoru, že častější výskyt možností pro dospělé by nebyl na škodu.
Sdružení místních samospráv
Velmi jsme uvítali, že se do ankety zapojilo i Sdružení místních samospráv ČR. Nejen proto, že má ve své členské základně hlavně menší obce cca do 10 000 obyvatel, ale je to také partner knihoven. Spolupracujeme v různých oblastech, ať už se jedná o semináře pro starosty malých obcí, konzultace při vydávání publikací pro obce, či zapojení do hodnocení knihovníků (cena MARK). Svými odpověďmi paní předsedkyně v podstatě udělala stručné, ale výstižné shrnutí naší malé ankety o roli, úloze nebo, chcete-li, potřebnosti knihoven v menších obcích.
Eliška Olšáková, poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR:
ad 2. Z pohledu obcí, které zastupujeme, tedy z pohledu obcí malého či venkovského typu, je knihovna hned po hospodě či úřadě místem, kam občané chodí i z důvodu potřeby kontaktu či pro informace. Většina knihovnic a knihovníků jistě potvrdí, že jejich knihovna je především pro seniory a děti centrem, kde se mohou potkat, popovídat si a mít interakci. Jak velkou, to je vždy závislé na osobě knihovníka. Z našeho pohledu by tedy knihovna měla kromě svého primárního účelu, kterým je výpůjčka knih, také plnit roli neformálního komunitního centra a místa, kde jsou všichni vítáni a kde jim je dobře. Proto v knihovnách na malých obcích často probíhají setkání s autory, tematické večery, výstavy, vzdělávací akce nebo je prostor sdílen i s další službou, třeba Poštou partner.
ad 3. Silné stránky malých knihoven spatřuji v jejich neformálnosti a více než detailní znalosti čtenářů a jejich potřeb.
ad 4. Knihovny v malých obcích bojují zpravidla s nedostatkem prostor a také s knihovním fondem. Knihovníci neradi vyřazují knihy a zároveň obec nemá většinou dostatek financí na nákup všech novinek, po kterých čtenáři touží.
Foto: Lucie Macháčková
1 Knihovníci – 27, zřizovatelé – 24, uživatelé – 22, spolupracující organizace – 23.