Hlavní obsah stránky
UDÁLOSTI: Jak nahlédnout pod pokličku RVP v knihovně?
JITKA VYPLAŠILOVÁ vyplasilova@centrum.cz
Když se spojí učitelka českého jazyka a literatury a knihovnice dětského oddělení v jednu osobu, mohou se dít divy. A ony se opravdu dějí. Lepší kombinace obou profesí nejspíš neexistuje. Každá profese totiž očekává od programů pro žáky v knihovně něco jiného. Napůl knihovník / napůl učitel umí práci s knihou skvěle skloubit dohromady.
Učitel není knihovník a naopak
Loni začátkem září se v krásném slunném pátečním dni sešla v knihovně Jiřího Mahena v Brně skupinka knihovnic z dětských oddělení napříč celou Českou republikou, ponejvíce však z Moravy a Slezska. Záměrem setkání bylo seznámit je se vzdělávacími cíli Rámcově vzdělávacího programu (RVP) mateřských, základních a středních škol, které využijí při tvorbě programů pro školy. Jako průvodkyně workshopu byla vybrána Jitka Vyplašilová – učitelka českého jazyka, lektorka čtenářské gramotnosti, autorka vzdělávací skupiny na Facebooku Hodiny literatury hravě a zároveň knihovník. Zadání workshopu bylo jednoznačné: představit kolegům knihovníkům něco z pedagogické praxe a nechat je nahlédnout do potřeb školy a učitelů. Poté pak zkusit tyto získané informace převést do své knihovní praxe.
Rozdílné vnímání programů pro školy?
Ačkoliv se ze samotného tématu může zdát, že knihovník a učitel mají stejný cíl, proč navštívit s žáky knihovnu, samotné představy se občas dosti liší. Knihovník velmi často k žákům jakéhokoliv věku přistupuje s touhou ukázat jim krásný pocit ze samotného čtení, kdežto učitel předpokládá, že se jeho žáci dozvědí informace z literární historie a teorie. Dochází pak k tomu, že učitelé mohou odcházet nespokojeni, protože nebyla naplněna jejich představa obsahu knihovní lekce, knihovníci pak mohou být rozčarováni tím, že se po nich chce suchá literární teorie. Cílem workshopu tedy bylo tyto představy skloubit a vytvořit vzájemnou spokojenost na obou stranách.
Opravdu prakticky
Workshop započal vzájemným představováním a brainstormingem. Na úvod se pracovalo s konkrétním materiálem trefně nazvaným „knihovny“, který je nejen do knihovny vhodný, ale zároveň trénuje slovní zásobu a ukazuje témata, o která mají žáci/čtenáři zájem. Žáci si vytvářejí imaginární knihovny snů sobě nebo zadané postavě na míru. Vytvářejí tak knihovnu pro princeznu, fotbalistu, baletku či piráta, zohledňují reálie spjaté s touto postavou a píší názvy knih. Tato aktivita pak otevřela prostor pro lektorčinu powerpointovou prezentaci plnou dalších praktických ukázek, doplněných o klíčové vzdělávací cíle lekce, hodiny, materiálu.
Po kratším teoretickém úvodu na téma RVP/ŠVP (Školní vzdělávací program), obecné vzdělávací cíle, vzdělávací cíle českého jazyka byly dále rozvedeny pojmy metody kritického myšlení (RWCT) a fáze učení E-U-R. Všechny tyto odborné pojmy si účastnice workshopu samy odzkoušely na praktických materiálech, a to od kartiček, pracovních listů, hledaček až po hrnky. Z metod kritického myšlení účastnice otestovaly práci s klíčovými slovy pomocí „vyhledávače“, hledání knih v knihovně pomocí klíčových slov, hledání mezipředmětových vztahů aj. Na světlo světa byly také vytaženy materiály paní lektorky s velmi neobvyklým názvem – tzv. zavařovačky. Proběhla ukázka vynikající metody čtení s předvídáním, která se skvěle hodí jak pro knihovní lekce, tak pro vyučovací hodiny literatury ve škole. Při praktické části workshopu byly při každé činnosti určovány a představovány jednotlivé vzdělávací cíle podle platného vzdělávacího kurikula. Výhodou takto praktického workshopu bylo, že lektorka měla materiály vyzkoušeny souběžně jak ve své pedagogické praxi, tak v praxi knihovny.
Kriticky myslet, nebo se učit díla a autory?
Celý workshop pak byl zakončen ukázkou kompletní knihovní lekce plánované metodou učení E-U-R, ve které se snoubí touha po kritickém myšlení a aktivitě při čtení s klasickou literární historií. Program, který nabízí lektorka/knihovnice pro školy v okolí knihovny v Moravských Budějovicích, nese název „Literární kavárna“. Žáci v něm pracují s životopisy slavných literárních postav, jako jsou Pipi, Švejk, Drákula, Anna Karenina aj. (viz foto vlevo). Nejprve žáci z informací zpracovávají myšlenkovou mapu, poté v knize hledají typickou ukázku, která podpoří teorii o jejich postavě. V závěru se musí zamyslet a vybrat pro svoji postavu vhodný nápojový obal a nápoj, který by si jeho postava objednala v naší literární kavárně. Nad závěrem musí žáci opravdu hodně přemýšlet, přesto se jim tato aktivita velice daří. K této aktivitě v kontextu workshopu s podtématem souladu představ učitele a knihovníka by se krásně hodilo jedno české přísloví: Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Debata v plném proudu
Po celou dobu programu probíhala mezi samotnými účastníky a lektorkou rozsáhlá diskuse o tématu knihovních programů pro školy. Hledaly se jak rozdíly v očekávání ze strany knihovníků a učitelů v náplni programů v knihovnách, tak ale i společné rysy a přání při realizaci programů. Postupem času začalo přibývat pozitivních ohlasů i společně hledaných rysů. Dařilo se pracovat s ukázkovým materiálem, rovnou padaly nápady, jak jej začlenit do aktivit v knihovnách. V závěru se účastnice osmělily a pochlubily se svým nejlepším programem pro školy. Už samotné ohlasy během workshopu byly značně pozitivní. Ve stejném duchu se nesla i zpětná vazba z programu.
Foto: Helena Hubatková Selucká