EVA VODIČKOVÁ vodickova@knihovnakv.cz

Dobrovolník je člověk, který ve svém volném čase bez nároku na honorář pomáhá druhým. Dobrovolnictví se vyskytuje v mnoha oblastech a knihovny netvoří výjimku. V ČR knihovny plní ve společnosti mnoho rolí a díky dobrovolníkům dosahují nemalých cílů… 

„Levný zdroj pracovní síly“

Touto tematikou se ve své práci zabývá Magdalena Müllerová.¹ Přítomnost dobrovolníků dává organizaci levný zdroj pracovní síly. Slovo „levný“ znamená, že ani dobrovolná práce není zadarmo. Organizace musí vynaložit určité finanční prostředky na přípravu a realizaci práce s dobrovolníky, je třeba koordinovat jejich aktivity, zajistit dobrovolníkům vhodné pracovní prostředky, prostory. Výše nákladů se odvíjí od skutečnosti, zda organizace pracuje s dobrovolníky podle zákona o dobrovolnické službě (je tzv. příjímací organizací), nebo zda samotní členové organizace jsou dobrovolníky a pracují pravidelně, bezplatně na osobně vytyčeném poslání. Obecně lze říci, že práce s dobrovolníky se významně neliší od řízení zaměstnanců v běžné ziskové firmě. Kvůli absenci finanční odměny je však o to důležitější využívat ostatních forem motivování a vedení pracovníků.

Zpětná vazba

Dobrovolníci mají nemalý vliv na poslání a činnost organizace. Organizace rovněž získávají tolik potřebnou zpětnou vazbu od lidí, kteří přicházejí zvenčí. Do organizace se dostávají lidé, kteří nejsou zatíženi dosavadními postoji a zkušenostmi vůči organizaci, přicházejí s nekonvenčními přístupy, které se liší podle vzdělání, hodnot a životního stylu každého jedince.

Kontakty

Dobrovolníci svými současnými kontakty v dosavadních zaměstnáních mohou přispět k rozvoji organizace, sami se stávají partnery při úspěšné spolupráci a v neposlední řadě jsou chápáni jako ideální uchazeči o placenou pozici v organizaci – jsou obeznámeni s jejím fungováním, znají dobře požadovanou náplň práce, organizace je osobně zná, ví, co od nich může očekávat, jaké nároky jsou schopni uspokojit. Uveďme příklad Gabriely Čechové z Dobrovolnického centra Ratolest Brno, která vyjmenovala důvody potřeby dobrovolníků následovně:

— pomohou naplnit poslání organizace;

— věnují svůj čas a pomohou realizovat činnosti, na které není při běžném provozu čas;

— přinesou nový pohled na věc, nové know-how, nové nápady, zkušenosti;

— zpětnou vazbou, konstruktivní kritikou, zabraňující nežádoucí rigiditě a stereotypu, vnesou nový duch, entusiasmus a nadšení;

— návštěvníkům a divákům poskytnou neformální vztah;

— doplní pracovní tým – budou „novým člověkem do party“;

— přinesou nové kontakty;

— udělají dobrou reklamu – nadchnou se pro organizaci a budou o ní informovat;

— posílí prestiž organizace.

Bariéry dobrovolnictví

Dobrovolnictví je naší veřejností chápáno jako něco výjimečného. Tento názor se projevuje i v postoji organizací, s nimiž o dobrovolnictví hovoříme. Nejčastěji se setkáváme – jak u vedení, tak u zaměstnanců – s těmito problémy či obavami:

— nezájem organizace o dobrovolníky;

— nepochopení potřeby řízení činnosti dobrovolníků;

— obavy z rizika úrazu či škody způsobené dobrovolníkem;

— nedůvěra v čestné motivy dobrovolníka;

— pracovní vytíženost současných pracovníků, které by dobrovolníci ještě více zatížili;

— nedostatek informací o dobrovolnictví;

— názor, že u nás nejsou zájemci o dobrovolnictví.

Především nedostatek informací o dobrovolnictví je často příčinou nedůvěry a neochoty s dobrovolníky pracovat. Příklady využívání dobrovolníků v jiných organizacích, vzdělávání a supervize koordinátorů dobrovolníků, postupné zvyšování prestiže dobrovolnictví prostřednictvím masmédií, ale také studijní pobyty a návštěvy v zahraničí mohou pomoci překonat bariéry a učinit z dobrovolnictví běžnou součást života.

Působnost dobrovolníků

Kde všude působí dobrovolníci, se uvádí v knize Dobrovolnictví.²

Dobrovolnictví se může uplatnit v následujících oblastech:

— ve zdravotnictví: dlouhodobé a pravidelné návštěvy pacientů, ale i jednorázové akce; dobrovolníci se věnují individuálně jednomu pacientovi nebo pracují s celou skupinou pacientů;

— v sociálních službách: dobrovolníci nenahradí práci profesionálů ani neposkytují přímo sociální službu, ale vnášejí do vztahů s uživateli sociálních služeb moment přátelství a zkvalitňují individuální přístup ke klientům;

— ve sportu: nejrůznější činnosti nezbytné k zapojení do sportování – dobrovolní trenéři a cvičitelé, pořadatelství a organizování soutěží, doprava, údržba hřišť atd.;

— v oblasti práce s dětmi a mládeží: velmi široké téma, které přesahuje do všech ostatních oblastí (dětské a mládežnické spolky, volnočasové sportovní, turistické a ekologické kroužky, tábory, doučování apod.);

— ve školní a univerzitní samosprávě: aktivní podíl na životě školy;

— v ekologii: dobrovolná péče o významné přírodní lokality, sázení stromů, péče o ohrožená zvířata, budování naučných stezek, strážní služba, ekologická výchova dětí a mládeže či osvěta široké veřejnosti;

— mezinárodně v rámci rozvojové spolupráce: krátkodobé (workcampy) nebo dlouhodobé pobyty dobrovolníků ve prospěch místní komunity (trvají většinou od tří měsíců do jednoho roku);

— při mimořádných událostech: často zejména při živelných pohromách, haváriích či nákazách; dobrovolnickou činnost koordinují organizace s celorepublikovou působností, např. Charita, Diakonie ČCE, ADRA, ČČK nebo Člověk v tísni, a spolky na místní úrovni;

— ve firmách: firmy poskytují svým zaměstnancům čas a motivaci k dobrovolnické činnosti, hradí náklady na čas svých zaměstnanců, uznávají a oceňují jejich dobrovolnickou činnost, např. v rámci Mezinárodního dne firemního dobrovolnictví, tzv. Give and Gain Day, a také v souvislosti se společenskou odpovědností firem;

— při obecně prospěšné činnosti (komunitní dobrovolnictví): je postaveno na jakékoliv činnosti prospěšné pro členy dané komunity; může být do jisté míry samozřejmou součástí života, např. na venkově, nebo může být určitou strategií, jak se stát součástí komunity;

— v kultuře: zahrnuje celou škálu činností a organizací, např. neprofesionální umělecké soubory a spolky, organizace kulturního a společenského dění kolem sebe, ochrana a revitalizace místních kulturních památek, opatrování kronik a tradic obcí.

V knihovnách

Dobrovolnictví existuje ve všech oblastech a v knihovnách tomu není jinak. Možná si říkáte, proč lidé docházejí pomáhat do knihovny? V knihovně najdou prostřednictvím dobrovolnictví místo lidé, kteří se chtějí realizovat, chtějí druhým předávat své zkušenosti, chtějí být užiteční, pomáhají napřímo. Zároveň se jedná o lidi, kteří mají dobrý vztah k literatuře, kultuře a nechtějí docházet za klienty.

Knihovny jsou komunitní a informační centra, kde je prostor pro realizaci a aktivní činnost pro všechny. Mnoho knihoven má dobrovolníky, ať profesionálně, či neprofesionálně. Profesionálně znamená pod činností dobrovolnického centra či výkazní smlouvou, nebo neprofesionálně, což je kamarád, soused, který v knihovně pomůže s akcí či jen přesunout regál. Do knihoven se dobrovolníci dostávají ponenáhlu a téměř nepozorovaně. Především u malých knihoven v obcích – tam, kde se věci dějí neformálně a „po sousedsku“, kde knihovna opravdu plní svou komunitní roli – tam je pro dobrovolnou činnost přirozený prostor. Jen těm svým pomocníkům, kteří přijdou zdarma opravit knihovně rozklížené stoly, naučit děti plést pomlázku v rámci tematicky zaměřeného dne knihovny či podělit se s ostatními o své zážitky z putování po vzdálených krajích, většinou v malé knihovně neříkají dobrovolníci. Ne proto, že by jimi nebyli, ale protože knihovníky nenapadne zařazovat je do „škatulky“ dobrovolnictví jen proto, že nějakou činnost realizovali bez nároku na honorář. A lidé, kteří zdarma pomáhají při akcích typu Noc s Andersenem, nejsou v knihovnách ojedinělým jevem…

Již v 90. letech hledala Zuzana Ježková, průkopnice dobrovolnictví v knihovnách, uplatnění pro skupinku dobrovolníků – čerstvých absolventů pražských gymnázií. Nenašla ho. Přesto už tenkrát u nás existovaly knihovny, jejichž přístup byl dobrovolníkům více nakloněn. Tehdejší aktivita Knihovny Kroměřížska, která ověřovala možnost zapojování nezaměstnaných jako dobrovolníků, je dosud v některých aspektech nepřekonaná.³

Dobrovolníci pomáhají knihovnám realizovat komunitní akce, začlenit do aktivit knihoven cílové skupiny, které se jinak nedaří do knihoven nalákat, jako jsou mladí lidé, umožňují posun knihoven díky pohledu zvenčí a mnoho dalšího. Dobrovolnictví je forma komunity, kterou podporuje Koncepce rozvoje knihoven pro roky 2021–2027 v oblasti Rozvoj občanské společnosti a přirozená centra komunit. Ministerstvo kultury podporuje dobrovolnictví v knihovnách v rámci projektu Knihovna 21. století.

Příklady z praxe, zejména z Karlových Varů

Městská knihovna Louny, Knihovna Kroměřížska, Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm zapojují dobrovolníky do komunitních akcí. Nabízené aktivity nemají konce; tvoří se, zpívá, hraje na hudební nástroje, hrají se stolní hry, povídá se nad literaturou, vzdělává se v cizích jazycích, v numismatice, v historii a mnoho dalšího.

Komunitní aktivitu většinou vede dobrovolník a předává své zkušenosti druhým. Někde je i utvořena komunita, která funguje sama, a to díky sdílení stejného zájmu. Knihovny poskytnou lidem prostory a oni jim za to nabídnou krásnou komunitu, která utváří kouzlo knihovny.

Jako koordinátorka dobrovolníků mohu zmínit, jak vzniklo dobrovolnictví v Krajské knihovně Karlovy Vary. Vše začalo, když na poradě vedení byla zmíněna informace, že v knihovně nejsou dobrovolníci, a byli by zde potřeba. Zvažovala jsem, jaký model dobrovolnictví v knihovně zvolit, zda pomocí dobrovolnického centra, kdy máte zaručenu určitou kvalitu (tzv. externí model), či si vše dělat sama a nemít činnost zastřešenou (tzv. interní model). Zvolila jsem si ten externí. Oslovila jsem Dobrovolnické centrum Vlaštovka při Mateřském centru Karlovy Vary a domluvili jsme se na spolupráci. Během prvního půl roku jsme měli v knihovně prvních deset dobrovolníků, resp. dobrovolnic. Pomáhaly s přesazováním květin, instalací výstav, řazením zpravodajů, vypomáhaly na jednorázových akcích, až jednou přišla dobrovolnice Naďa, která byla osamocena a chtěla pracovat s lidmi. Ptala jsem se jí, co ráda dělá a co by chtěla předávat druhým.

Říkala, že ráda háčkuje a plete. Domluvily jsme se, že zkusíme založit kroužek pletení a háčkování; na tuto aktivitu budou moci přijít lidé se učit či jen trávit volný čas. A to, co vyrobíme, dáme na potřebná místa. Měli jsme povědomí o Nedoklubku, pro který se háčkují chobotničky pro nedonošené děti. Princip je v tom, že jejich chapadélka simulují dětem pupeční šňůru maminky, a tím si v inkubátoru připadají více jako v bříšku u mámy. Na první setkání přišlo dvacet žen: někdo uměl již tvořit, někdo se to přišel naučit. Postupem času se utvořila komunita asi patnácti žen, které se každý týden scházejí a tvoří.

V současné době děláme muchláčky pro Nadaci La Vida Loca, která má projekt „Život v kufříku“. Ženy mají v tvoření volnost a já poté hledám vhodné uplatnění pro jejich výrobky. Cílíme jak na děti, tak seniory. Výrobky už putovaly do dětských domovů, SOS dětské vesničky, domovů pro seniory a mnoha dalších míst. O materiál (vlnu) nemáme nouzi, protože se celkem často ozve hodný člověk, který nám nějakou věnuje.

Pro počáteční financování jsme získali dotaci Ministerstva kultury z programu Knihovna 21. století. Zde jsme získali prostředky i na realizaci další dobrovolnické činnosti, a to např. „Muzikoterapii se Světlanou“. Muzikoterapie probíhala každý týden. Světlana se v další dobrovolnické činnosti věnovala seberozvoji formou přednášek o duchovní cestě.

„Dobrovolníci čtou v nemocnici“ je projekt, kterým se započala spolupráce s dnes již Regionálním dobrovolnickým centrem Instand a krajskou nemocnicí v Karlových Varech. Dobrovolníci začali pravidelně docházet na interní oddělení a dětské oddělení; během prvního půl roku jednou týdně deset dobrovolníků.

Jinak dobrovolníci u nás pomáhají pravidelně jednou týdně s údržbou fondu. Docházejí řadit a zakládat zpravodaje, vyřazují krabičky od CD či kazet, vlepují názvy sérií do knih a mnoho dalšího. Mezi další komunitní aktivity patří „Hra na kytaru s Renatou“. Renata se každý týden věnuje jak začátečníkům, tak pokročilým hráčům. Na výuku hry na kytaru dochází dvacet pravidelných hráčů. Všechny komunitní aktivity probíhaly i za pandemie covid-19, a to online formou.

Na jaře roku 2019 jsme zahájili pilotní projekt – donáška knih pomocí dobrovolníků pro lidi, kteří si do knihovny z důvodu hendikepu nemohou dojít sami. Dnes se pravidelně donáší knihy třem potřebným a do aktivity jsou zapojeny dvě dobrovolnice. Dobrovolníci ale pomáhají i jednorázově, hlavně při akcích jako festival her, Den knihy, příměstský tábor, pomáhají s instalací výstav a mnoho dalšího. Díky dobrovolníkům máme v knihovně malou botanickou zahradu, včetně popisky jednotlivých rodů a druhů pokojových rostlin, které máme v knihovně, a to společně s popisem způsobu jejich pěstování a množení. Dobrovolnice Dáša se v naší knihovně věnuje řezu květin. V současné době nám dobrovolnictví zastřešuje Dobrovolnické centrum Instand.

V roce 2022 jsme zahájili aktivity na začleňování lidí z Ukrajiny do české komunity. Probíhá Kurz malování pro děti, který vede akademická malířka, a také se začleňují do Pletení a háčkování pro dobrou věc. Letos jsme s dobrovolníky a studenty Prvního českého gymnázia Karlovy Vary uskutečnili první ročník RetroGameZ pro rodiny s dětmi.  Na celkem osmi stanovištích se děti i dospělí učí hry našeho dětství jako skákání panáka, tleskačky aj.

Karviná

Regionální knihovna Karviná založila své dobrovolnické centrum v roce 2014 v rámci projektu Cesta k městu (program Mládež v akci regionu Těšínské Slezsko), spolufinancovaného z EACEA – Youth in Action Programme a rozpočtu statutárního města Karviná. Aktivita v rámci projektu Cesta k městu II, spolufinancovaného stejně, měla za cíl činnost centra rozšířit a dále posílit význam dobrovolnictví ve městě.

Toto dobrovolnické centrum je místem, kde se střetává nabídka a poptávka po dobrovolnické činnosti v Karviné, a to podpora realizace projektů mladých lidí ve věku 13–30 let a akcí na podporu dobrovolnictví a jeho myšlenek. Spolupráce s Mládežnickou radou Karviné je činnost zaměřená na kulturu, sport a volnočasové aktivity. Evropská dobrovolná služba (EDS) – Regionální knihovna je akreditovaná vysílající, hostující a koordinující organizace v rámci EDS a evropského programu Erasmus+.

Třinec a Havířov

Městské knihovny Třinec a Havířov zaměřily dobrovolnictví na mladé lidi od 12–30 let, a to tím, že založily K-klub a M-klub, kde se sházejí mladí lidé, diskutují nad tím, co by je bavilo dělat, a knihovna jim pomáhá, aby se realizovali a uskutečňovali své nápady.

Podle slov Hany Pietrové, koordinátorky dobrovolníků v Knihovně Třinec, u nich funguje dobrovolnictví následovně: M-klub (Dobro) je zaměřený primárně na dobrovolnickou činnost mladých lidí v knihovně, ale nabízí služby i místním organizacím, jako jsou nízkoprahová zařízení, sociální služby, neziskovky, nemocnice a domy pro seniory, a to s nejširším možným přesahem do veřejného života a kultury města Třince. Aktivity a organizace dobrovolníků se opírají o jejich zájmy a nápady. Společně s knihovníky organizují vše, na co si vzpomenete: doučování děti, čtení v nemocnici, Pohádkový les, Prázdniny v Třinci, Večerníčky naživo, Deskohraní, recyklační dílny. Pro mladé zase víkendové akce jako výjezdy s Mládežnickou radou Třinec nebo vzdělávací akce pro školy (Odbedni se, Dobro pro slony, Jeden svět pro školy, Živé knihovny, Language coffee, žánrové fantasy, sci-fi, horror BookCony, grilovačky). Pro dospělé podporují větší městské akce typu Srdce Evropy, Den bez aut, Den Země, čtení v domě pro seniory, výroba přání a literární soutěže.

Pravidelné středeční schůzky DC K3 umožňují mladým lidem přicházet do M-klubu, když je knihovna zavřená. Setkání tráví dobrovolníci vytvářením plánů a návrhů na zapojení dalších mladých lidí do akcí v M-klubu a vyzývají je k aktivnímu trávení volného času. Dochází tak k propojení různých týmů dobrovolníků: někteří čtou dětem, jiní chtějí být u všeho a další doučují. V současnosti práci převzala nová kolegyně a začíná rozvíjet aktivity.

Dobrovolníci jsou lidé, kteří pomáhají nejen druhým, ale někteří rovnou zachraňují provoz knihoven. V ČR jsou už známy dva příklady, kdy zachránili knihovnu před jejím uzavřením. První je v Knihovna J. M. Hovorky ve Statenicích – Obývák vesnice a druhá je v Jiříkově na Bruntálsku, kde se paní Bára rovnou chopila chodu knihovny.

V roce 2018 vznikla při Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR pracovní skupina pro dobrovolnictví. Jejím cílem je podporovat knihovníky v činnosti s dobrovolníky a pomáhat zájemcům, aby pro zavedení nových programů využili právě dobrovolníky. Tato skupina pořádá konference, přednášky a jiné propagační akce na podporu dobrovolnictví v knihovnách. V Krajské knihovně Karlovy Vary proběhla 9. 3. 2023 konference Dobrovolnictví v knihovně.

To je jen několik příkladů dobré praxe. Jedná se o různé formy dobrovolnictví v knihovnách, ale jedno mají společné, a to, že to lidem dává smysl a posouvá je dál. A to je velmi důležité!

1 MÜLLEROVÁ, Magdalena, ed. Dobrovolníci pro kulturu: dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. 1. vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2011, s. 17.

2 Dobrovolnictví. 6. aktual. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2018, s. 5.

3 MÜLLEROVÁ, Magdalena, ed. Dobrovolníci pro kulturu: dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. 1. vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2011, s. 63.

Použitá literatura:

— MÜLLEROVÁ, Magdalena, ed. Dobrovolníci pro kulturu: dobrovolnická činnost v kulturních organizacích. 1. vyd. Praha: Česká kancelář programu Culture nákladem Institutu umění – Divadelního ústavu, 2011. 128 s. ISBN 978-80-7008-268-3. 1 CD.

— Dobrovolnictví. 6. aktual. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2018. 39 s. ISBN 978-80-7481-213-2