JARMILA VIDOVÁ vidova@dolnibrezany.cz

Dolní Břežany jsou obec ležící na jižním okraji hlavního města Prahy, která za poslední roky prošla zásadní vizuální proměnou, nemající v našich poměrech obdoby. Její současná tvář je nesporně zásluhou vedení obce, které se dlouhodobě a koncepčně zabývá kultivací veřejného prostoru a při realizaci nových projektů klade důraz na architektonické a urbanistické hledisko. Jedním z počinů, který smysluplně a cíleně zapadá do výše zmíněné strategie, je budova Kulturního a informačního centra, v níž se nachází nová knihovna.

Nově vzniklé stavby v obci jsou hojně oceňovány v architektonických soutěžích a studenti tohoto oboru si tu podávají dveře. Ducha a tvář obce pak do značné míry ovlivňuje také keltská historie lokality a akademické prostředí dvou prestižních laserových center, ELI a HILASE. O Dolních Břežanech se často mluví jako o vědeckém městečku a zaslechnout tu cizí jazyk není nic výjimečného. Obec se stala v tom nejlepším slova smyslu dobrou adresou.

Spojení starého a nového – knihovna v kontextu obce

Nová knihovna je dalším logickým krokem více než dvě dekády trvajícího procesu, na jehož začátku stála realizace náměstí a parku. Náměstí Na Sádkách totiž vzniklo na místě původní nevzhledné skládky. Nové centrum obce, tvořené komplexem bytových domů s komerčními prostorami v přízemí, našlo inspiraci v italských piazzetách a otevřených traktech s množstvím zeleně a míst k posezení. Dnes tvoří přirozenou dominantu a srdce obce. Téměř ruku v ruce se rodil volně navazující šestihektarový Keltský park s rybníky, tvořící klidovou a relaxační oblast v samotném centru. Park vznikl rekultivací skládky zeminy a zbytků rybníků. Jeho základním kompozičním motivem je pravotočivá spirála, významným prvkem prostoru je pak Keltský kříž, vztyčený na kopci v ose náměstí, odkazující na prehistorický symbol spojení materiálního a duchovního, starého a nového.

Spojení pro Dolní Břežany signifikantní, pro nové obyvatele lákavé. Dolní Břežany začaly získávat svoji tvář a obyvatel začalo přibývat. Tak i jejich přirozených potřeb. Vzdělávat se, pracovat, bavit se… I ty obec vyslyšela a důkazem toho je nová škola, školka, základní umělecká škola, sportovní hala, zrekonstruovaný arcibiskupský zámek, dvě špičková fyzikální pracoviště světového rozměru, pivovar navazující na dávnou tradici a v neposlední řadě právě kulturní a informační centrum.

Zázemí pro knihovnu – uprostřed dění

Centrum vzniklo rekonstrukcí souboru původních budov v centru obce, z nichž nejstarší spadají do 16. století. Přestože budovy nebyly památkově chráněny, přistupovali autoři (architektonické studio MFA, s. r. o., resp. in.Spira Group, s. r. o., v čele s Michalem Fisherem) k jejich proměně s maximální citlivostí a snahou zachovat nebo obnovit původní prvky. Důraz se kladl na jednoduchost řešení a přírodní komponenty. Dvoufázová rekonstrukce probíhala v letech 2014–2019 a přinesla prostory pro množství aktivit.

V prvním sledu bylo opraveno levé křídlo, které se v roce 2015 stalo zázemím pro Regionální informační centrum a muzejní expozici s vazbou na keltské oppidum Závist. Návštěvníkům přibližuje tuto národní kulturní památku a mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. Muzeum mapuje i objevy a metody práce archeologů na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí. Ve vyšších patrech levého křídla se nacházejí klubovny pro spolkové aktivity a v podkroví multifunkční sál, který slouží nejen jako biograf.

Z pohledu čtenářů byla důležitější fáze druhá, dokončená v létě 2019. Ta přinesla místním novou knihovnu v přízemí historické budovy, prostory pro mateřské centrum, fungující v naší obci už více než patnáct let, a nádhernou komunitní zahradu navazující na krajinný koncept obecních parků. Zahrada s venkovní kuchyní, dětským hřištěm, záhony pro potřeby školy a pódiem slouží jako místo konání mnohých – nejen kulturních – akcí a lze si ji také pronajmout k rodinným, školním či firemním akcím.

Stavba dokončena – přípravy mohou začít

Pokud bychom za bernou minci brali vytvoření projektu rekonstrukce budovy kulturního centra, pak se o knihovně přemýšlelo už v roce 2009. Skutečnost je ale taková, že potřeby, nápady a možnosti na využití budovy se skládaly teprve v průběhu času tak, aby postupně do sebe všechno skvěle zapadlo. Nová knihovna s čítárnou tak v kontextu svého prostředí nemohla být jiná než komunitní. To jí bylo dáno do vínku dříve, než se její dveře otevřely.

A co tedy zářijovému otevření v roce 2019 bezprostředně předcházelo? Zhruba tři měsíce příprav. Knihovnu jsme zakládali na zelené louce, nebylo tedy co stěhovat, optimalizovat, měnit, vylepšovat, nebylo s čím srovnávat. (Ale našlo se několik současných věrných čtenářek-pamětnic, které zavzpomínaly na „předchůdkyni“ knihovny, kdysi provozovanou v prostorách obecního úřadu.) Bylo však třeba se inspirovat, sbírat informace a vzdělávat se…

Jelikož je naše obecní knihovna svojí formou příkladem knihovny neprofesionální, zvolili jsme si (a dobře jsme udělali) za svého patrona knihovnu v rámci Středočeského kraje, a to Knihovnu Jana Drdy v Příbrami. A protože ani knihovnice není knihovnicí z titulu profese (a není ani knihovnicí na plný úvazek), byl vstřícný, věcný a laskavý dohled mentorek z Příbrami důležitým faktorem administrativně hladkého a přitom stále optimisticky nadšeného rozjezdu. Zmínku si zaslouží i knihovna z blízké Zvole, která se v mnohém stala zdrojem dobrých rad, postřehů a nápadů. Zhruba od dubna tak probíhalo seznamování s procesy, postupy a praktikami profese knihovnické (pronikání do záludností katalogizace a trénovaní zručnosti v balení knih) a závěrečné ladění vnitřních dispozic knihovny s ohledem na připomínky zkušenějších. 

Jak naše knihovna vypadá? Oč jsou prostory knihovny menší, o to jsou působivější. Místnost o rozloze padesáti metrů čtverečních disponuje krásným klenutým stropem a obloukovým proskleným vstupem, který vizuálně propojuje vnitřní prostory s nádvořím a zahradou. Interiérové vybavení bylo záměrně voleno tak, aby působilo moderně a minimalisticky, bylo funkční, ale nepřebíjelo autentický dojem z místa. Důraz se kladl na pohodlnost, vyzývající k posezení a navození pocitu domácí pohody. Od začátku jsme počítali s možností občerstvení. Vybavení je částečně z dílny truhlářů a v našem případě i uměleckého kováře, sedací nábytek i variabilní úložné prostory pocházejí ze známého nábytkářského řetězce. Již zmíněná povaha a velikost naší knihovny umožňuje velkou kreativitu a osobní rukopis, což ji v dobrém činí neotřelou.

Knihovna otevřena

Zcela podle plánu jsme hned po pracovních prázdninách přivítali první čtenáře. Knihovna v tom okamžiku nabízela něco kolem (dnes úsměvných) patnácti set svazků. Základ tvořily knihy z příbramských výměnných souborů, ale měli jsme už i nemalé množství vlastních. První výpůjčky jsme zaznamenávali ručně, ale tak rychle, jak rostl zájem a počet čtenářů, podařilo se i díky dotacím z Ministerstva kultury provoz modernizovat. Velmi záhy jsme zprovoznili online katalog a služby s ním spojené a všechno začalo vypadat profesionálně.

Od prvních dnů bylo jasné, že knihovna má u nás své místo. Velmi rychle si do ní našli cestu školy, školky a čtenáři všech generací. Mezi první návštěvníky patřili školáci, kteří si oblíbili odpolední posezení u čaje a čtení natolik, že knihovna začala – s trochou nadsázky – suplovat odpolední družinu. Klidná dopoledne přitáhla maminky s malými dětmi a seniory, specifickou skupinu tvoří hlídací babičky a tety doprovázející děti na kroužky do mateřského centra. Vítají možnost strávit čekání na ně u kávy, časopisu nebo v družném hovoru. Ve čtvrtek je knihovna otevřena dlouho do večera tak, aby se mohli zastavit hosté biografu, a  první soboty v měsíci zase preferují tatínci s dětmi. A kosmopolitní povaha naší obce k nám nasměrovala i rodiny vědců pracujících na výzkumných projektech, takže také beletrie v anglickém jazyce si tu našla své místo.

Úspěšný rozjezd knihovny je souhrou mnoha faktorů. Správné načasování, skvělá poloha, spolehlivé příbramské zázemí, díky němuž čtenáři záhy zjistili, že ač je náš knižní fond nesrovnatelně menší, než jsou zvyklí u pražské městské knihovny, máme zajímavé portfolio, na novinky se u nás nečeká věčně a dokážeme sehnat „nesehnatelné“. Zároveň je však nutno konstatovat, že počet knih za dva roky fungování enormně narostl, a to z velké části i zásluhou velkorysé štědrosti místních. Ti jsou nejen štědří, ale také osvícení, a tak mnohé myšlenky na rozvoj knihovny přicházejí od čtenářů samotných – a to je skvělé!

Knihovnu při slavnostním otevření pokřtili herečka Ljuba Krbová a spisovatel Ondřej Neff, manželé a místní patrioti, svým interpretačním čtením Ondřejovy autorské povídky Konec dobrý, všechno dobré a všechno se krásně rozběhlo tím správným směrem. Knihovna zažila své první Vánoce a nedlouho po nich jako reminiscence na povídku Onřeje Neffa nastal jarní pandemický útlum. Uzavřená knihovna se změnila v centrum distribuce roušek a dezinfekcí, místo konzultací a pomoci. Jako z knížek Ondřeje Neffa… Doba dlouhá, obtížná pro všechny. Postupné fáze rozvolňování a zpřísňování provozu vzaly naší nové knihovně bezmála rok. Ale ne všechno bylo špatné. Zjistili jsme, že knihy jsou důležité, že chybí školákům i starším, že pomáhají situaci zvládnout, být nad věcí a zachovat si zdravou mysl. Kdykoliv to jen trochu šlo, umožnili jsme čtenářům dostat se k nim. Jak vděční jsme byli i za to, že jsme včas stihli zprovoznit knihovní systém umožňující online rezervace a nastartovat projekt e-knih. Oboje si svou existenci v době pandemie více než obhájilo.

Pomalu se dostáváme do původního tempa. Důkazem budiž i krásná akce pasování prvňáčků na čtenáře. Komunitní zahrada vytvořila úžasnou kulisu Světa čtenářů a na chvíli se zdálo, že už je všechno tak, jak má být. Že se můžeme vrátit v čase a začít plánovat a realizovat, třeba myšlenku book sharingu nebo human library... I když – tu už tady vlastně provozujeme od začátku!

Foto: obec Dolní Břežany