Hlavní obsah stránky

RECENZE: Kafkovské pátrání po Štefánikovi

JAN SAMOHEJL jan-sam@post.cz

ŠLAJCH, Václav, Gabriela KYSELOVÁ a Michal BALÁŽ. Štefánik. Praha: Labyrint, 2021. 200 s. ISBN 978-80-88378-06-8

Milan Rastislav Štefánik (1880–1919) – muž z kanonické trojice otců zakladatelů Československa. Osud mu vyměřil nejkratší čas, výsledků svého státotvorného snažení se prakticky nedožil, jeho naturel by dost možná neobstál v politické praxi všedních poválečných dnů. Přesto (nebo právě proto?) stále přitahuje pozornost. Nově třeba v komiksové novince s lakonickým názvem Štefánik.

Svazek se nesnaží být pouhým naučným přehledem ve stylu „osobnost se narodila roku…, během života vykonala toto…, zemřela roku…“ Průvodcem vyprávění je překvapivě sochař Bohumil Kafka, mj. autor jezdeckého monumentu tyčícího se nad vrchem Vítkov na Žižkově. Kafka je v knize vystaven dvěma výzvám. Předně vybudovat velkolepou skulpturu Štefánika, čemuž obětuje dlouhé roky. A při tvorbě díla se sám snaží zodpovědět si otázku: Kdo vlastně byl Štefánik? Oba úkoly jsou skoro nesplnitelné. Zvláště tázání po osobnosti slovenského státníka vhání Kafku do situací takřka… kafkovských. Byl to hlavně hrdina? Nebo také manipulátor? A nakolik byl snílek, či pozér? Čím přibývá svědectví o tomto vojákovi a vědci, tím je výsledný obraz nejasnější.

Pro čtenáře méně obeznámené s historií bude asi překvapením, že vztahy Masaryka s Benešem nebyly k jejich slovenskému protějšku zdaleka idylické. První prezident republiky podle komiksu rád využíval Slovákových diplomatických kontaktů, jinak si ale od svého dávného univerzitního studenta udržoval určitý odstup. A Beneš se se Štefánikem lidsky i myšlenkově zcela míjel. Právě karamboly mezi těmito dvěma personami patří v komiksu k nejlepším místům. Třeba v jednom momentu, po dlouhých rokováních o aktuálních problémech, Štefánik nadhodí u společného jídla s Benešem  jako téma hovoru státotvorné uspořádání v budoucí svobodné zemi a netají se přitom svým nadšením pro konstituční monarchii. Následuje obrazový panel s Edvardem Benešem. Ten nic neříká, ale výraz jeho očí i tváře prozrazuje vše: směs smutku, studu, rozčarování, lítosti. Za takhle zvládnutý okamžik herci dostávají filmové ceny. A pak už jen následují dva obrázky mlčících mužů u večeře. Neodděluje je ani tak deska jídelního stolu, jako spíš názorová propast.

Na popsané epizodě je dobře vidět, jak recenzovaná kniha šetří s textem. Čtenáře až zarazí množství celých stránek zcela nebo téměř bez dialogů. To je velké plus oproti jiným životopisným komiksům, do kterých se tvůrci občas snaží necitlivě naroubovat takřka celé pasáže z dějepisných knížek. Místo slov autoři Štefánikův příběh více vypráví kresbou ve velkých panelech. Obojí je přitom úsečné a energické, bez zbytečných ornamentů. Ve vyznění scén svou roli hraje i použití barev. Jednotlivé části jsou obvykle laděny do dominantních tónů několika mála barev. Ty jsou někdy podkladem pro expresivní výbuchy třeba rudé či žluté, které zesilují emotivní účinek zachyceného hněvu nebo ataků bolesti, kterými Štefánik dlouhodobě trpěl. Kniha se nebojí komunikovat i prostřednictvím vizualizovaných představ a snů jednotlivých postav. Občas i fantasmagorické snění dokáže pojmout dané téma lépe než realistický výjev. A aby toho nebylo málo, komiks co chvíli promyšleně rytmicky skáče z jedné doby a lokace do druhé. Člověk se tak ocitá v tropickém ráji Tahiti i na bojištích první světové války, odkud je to jen pár stránek do Prahy první republiky či na diplomatickou misi po americkém kontinentu.

Na scénáři Štefánika pracovala dvojice autorů, Michal Baláž a Gabriela Kyselová, pět let. Baláž je navíc podepsán i pod filmových scénářem výtvarně originálního snímku Cesta do nemožna z předminulého roku. I toto dílo zpracovává osudy slovenského zakladatele Československa. Jen stěžejní linku sochaře Kafky z komiksu přebírá téma okouzlení filmem na začátku minulého století. Ostatně i název snímku přímo odkazuje na slavný trikový opus režiséra George Mélièse. V obrázcích grafického románu Štefánik se dá rozpoznat styl Václava Šlajcha. Tento vysokoškolský pedagog z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara se kresleným seriálům věnuje dlouhodobě. Z knižně vydaných prací stojí za připomenutí historický příběh Luboš Jednorožec v publikaci Ještě jsme ve válce nebo z poslední doby jeho snové grotesky ve sborníku Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Řada lidí má ještě v paměti Šlajchův plakát k filmovému muzikálu Tři bratři. Knihovníci si zas mohou vzpomenout na jeho vizuál ke 120. výročí Městské knihovny v Praze, kterému dominovala kresba kolesového parníku zaplněného bezpočtem postav a postaviček české i světové literatury.

Knihu Štefánik uzavírají krátké životopisné medailonky hlavních aktérů děje z politických, uměleckých, společenských a vojenských kruhů. Totožný postup zvolila před lety komiksová série Češi, pojednávající o našich historických milnících z let 1918 až 1993. V recenzované novince se můžete dočíst, že Štefánikova snoubenka a jedna jeho spolupracovnice zemřely vlastně nedávno – až v osmdesátých letech 20. století, což překvapivě zpřítomňuje vyprávění zdánlivě starých událostí. Avšak témata knihy, jako je role jedince v dějinách, mezilidské konflikty slavných či stavění i bourání pomníků, jsou ze své podstaty nadčasové. O tom se mohou přesvědčit čtenáři u nás, kde kniha vyšla v péči nakladatelství Labyrint, ale i u našich východních sousedů, kde slovenskou verzi současně vydalo nakladatelství Slovart.