KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz 

LUKÁŠ VAVREČKA lukas.vavrecka@upce.cz

Jako milovníci audioknih, jejich popularizátoři, recenzenti a porotci při udělování ceny Audiokniha roku jsme se rozhodli sepsat sérii článků, které by mohly poskytovat vodítko pro nákup nosičů s mluveným slovem. V prvním díle se zaměříme na oblíbený detektivní žánr.

Hudební oddělení knihoven se za poslední roky změnila k nepoznání. Hudbu si do knihovny chodí půjčovat čím dál méně lidí, zato se plní regály audioknižními tituly. Někde proto oddělení přejmenovali na sekci hudby, audioknih a mluveného slova. Pro knihovníky, mnohdy neuvyklými poslechu, to znamená novou výzvu: vyznat se v audioknihách, rozčlenit díla nejen podle kvality a žánru, ale též podle typu a úrovně zpracování.

Zvukové knihy určené nevidomým a slabozrakým, které od šedesátých let 20. století nahrávala Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (dále KTN), se mimo cílovou skupinu hendikepovaných čtenářů nedostávaly. A vzhledem k výjimce z autorského zákona ani nemohly. I přes množství mluveného slova vydávaného na nosičích (především Supraphonem) a neméně rozhlasových pořadů založených na četbě si poslech literárního díla vysloužil nálepku nouzové varianty. Audioknihy se do povědomí na dlouhou dobu zapsaly jako prostředek k poslechu četby bez zvláštního apelu na estetické potěšení. Tím spíš, že důraz se dlouho kladl na důkladné a přesné načtení díla bez jakýchkoli hudebních motivů, zvukových efektů nebo doprovodných ruchů.

Produkce Českého rozhlasu

Délka záznamu, jakou disponovaly válce průkopnického fonografu nebo úspěšnější gramofonové desky, nebyla pro nahrávání četby celých románů právě praktická. Úspěšnější se na tomto poli ukázal být magnetofonový pásek, ale to až v šedesátých letech 20. století.

Tou dobou si už většinové publikum dávno uvyklo poslouchat rozhlas. Tradice mluveného slova v rozhlase, tzv. četby na pokračování, započala už ve 30. letech 20. století a největší slávy dosáhla v 50. a 60. letech. Bylo tedy nasnadě, že mnohými milované detektivní romány byly v rozhlasových studiích dramaturgicky zpracovávány a následně čteny nebo rovnou pro rozhlas adaptovány.

Rozhlasové dramatizace a krácené četby

Rozhlasová dramatizace se výrazně odchyluje od původního díla. Příběh je přepracován, výrazně zkrácen a převyprávěn nejen prostřednictvím četby, ale především dialogů, hudby a ruchů. Ale i četba na pokračování vyžaduje zásahy do textu, aby vznikly alespoň částečně uzavřené epizody, odpovídající předem dané, většinou půlhodinové stopáži. Některé takto dramaturgicky upravené nebo dramatizované detektivní prózy nahrané Českým rozhlasem (ČRo) nyní vycházejí na pevných nosičích – především v produkci Radiotéky, patřící pod ČRo.

Zmiňme alespoň dramatizaci Komisař Mejzlík zasahuje podle předlohy Karla Čapka (Radioservis, 2015), dramatizaci románu Nikdo není vinen od Eduarda Fikera (Radioservis, 2016) a krácenou četbu románu Václava Erbena Poklad byzantského kupce v interpretaci Tomáše Jirmana (Radioservis, 2020). ČRo pravidelně přispívá i původními detektivními dramatizacemi, které rovněž vycházejí na nosičích. Výborně jsou nahrány například Vraždy jako z pohádky Petra Vodičky (Radioservis, 2019) a Okno smrti Josefa Mareše (Radioservis, 2020); v hlavní roli obou dramatizací vystupuje Viktor Preiss. Pokud jde o zahraniční autory, stojí za zmínku zkrácená vícehlasá četba Velké vlakové loupeže Michaela Crichtona v interpretaci Martina Preisse a Lukáše Příkazkého (Radioservis, 2020), dramatizace Nemesis podle stejnojmenného románu severské stálice jménem Jo Nesbø (Radioservis, 2013) nebo dramatizace románu Jedlová samota Andrey Marie Schenkelové (AudioStory, 2018).

  

České detektivky

Některé rozhlasem už dříve vysílané tituly se v posledních letech znovu nahrávají a vydávají v podobě, která více odpovídá současné poptávce posluchačů mluveného slova. Z každoročních průzkumů totiž vyplývá, že posluchači, pokud si audioknihu kupují, upřednostňují četbu nekrácenou. Z těchto kompletních audioknižních vydání můžeme doporučit například Příběh kriminálního rady Ladislava Fukse v interpretaci Jana Hartla (Radioservis, 2015) nebo Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318 od Radovana Šimáčka znovu načtený Pavlem Soukupem (Radioservis, 2018). Neměli bychom zapomenout na titul Osamělý mrtvý muž Václava Erbena v interpretaci Martina Stránského (Euromedia Group, 2019) či Rychlopalba Štěpána Kopřivy v podání Ludvíka Krále (Walker & Volf, 2015). Příznivci historické detektivky jistě ocení bohatou audioknižní nadílku románů Vlastimila Vondrušky z produkce vydavatelství Tympanum.

Slovenské detektivky i slovensky

V audioknižním světě patří mezi slovenské detektivní stálice Dominik Dán. Jeho audioknižní vydání z produkce vydavatelství Publixing jsou zároveň zárukou spokojeného poslechu. Ať už jde o vydání v češtině – Rudý kapitán v podání Martina Stránského (2017) – nebo v originálním jazyce a interpretaci Mariána Geišberga nebo jeho nástupce Martina Mňahončáka (z produkce vydavatelství Publixing). Z žánru historické detektivky pak posluchače jistě potěší romány Juraje Červenáka, a to ať už v češtině z produkce vydavatelství Tympanum, nebo ve slovenštině od Publixing.

Britské detektivky

Když se řekne britská detektivka, většina čtenářů si jako první vybaví romány Agathy Christie. Totéž pravděpodobně platí i o posluchačích, jelikož díla této autorky se hojně natáčela rozhlasem, byla dramatizována i vydávána KTN pro potřeby zrakově postižených. Své místo má ale i na poli aktuální produkce audioknih. Uveďme čtyři starší výrazné audioknižní počiny: Schůzka se smrtí v interpretaci Růženy Merunkové (AudioStory, 2014), Deset malých černoušků v těžko dostižitelném podání Vladimíra Čecha (Tympanum, 2013), Vraždy podle abecedy načtené Alešem Procházkou (Tympanum, 2014) a nepřekonatelné vydání Vraždy Rogera Ackroyda v interpretaci Ladislava Lakomého (Tympanum, 2014).

Dnes je však hlavní iniciativa na straně vydavatelství OneHotBook a VOXI. OneHotBook neustále rozšiřuje nabídku ze série románů s Herculem Poirotem, případně Ariadne Oliverovou jako Vražda v Orient Expresu (2017), Smrt na Nilu (2020) nebo Viděla jsem vraždu (2020) v interpretaci Lukáše Hlavici, mezi něž přibyl i Plavý kůň (2021) v podání Petra Jeništy. Naproti tomu VOXI (dříve pod značkou Vyšehrad ze skupiny Albatros Media) vydává vícehlasou sérii se slečnou Marplovou, kde titulní roli ztvárňuje hlas Růženy Merunkové, zatímco mezi vypravěči se střídají Otakar Brousek ml. a Jitka Ježková: Vražda na faře (2019), Zapomenutá vražda (2019) nebo třeba Mrtvá v knihovně (2020).

Poměrně mnoho je k poslechu i z tvorby autora Sherlocka Holmese Sira Arthura C. Doyla. Z aktuálních vydání si pak doporučení zaslouží především nový překlad jeho nejslavnějšího románu, který audioknižně vyšel v interpretaci Vasila Fridricha pod názvem Baskervillský pes (Témbr, 2021). Sólové housle ve skladbě, kterou Darek Král složil speciálně pro tuto audioknihu, nahrál Pavel Šporcl.

Z novodobých britských detektivních a krimirománů nejednoho posluchače nadchla audioknižní vydání románů Petera Maye, které vydává OneHotBook v interpretaci Jiřího Dvořáka, Davida Matáska nebo Daniela Bambase. Dále série s detektivem Cormoranem Strikem od Roberta Galbraitha z produkce vydavatelství VOXI (dříve pod značkou Plus a Tympanum), načtená Petrem Olivou a Pavlem Rímským, nebo krimi série Roberta Brynzy od vydavatelství Cosmopolis v interpretaci Martina Stránského.

Fanoušky špionážně laděné prózy pak určitě nezklame audioknižní John le Carré v románech Špion, který se vrátil z chladu (OneHotBook, 2020) a Jeden musí z kola ven (OneHotBook, 2021) nebo strhující audioknižní zpracování bestselleru Terryho Hayese Já poutník v podání Martina Stránského (Témbr, 2020).

Severské detektivky

Značnou část severské románové produkce nejspíš vůbec není třeba představovat. Z toho nejlepšího, co vyšlo audioknižně, však určitě zmiňme sérii Milenium Stiega Larssona a Davida Lagercrantze v interpretaci Martina Stránského (OneHotBook), která víceméně zahájila éru moderních audioknih na českém trhu. Dále je mezi nahrávkami díky vydavatelství OneHotBook početně zastoupený Jo Nesbø, Jussi Adler-Olsen (sérii čte Igor Bareš), Henning Mankell (sérii čte Jiří Vyorálek) nebo Lars Kepler (sérii čte Pavel Rímský). Za zmínku stojí též například Olivier Truc a jeho Poslední Laponec (OneHotBook, 2014) coby vícehlasá četba Jany Strykové, Igora Bareše a Pavla Rímského nebo populární série islandské spisovatelky Yrsy Sigurðardóttir.

Francie

Klasiku detektivního žánru francouzské provenience představuje maigretovská série George Simenona, kterou ve velmi charakteristické, procítěné interpretaci Jana Vlasáka vydává OneHotBook. Naproti tomu současnou francouzskou hvězdu krimi představuje série Bernarda Miniera v překladu Jiřího Žáka, který sám pro vydavatelství VOXI romány načítá.

Spojené státy

Tradiční drsnou americkou školu si posluchač může užít v unikátní interpretaci Tomáše Hanáka, českého filmového představitele Phila Marlowa, který načetl jeden z neznámějších románů Raymunda Chandlera Hluboký spánek (Tympanum, 2012).

Soudobou americkou krimi představuje například Michael Connelly, kterého si mohou mnozí poslechnout jak v české interpretaci Martina Preisse: Černá ozvěna (OneHotBook, 2019), Černý led (OneHotBook, 2019), tak ve slovenské interpretaci Iva Gogála z produkce vydavatelství Publixing: Betónová blondína (2020), Posledný kojot (2020), Temný plameň (2020). Dále pak populární Jeffery Deaver, kterého pro vydavatelství OneHotBook načítá Jan Vondráček: Tanečník (2016), Kamenná opice (2020) nebo nejnovější Iluze (2021).

Všechny v článku zmiňované tituly vyšly na pevných nosičích, nic tedy nebrání zařadit je do nabídky knihovny. Audioknih patřících pod detektivní žánr přirozeně vyšlo daleko víc a další přibývají. Doporučujeme však vždy využít možnosti poslechnout si na webu několikaminutovou ukázku a zvážit její kvalitu, volbu interpreta i úroveň zpracování.

Doporučují audioknižní recenzenti

KLÁRA SMOLÍKOVÁ, LUKÁŠ VAVREČKA

Foto: Lukáš Vavrečka

Příště: audioknižní fantastika