Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Problematika rasismu se v německých knihovnách opět začala více řešit v souvislosti s vraždou George Floyda při policejním zásahu v USA dne 25. 5. 2020. V USA v roce 2020 zemřelo díky policejnímu násilí 721 osob. Podle evropské agentury Unie pro základní práva cca 14 % osob zažilo v Německu rasový útok. Německé knihovny se rozhodly více zabývat bojem proti diskriminaci a rasismu. Profesní sdružení knihoven organizují vzdělávací online letní kurz pro knihovníky, probíhají různé semináře. Velmi málo účastníků mělo s tímto tématem předchozí zkušenosti. Osobní negativní zkušenosti však potvrzují knihovníci, většinová společnost se podle nich snaží rasistické chování bagatelizovat. Knihovníci uvádějí, že jim chybí informace pro zahájení otevřené konfrontace. Těmto problémům lze aktivně čelit prostřednictvím celoživotního vzdělávání. Knihovny definují různá doporučení, kterými se mohou zaměstnanci řídit v práci i v soukromém životě, aby mohli aktivně působit proti rasismu. Děti hrají zvláštní roli v protirasistické knihovnické práci, protože již v nízkém věku mohou získávat povědomí o rasistickém chování. Zvláště děti a mladí lidé by měli díky větší rozmanitosti při výběru médií najít vzory, které je povzbuzují k tomu, aby žili svůj život autonomně. Dobrá příprava knihovníků pomáhá v případě střetů zůstat na věcné úrovni, omezit tendence reagovat jen emocionálně a jasně dát najevo, že projevy rasismu nebudou v žádném případě tolerovány.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 72, Nr. 12, 2020, s. 662–664)

Slovenská národní knihovna se chce stát přístupnou všem skupinám obyvatel. Přístupnost a bezbariérovost jsou klíčovými výzvami koncepce, které prosazuje stávající ředitelka Odboru služeb Slovenské národní knihovny (SNK) Alžbeta Martinická. Knihovna připravila audit fyzické a částečně i informační bezbariérovosti, o který požádala centrum CEDA. To se zaměřuje na výzkum a profesionální podporu tvorby a realizace bezbariérového prostředí. Vedoucí Výzkumného a školicího centra bezbariérového navrhování Lea Rollová navštívila všechna pracoviště SNK. Doporučení vyplývající z návštěvy tvoří základ pro odstranění bariér v SNK. Zároveň proběhl i informační audit, jehož autorem byl Peter Teplický z Unie nevidících a slabozrakých Slovenska. Studovny prošly vedle dispozičních změn i částečnou rekonstrukcí, získaly větší prostor, který poskytuje lepší pohyb všem skupinám znevýhodněných uživatelů. Zároveň jsou studovny přímo propojeny s pracovištěm kopírovacích služeb a uživatelé již nemusí opouštět prostor studoven. Bylo vybudováno samostatné pracoviště pro poskytování rešeršních služeb s výškově nastavitelnými stoly a každý uživatel má svůj bezbariérový prostor. Studovny budou vybaveny vhodnými technickými pomůckami pro znevýhodněné uživatele.

(Knižnica – ročník 22, číslo 1, 2021, s. 39–42)

Termín Business intelligence (BI) se začíná stále více využívat v akademických knihovnách v Libanonu. Jedná se o souhrn dovedností, znalostí, technologií, aplikací, kvalit, rizik, bezpečnostních otázek a postupů používaných pro získání lepšího pochopení chování na trhu a v obchodních souvislostech. Data hrají hlavní roli při porozumění měnícím se potřebám uživatelů akademických knihoven a ty musí odpovídajícím způsobem inovovat své služby a postupy. BI nabízí výkonné analytické nástroje, které pomáhají osobám s rozhodovací pravomocí využívat co nepřesnější a včasná rozhodnutí pro knihovnu. V neustále se měnícím obchodním světě čelí organizace rostoucímu tlaku na svůj rozvoj a udržení konkurenčních výhod. Má to vliv i na knihovny a informační centra, která rozvíjejí inovativní a kreativní služby a posilují trend prostředí digitální knihovny. Aby plnily své poslání, potřebují informace o spotřebě zdrojů, kvalitě služeb a dopadu knihoven na výzkum a vzdělávání studentů. Vstoupily do období, kdy je jejich poslání neoddělitelně spojeno s měřením a efektivní řízení je založené na datech. Akademické knihovny, stejně jako jejich uživatelé jsou nejen spotřebitelé dat, ale také jejich dodavatelé a tvůrci. BI může přispět ke zlepšení výkonu a kvality práce knihoven, k plnému porozumění interakci jejich uživatelů, což vede k uspokojení informačních potřeb těchto uživatelů.

(IFLA Journal – Volume 47, Number 1, March 2021, s. 37–50)

Připravil ROMAN GIEBISCH