RICHARD ŠČERBA richard.scerba@nkp.cz

V tomto čísle otevíráme novou rubriku, která bude zaměřena na uplatňování pracovněprávní legislativy v praxi knihoven, tj. na uplatňování zákoníku práce a návazných zákonů, vyhlášek a nařízení, které ovlivňují jejich každodenní činnost a existenci. Staňte se i vy jejími spolutvůrci! Posílejte nám na adresu ctenar@svkkl.cz své náměty, o kterých se domníváte, že mohou být užitečné i jinde, aby zde dostaly prostor k odborné prezentaci.  

Novinkou roku 2021 je legislativní úprava týkající se peněžitého příspěvku na stravování (dále jen „stravenkový paušál“). Stravování zaměstnanců primárně reguluje § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), kterým se stanoví povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tuto povinnost samozřejmě nemá vůči zaměstnancům na pracovní cestě, kterým vznikne nárok na cestovní náhrady v podobě stravného. Zaměstnavatel tedy ze zákona nemusí poskytovat svým zaměstnancům stravování, ale musí zaměstnancům stravování umožnit. Bližší podmínky stravování se stanoví kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Většina zaměstnavatelů ve veřejném sektoru stravování poskytuje, a to buď v podobě stravenek, nebo zajištěním zvýhodněného závodního stravování.

Tyto varianty dále nově rozšiřuje stravenkový paušál, který byl doplněn do § 69 (stravování a stravovací služby) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, či do § 33b (stravování a stravovací služby) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jimiž se musí řídit příspěvkové organizace územních samosprávných celků.

Zda u zaměstnavatelů dojde k přechodu na novou alternativu, nebo ne, by mělo záviset na svobodném rozhodnutí zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci projeví zájem o tento benefit např. na základě provedené ankety apod. Zaměstnanec si tedy nemůže stravenkový paušál jednostranně nárokovat u svého zaměstnavatele. Zákon však umožňuje, aby zaměstnavatel, který disponuje více pracovišti, zaměstnancům na jednom pracovišti poskytoval jinou formu příspěvku na stravování než na jiném místně odděleném pracovišti. V případě, že se rozhodnete pro změnu, nezapomeňte počítat rovněž s výpovědní lhůtou stávajícího poskytovatele stravovacích služeb.

Stravenkový paušál za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru za každou odpracovanou směnu trvající minimálně tři hodiny, nevznikl-li zaměstnanci nárok na stravné v souvislosti s pracovní cestou. Nárok na stravenkový paušál tedy má i zaměstnanec, který vykonává práci na jiném místě než pracovišti zaměstnavatele (tzv. home office).

Stravenkový paušál za den může být poskytnut do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin. Horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5–12 hodin stanovený zákoníkem práce či vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2000 Sb. činí pro rok 2021 částku 108 korun. Výpočet limitu je snadný: 70 % ze 108 Kč představuje 75,60 Kč. Do výše uvedeného limitu je tento stravenkový paušál osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. I v případě, že zaměstnavatel má stanovené pro své potřeby stravné v nižší částce než 108 Kč (zákoník práce umožňuje interval mezi 91–108 Kč), nebere se na to ohled a vychází se z horního limitu stanoveného právními předpisy.

Ze zákonů o rozpočtových pravidlech vyplývá, že stravovací paušál může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. A zde upozorňuji na novelu vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo doplněno, že na stravovací paušál lze přispívat z fondu kulturních a sociálních potřeb, ale max. do výše 45 % stravenkového paušálu. Netřeba jistě uvádět, že o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb spolurozhoduje zaměstnavatel a odborová organizace.

Stravenkový paušál nemůže být předmětem soudního výkonu rozhodnutí ani exekuce. Stejně jako tzv. stravenka je i stravenkový paušál samostatným nenárokovým benefitem, který zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce může zaměstnanci poskytovat nad rámec sjednané odměny za práci. Peněžitý příspěvek není platem, a ačkoli by jej bylo možno klasifikovat jako jiný příjem, který má vztah k výkonu práce a poskytuje se vedle odměny za práci, není uveden v taxativním výčtu § 299 o. s. ř. (občanského soudního řádu). Z toho důvodu nelze tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů ani přikázáním (jiné peněžité) pohledávky.