Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

O oblast knihovnictví a infomační vědy (LIS) je globálně v posledních desetiletích zvýšený zájem a v Indii byla v roce 2020 publikována studie, která analyzuje 39 výzkumných prací o trendech LIS. Předmět LIS ovlivňují počítačové vědy, nové technologie, management, statistika, snadná dostupnost abstrakčních a indexovacích databází aj. Je přitažlivý pro výzkumné pracovníky, kteří mapují vliv moderních technologií na služby knihoven. Objevila se nová témata, většinou provázaná s technologiemi. Studie odhalila velké rozdíly v použitých metodách, což vede k obtížnému porovnávání výzkumů. Liší se použité zdroje, časová období recenzí, výzkumy používají jiné strategie k identifikaci témat, jako jsou analýza klíčových slov, slovní a obsahová analýza. Dalším omezením je použití pouze anglických publikací. Studie prozkoumala 2705 příspěvků, které byly rozděleny do 58 témat (nejoblíbenější témata: správa knihoven, vyhledávání informací, databáze, katalogizace, veřejná knihovna, automatizace knihoven, knihovnictví a technologie). Zjistila, že nejběžnější předmětové skupiny ve výzkumu LIS byly služby knihoven a informační vědy (oběh, správa sbírek, správa) a úložiště informací a vyhledávání (klasifikace, indexování, vyhledávání informací). Odhalila, že se výzkum soustředil kolem tří klastrů knihovnické vědy, včetně akademické knihovny, elektronické knihovny, knihovnických služeb, fondů atd., vyhledávání informací (vyhledávání informací online, internet, informační systém, celosvětový web).

(IFLA Journal – Volume 46, October 3, June 2020, s. 234–249)

Městská knihovna v německém v Neuaubingu je populární mezi seniory a pořádá mnoho celorodinných aktivit. Její uživatelé jsou z různých zemí a spolupracuje s mnoha partnery. Sídlí v budově nákupního centra a byla několik let uzavřena kvůli rekonstrukci; management knihovny kreativně přemýšlel, jak si udržet uživatele. Knihovna si v budově nákupního centra dočasně pronajala budoucí dvoupokojový byt, který se stal základnou pro „práci v knihovně bez knihovny“. Knihovníci navštěvovali školní třídy s novými aktivitami (komiksové workshopy, promítání filmů, fotografické workshopy, virtuální výlety s 3D brýlemi atd.). Spisovatelé prezentovali svá díla ve školní tělocvičně, každý týden si pronajímala knihovna pro své aktivity pokoj na místní faře, další její vzdělávací aktivity probíhaly v divadle ve Westkreuzu. Knihovna také dlouhodobě spolupracuje s místním Domem dětí a mládeže. Pro mateřské školky byla vyvinuta terénní kampaň Vítejte v cirkuse. V Německu je mnoho dětí, pro které není němčina mateřským jazykem, a právě na ně se knihovna zaměřuje, připravuje pro ně animované filmy, obrázkové knihy a komiksy a hry, na kterých se učí německý jazyk. Knihovníci připravují akce i pro problémové děti. 

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 72, Nr. 10, 2020, s. 526–527)

Historie legislativy upravující povinný výtisk na Slovensku sahá do roku 1950, ale kontury, které s určitými obměnami platí dodnes, byly vymezené až zákonem č. 212/ 1997 Z. z. Ten zavazuje vydavatele periodických a neperiodických publikací i výrobce rozmnoženin audiovizuálních děl bezplatně a na vlastní náklady odevzdávat kopie těchto publikací určitým právnickým osobám, v případě neperiodických publikací zpravidla knihovnám. Právní úprava v posledních měsících opakovaně vzbudila zvýšenou pozornost veřejnosti. V roce 2019 se umístila v anketě Byrokratický nesmysl roku (vyhlašuje každoročně Sdružení mladých podnikatelů Slovenska), na druhém místě s odůvodněním, že vydavatelé byli povinni zasílat např. do Parlamentní knihovny SR nebo knihovny Centra VTI SR i publikace, které s jejich zaměřením nemají nic společného. Vloni bylo toto téma oprášeno v souvislosti s přijetím zákona obsahujícího 114 opatření na zlepšení podnikatelského prostředí. Součástí ustanovení totiž byla úprava zákona o povinných výtiscích. Ukládá vydavatelům povinnost ve stanovené lhůtě odevzdávat vybraným institucím deponáty. Tento model byl zaveden v mnoha státech světa – buď na základě přijatých právních předpisů, nebo na základě dobrovolnosti. Primárním záměrem odevzdávání výtisku určeným knihovnám je uchovávání hodnot národního kulturního dědictví pro budoucí generace.

(Knižnica – ročník 21, číslo 4, 2020, s. 16–20)

Připravil ROMAN GIEBISCH