ALEŠ BROŽEK brozek@svkul.cz

Pro řadu archivářů, knihovníků a muzejníků je nepředstavitelné, že by měli přijít o konferenci, která se koná od roku 1999 vždy na konci listopadu či začátku prosince. Tentokrát se však nemuseli obávat, že se na ně nedostane místo v přednáškovém sále pražského archivního komplexu na Chodovci. Kvůli koronavirové pandemii totiž poslední ročník proběhl formou videokonference. Stačilo se zaregistrovat, stáhnout si program MS Teams a usednout 2. 12. 2020 k počítači v práci či doma.

Oproti předchozím letům byla letošní konference jednodenní. Zaznělo na ní 21 vystoupení vedených v češtině, tradičně díky Nadeždě Andrejčíkové také ve slovenštině a tentokrát i v angličtině, když se ujala slova Belgičanka Ann Melaerts z firmy Axiell Group. IP adresy připojených účastníků prozradily, že konferenci sledovali i ze zahraničí. Nejpočetněji pochopitelně ze Slovenska, jednotlivci byli přihlášeni také z Rakouska, USA, Nizozemí, Finska, Německa a Ukrajiny.

Mne nejvíce zaujala přednáška Petra Süče z firmy Exon, v níž informoval o vývoji nového software Kaitos pro digitalizaci kulturního obsahu. Díky kvalitnímu OCR a zapojení umělé inteligence dokáže software rozumět textu a generovat automatické „tagy“. Zároveň nabízí funkce sémantického vyhledávání a dokáže členit texty na logické bloky.

Řada vystoupení do určité míry reagovala na covidovou situaci. Škoda, že je nemohla uvést přednáška firmy Cosmotron. Ta byla totiž zařazena až jako předposlední, takže si ji poslechli jen vytrvalci. Čísla prozradila, že ani jedno vystoupení si neposlechlo všech 617 oficiálně přihlášených. V průměru sledovalo vystoupení 380 osob, ke konci však jejich počet poklesl na 250.

Firma Cosmotron připomněla, že v době pandemie se dění urychleně přesunulo do virtuálního prostoru. To doložily výsledky průzkumu Niny Wančové z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, který mapoval aktivity 109 muzeí v době jarního nouzového stavu: 72 % muzeí se zaměřilo na web, 65 % na sociální sítě a 41 % muzeí natáčelo videa. S konkrétními aktivitami seznámil účastníky konference Petr Grulich z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Byly to virtuální exkurze, GIS interaktivní mapy s příběhem či výuková hraná videa. U vzniku videa Letem světem středověkem přitom stála jen parta nadšenců, bláznivý nápad, obětavost pedagogů a spolupráce s okresní metodičkou dějepisu. Výsledkem bylo osm dílů hraných kostýmovaných amatérských videí.

Pandemie urychlila i postup řešení zabezpečování vzdáleného přístupu k dílům nedostupným na trhu prostřednictvím digitálních krameriovských knihoven. Díky zvláštní licenční smlouvě mezi NK ČR a kolektivními správci autorských práv DILIA a OOA-S a vstřícnosti Svazu českých knihkupců a nakladatelů došlo po dobu trvání nouzového stavu ke zpřístupnění nejnovějších děl chráněných autorským právem pro uživatele knihoven, které uzavřely příslušnou smlouvu s NK ČR (viz Čtenář, 2021, č. 1, s. 15). Na druhou stranu se již projevily některé negativní dopady pandemie. Řadě paměťových institucí hrozí, že v roce 2021 budou mít výrazně nižší rozpočet, což může vést k ukončení řešení potřebných projektů. Ohroženo je tak řešení projektu Virtuální národní fonotéky v Národní technické knihovně. Naproti tomu potěšilo vystoupení firmy KpSys o knihovním systému eVerbis.cz v cloudu. Je vhodný zejména pro školní a domácí knihovny a šetřílci ocení, že do 2500 svazků je zcela zdarma. Slibná byla také informace o spojení firmy Musoft s firmou Axiell Group, takže lze očekávat, že se knihovní systém Quria přeloží do češtiny a začne nabízet našim knihovnám.

Konferenci technicky zajišťovala právě zmíněná firma Musoft, a tak účastníci ani nepoznali, že během dne došlo v NK ČR k počítačovému blackoutu. Přitom konferenci moderovali Vít Richter a Tomáš Foltýn z ředitelny NK ČR… Některým přednášejícím možná chyběl potlesk, protože posluchači museli mít vypnuté mikrofony. Naprosto spokojený byl ale určitě Roman Giebisch. Tentokrát totiž nemusel nahánět účastníky na konci přestávek do přednáškového sálu.