IVANA HLAVÁČOVÁ hlavacovaivana@email.cz

MAREK TIMKO marek.timko@fpf.slu.cz

Knihovna Třinec

V bakalářské práci s názvem Čtenářské akce regionálních knihoven a dětský čtenář se její autorka Ivana Hlaváčová věnovala charakteristice a analýze čtenářských akcí pro dětského čtenáře, a to ve třech vybraných regionálních knihovnách. V jednom případě šlo o knihovnu z Moravskoslezského kraje (Knihovna Třinec), ve dvou případech šlo o knihovny ze Zlínského kraje (Masarykova veřejná knihovna Vsetín a Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti). Rozhodli jsme se z této bakalářské práce prezentovat několik zjištění a doufáme, že budou pro čtenáře časopisu Čtenář zajímavé.¹ Z důvodu zvýšení živosti a čtivosti článku uvádíme i několik vybraných ukázek odpovědí z rozhovorů.²

Východiska „minisérie“

Vzhledem k celkovému rozsahu textu jsme článek rozdělili do tří částí. V každé části představíme ta nejdůležitější – a snad i nejzajímavější – zjištění o té které knihovně. Dnešní část se věnuje popisu situace v Knihovně Třinec.

Autorka se v teoretické části zabývala tematickým vymezením knihovnických lekcí, besed a dalších akcí pro dětské uživatele – žáky mateřských a základních škol. Praktická část se zaměřila na konkrétní kvalitativní průzkum knihovnických akcí. Jednotlivá data a informace o akcích i životě knihoven v době karantény se získávaly zejména prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s knihovnicemi jednotlivých knihoven.

Představení respondentky

V případě Knihovny Třinec byla zpovídanou respondentkou Marika Zadembská. V knihovně pracuje od konce roku 2004, v dětském oddělení od roku 2005 a od roku 2014 vede Klubko SKIP 10. Od roku 2016 rovněž pracuje pro obec s rozšířenou působností Třinec v projektu Místní akční plán (MAP); v MAP I byla členkou pracovní skupiny pro čtenářskou gramotnost a v MAP II zase lektorkou implementace v souvislosti se čtenářskou gramotností. Mimo aktivity knihovny se věnuje hlavně seminářům na podporu čtenářské gramotnosti, ve spolupráci s dalšími kolegy se podílela na realizaci projektu Čtenářský metr, ke kterému byla vyvinuta mobilní aplikace, jež byla spuštěna v září 2020. Aplikace pro chytré telefony je k dispozici už od druhé poloviny září na GooglePlay (pozn. autorů: k 29. 10. 2020 měla už více než 500 stažení, na dalších aktualizacích a rozšíření funkcí i knihovního fondu se dále pracuje). Tento „čtenářský metr“ je vlastně doporučováním knih podle výšky (či věku) dětí, kdy mladým čtenářům s přečtenými knihami roste virtuální postavička.

Akce pro dětského uživatele

Z akcí, které Knihovna Třinec pořádá pro děti, patří k velmi oblíbeným Pohádkový les. Probíhá jednou ročně v červnu, kdy se soutěží a čte v místním lesoparku, kde si program můžou užít celé rodiny. Knihovna vlastní dokonce kostymérnu, která se často využívá i pro účely další z oblíbených akcí, a to Večerníčků naživo. Na těch se knihovnice i zúčastnění přátelé knihovny společně rádi zapojují do scénického čtení oblíbených večerníčků. M. Zadembská klade při přípravě na tyto akce velký důraz na aktuální vybavenost knihovního fondu. Snaží se pracovat i s méně známými knihami; spolu s kolegyněmi vybírají malá, ale zajímavá nakladatelství (např. Baobab, Meander, Host a další).

ČteFesT

Loni měl být úplnou novinkou festival ČteFesT. Ten měl proběhnout nejdříve v dubnu, pak se jeho konání muselo ze smutně známých důvodů přesunout na říjen. Měla to být největší akce, kterou knihovna doposud pořádala – velká oslava čtení, čtenářství, knih, knihoven a všeho, co k tomu patří. Pozvaní byli autoři, ilustrátoři, herci a další zajímaví hosté. Avšak vyhlášení nouzového stavu 5. 10. 2020 i další vládní opatření související s nemocí covid-19 pořádání festivalu v plánovaném termínu neumožnila a jeho termín se tak přesunul na 23.–29. 5. 2021.

MRKni

Za zásadní akci pro dětského uživatele knihovny považuje M. Zadembská akci MRKni (tuto zkratku názvu akce můžeme dešifrovat jako „máme rádi knížky“). Jde o pravidelné setkávání rodičů s dětmi nad knížkou, kdy knihovnice ukazuje rodičům dětí, jak správně nad knihou diskutovat. Zdůrazňuje také, že kniha nemusí být přítomna jen těsně před spaním během večerního předčítání, ale měla by být k dispozici a „na očích“ neustále. Otevírána i čtena by měla být, co nejčastěji to jde. Z původně spontánního setkávání v knihovně vznikl pravidelný klub pro rodiny s dětmi, který běží již osmým rokem.

M. Zadembská i u velmi malých dětí pracuje pomocí metod kritického myšlení a rozvíjí u nich i základy informační gramotnosti: … je dobré získat i informaci o tom, kde určitou informaci najdu. To znamená naučit se hledat informace. Vím, že prostě můžu přijít do knihovny, že nemusím mít všechno v hlavě, ale že si můžu najít knížku, která mi k danému tématu pomůže. A také mi knihovník pomůže s tím, jak s knihou pracovat, jak se v ní rychle orientovat. Nemusí to být všechno na dítěti, k tomu přece máme knihovníka nebo učitele, knihu i knihovnu. Takže se nakonec společně dopátráme k výsledku.

V průběhu akce se společně s dětmi snaží uhodnout, o čem příběh bude, co se asi stane na další straně a jak celé to povídání dopadne. Tato metoda se nazývá čtení s předvídáním. V rámci realizace akce MRKni vznikl dokonce i klub pro nejmladší „čtenáře“ – MRKni pro nejmenší. Jak respondentka uvádí v rozhovoru: … funguje to už osm let a to na takové bázi, že se scházíme v knihovně jednou měsíčně, ve středy, klub je otevřený rodinám s dětmi od narození. Vlastně chodí už maminky s bříšky. Chodí i miminečka ještě úplně malá, v těch vajíčkách je nosí. Do klubu docházejí maminky i tatínci s dětmi zhruba do dvou až tří let věku. Ukazují si leporela, čtou krátké příběhy a užijí si i dramatizované ukázky. Důležité je naučit rodiče i s nejmenšími „čtenáři“ takto pracovat.

Večerníčky naživo

M. Zadembská považuje za zásadní akci také Večerníčky naživo, a to hlavně z toho důvodu, že spojuje knihovníky, jejich rodiny, přátele knihovny, širokou veřejnost a všechny, kdo mají rádi pohádky a příběhy. Jak sama respondentka o této akci říká: … je to takové scénické nebo hrané čtení, kdy my knihovníci a další naši kamarádi hrajeme pohádku dětem a vybíráme knihy, které jsou hodně aktuální. Ale rádi vybíráme i knihy, které nejsou tolik známé, nejsou tak profláknuté.

Nejistota

Závěrečná otázka rozhovoru se týkala karanténní situace v souvislosti s koronavirovou epidemií a s jarním uzavřením knihoven pro veřejnost – jak ovlivní další připravované akce pro čtenáře. M. Zadembská s nejistotou v hlase odpověděla: To je situace, kterou jsme nikdo nikdy nezažili a teď nás hodně ovlivnila, a nevíme, co bude dál... Nevíme, jaké to bude mít dopady… Doufáme, že pomůžou prázdniny a léto. Že se to dostane do normálu od září. Že to bude zase jako kdysi. Ale třeba to bude jiné v tom, že budeme dělat víc věcí online, víc věcí komornějších a menších. Víc venku. Uvidíme…, co to přinese dál, jaká další omezení. Jestli se to třeba ještě vrátí, nebo nevrátí.

V Knihovně Třinec se knihovníci dlouhodobě snaží, aby se jejich knihovna ve vzdělávání dětského uživatele stala plnohodnotným partnerem jak školy, tak i rodiny. Aktivní kolektiv knihovníků také spolupracuje s řadou neziskových organizací města, čímž se zlepšují vztahy místní komunity a také se tím do knihovny přivádějí noví uživatelé. Velké množství akcí se pořádá ve venkovních prostorech. Jako nadšení profesionálové chtějí knihovníci být vidět i slyšet a rozvíjet komunity pro své uživatele (nejen dětského věku). Na základě našeho průzkumu docházíme k závěru, že se jim to daří. Držme jim palce i v těchto nelehkých a neradostných časech, které snad brzy pominou.

1 Článek je výsledkem autorské spolupráce Ivany Hlaváčové, loňské úspěšné absolventky bakalářského studia knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, a vedoucího její diplomové práce Marka Timka, který působí jako odborný asistent na témže ústavu.

2 Odpovědi jsou místy stylisticky upravené, ale jenom do takové míry, aby nebyl změněn význam a smysl původního sdělení.

Foto: archiv Knihovny Třinec