TOMÁŠ VEJVODA Tomas.vejvoda@ff.cuni.cz

S postupujícím vývojem rolí, které knihovny ve společnosti zastávají, dochází i k vývoji tradičních výpůjčních služeb. Již se neomezují pouze na půjčování dokumentů, ale rozšiřují se na půjčování věcí. I v českých městských knihovnách se například dobře ujalo půjčování společenských her. Jednou z mnoha věcí, které lze v knihovně půjčovat, může být i elektronika. Cílem tohoto článku je sdílení zkušeností s provozem a přiblížení některých specifických problémů, které bylo potřeba vyřešit při nasazení zcela nové služby, která dosud nemá v ČR obdobu.

Proměna výpůjčních služeb: od dokumentů k věcem

V zahraničí lze najít knihovny, které svým uživatelům půjčují i nářadí pro dílnu a kutilství, a funkce knihovny se tak do určité míry začíná prolínat s tzv. knihovnami věcí (anglicky library of things). Např. z elektroniky si lze půjčovat od drobných zařízení a příslušenství, jako je třeba nabíječka mobilního telefonu, powerbanka nebo třeba sluchátka pro poslech ve studovnách, až po elektronická zařízení, která mohou (avšak nutně nemusí) usnadnit uživatelům knihoven přístup k informacím. Do této kategorie spadají kupříkladu čtečky e-knih, tablety anebo notebooky. Zatímco však půjčování drobné elektroniky nemusí v provozu knihovny vytvářet mnoho potíží ve výpůjčním procesu, neboť je lze poměrně snadno evidovat, skladovat, udržovat funkční a půjčovat uživatelům, s notebooky už je situace poměrně jiná, protože mj. vzhledem k jejich vysokým pořizovacím nákladům narůstají nároky na jejich fyzické i softwarové zabezpečení, včetně aspektů, jako je neustálá aktualizace operačního systému nebo čištění potenciálně citlivých uživatelských dat.

Jednou z možností, jak zajistit smysluplnou službu výpůjčky notebooků, jsou pro tento účel speciálně navržená integrovaná řešení automatizované samoobslužné výpůjčky. Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v závěru roku 2018 takové zařízení získala a již necelé dva roky provozuje ve své největší dílčí knihovně – Knihovně Jana Palacha. Text tak může být užitečným výchozím bodem či inspirací pro knihovníky, kteří uvažují o zavedení podobné služby v jejich knihovnách.

Význam a přínosy služby pro uživatele i knihovny

Možnost půjčit si bezplatně v knihovně notebook může být pro uživatele knihoven přínosná z mnoha důvodů. Uveďme alespoň některé z nich:

— možnost komfortní práce na počítači v prostorách knihovny i mimo ni;

— legální přístup ke knihovnou předinstalovanému software;

— usnadnění přístupu ke knihovnou předpláceným elektronickým zdrojům;

— snadný přístup k moderním technologiím pro každého;

— možnost zapojení uživatele do distančního elektronického vzdělávání.

Prakticky každý z uvedených bodů je zároveň přínosem i pro knihovny, neboť dobře navržená služba půjčování notebooků může přispět ke spokojenosti uživatelů, může zvýšit využívanost draze zpřístupňovaných elektronických zdrojů a může pomoci k posílení digitálních kompetencí a v důsledku ke zvýšení informační gramotnosti uživatelů. Poslední uvedený bod nabývá na důležitosti zejména v době vzniku tohoto článku, neboť v ČR probíhá tzv. druhá vlna epidemie onemocnění covid-19 a s ní spojená omezení a přechod výuky takřka na všech stupních škol od základní až po vysoké do distanční formy zprostředkované digitálními technologiemi. Zejména základní školy v této souvislosti řeší, jak zpřístupnit distanční vzdělávání i dětem ze socioekonomicky slabších vrstev obyvatelstva, které často přístup k použitelnému počítači nemají. Dobře fungující služba výpůjčky notebooků ve veřejných knihovnách by tento problém mohla do jisté míry pomoci zmírnit.

Samoobslužná výpůjčka notebooků ve vysokoškolské knihovně

První osobní zkušenost se službou samoobslužné výpůjčky notebooků jsme získali díky poznávací cestě do dublinských univerzitních knihoven v roce 2016. V jedné z navštívených knihoven bylo nainstalované samoobslužné řešení od britské společnosti Lapsafe, které jsme měli možnost vidět v provozu. Princip služby a její jednoduchost nás nadchly – čtenář se přihlásí svým uživatelským průkazem, pokud ověření uživatele proběhne úspěšně, automat čtenáři otevře jeden z uzamykatelných boxů s nejvíce nabitým notebookem a ve chvíli, kdy si čtenář notebook z boxu vezme, dojde k propojení s knihovním systémem a notebook je obratem načten uživateli na konto jako výpůjčka. Proces vrácení je prakticky totožný, jen v opačném pořadí kroků.

Nedlouho po cestě do Dublinu bylo vedením Knihovny FF UK rozhodnuto, že bude stejný či podobný systém pořízen do jedné z dílčích knihoven – Knihovny Jana Palacha. Prvním krokem bylo najít v knihovně příhodné místo, neboť v závislosti na počtu půjčovaných notebooků může být celé zařízení poměrně dost prostorově náročné. V našem případě bylo rozhodnuto o systému s kapacitou 80 notebooků. Výběr vhodného umístění samoobslužného zařízení nebyl úplně snadný. Nejdříve jsme počítali s variantou rozdělit zařízení na dvě místa. Tím by se však řešení prodražilo, neboť by bylo nutné provozovat dva samostatné terminály a nebylo by to ani zrovna praktické z pohledu každodenního provozu. Naši pozornost nakonec upoutal dispozičně velmi vhodný prostor ve studovně s dosluhujícím lístkovým katalogem. V lístkovém katalogu v té době bylo stále ještě několik tisíc lístků, které nebyly dosud konvertovány do elektronického katalogu. Bylo tedy potřeba je poměrně narychlo zdigitalizovat, aby mohl lístkový katalog – nejen symbolicky – uvolnit prostor modernějším technologiím, což se nakonec opravdu podařilo.

Poté, co jsme vhodné místo našli, přišlo na řadu navrhování parametrů, které bychom od zařízení na samoobslužnou výpůjčku notebooků očekávali. Vzhledem k vysoké pořizovací ceně systému bylo od začátku jasné, že budeme zařízení pořizovat prostřednictvím otevřené veřejné soutěže. V takovém případě obzvláště záleží na každém bodu specifikace soutěžené věci. Níže uveďme nejdůležitější požadované vlastnosti a jejich krátké vysvětlení. Uvedené body následně tvořily jádro specifikace, použité ve veřejném výběrovém řízení:

— Plná automatizace procesu půjčování a vracení notebooku – celý „životní cyklus“ výpůjčky notebooku je zautomatizován a nevyžaduje v žádném z kroků ruční práci od knihovníků.

— Plná integrovatelnost do knihovního systému – proces výpůjčky i vrácení probíhá v automatickém propojení s používaným automatizovaným knihovním systémem v reálném čase. V momentě vydání notebooků dojde k načtení výpůjčky na konto a naopak k odečtení výpůjčky po vrácení notebooku. Komunikace mezi systémem pro výpůjčku notebooků a knihovním systémem je zajištěna standardním protokolem SIP2. Pro běžný provoz služ-by není potřeba jakkoliv ručně zasahovat do knihovního systému.

— Zabezpečení systému a uložených zařízení – systém vypůjčí notebook na základě přihlášení pouze tomu uživateli, který na to má na základě navržených pravidel služby nárok, a odmítne vypůjčit notebook uživateli, který na využití služby nárok nemá. Všechny uložené notebooky jsou dostatečně mechanicky zajištěny proti manipulaci a krádeži po celou dobu umístění v systému.

— Možnost vzdálené správy uložených notebooků – systém disponuje potřebným rozhraním pro propojení všech uložených notebooků v rámci místní sítě LAN a umožňuje pověřeným správcům výpočetní techniky uložené notebooky vzdáleně probudit a provádět jejich správu a údržbu na softwarové úrovni. Propojitelnost uložených notebooků do datové sítě zároveň umožňuje bezproblémové automatické aktualizace operačního systému, které v případě systému MS Windows probíhají prakticky na denní bázi.

— Plná kompatibilita systému s notebooky určenými k výpůjčce – součástí specifikací byly parametry notebooků vybraných a pořízených ve spolupráci s oddělením Laboratoře výpočetní techniky FF UK. Požadovaný systém musel tato zařízení plně podporovat.

— Modularita a škálovatelnost systému – pokud se provozovatel (knihovna) v budoucnosti rozhodne navýšit kapacitu systému a půjčovat více zařízení, systém by měl umožňovat snadné rozšíření přidáním dodatečných úložných kapacit.

  

Zařízení na samoobslužnou výpůjčku, jež jsme prostřednictvím výběrového řízení získali, je tvořeno počítačovým terminálem s dotekovým displejem, prostřednictvím kterého uživatel systém ovládá, a kovovými věžemi osazenými automaticky uzamykatelnými boxy s napájecím kabelem pro dobíjení uloženého notebooku a datovým kabelem pro vzdálenou správu a připojení notebooku do místní sítě.

Další část bude věnována zejména koncipování služby a zkušenostem s jejím zaváděním a provozem.