ELIŠKA BARTOŠOVÁ elusnica@gmail.com

Hlavním komunikačním tématem roku 2021 v českých knihovnách je udržitelnost, konkrétně Cíle udržitelného rozvoje (dále SDGs) formulované Organizací spojených národů. Těchto 17 vzájemně provázaných rozvojových cílů je jediným globálně přijatým plánem na udržení lidské civilizace (o cestě k SDGs podrobněji viz text na s. 44–45; jejich piktogramy viz obr. na 2. s. obálky).

Velkou předností SDGs jako globálního plánu je jeho komplexnost. Pod 17 cíli, uvozenými jednoduchými hesly, se totiž skrývá starost o stav přírody a přírodních ekosystémů, ale také snaha o spravedlivou, kultivovanou a mírumilovnou společnost a odpovědnou ekonomiku. Je to to jediné, na čem jsme se zatím – tváří v tvář varováním vědců i konkrétním důkazům, že naše planeta není nekonečná a že si ji s narůstající rychlostí spotřebováváme a zavážíme odpadky – byli jako lidstvo schopní domluvit. Plán jako celek nás upomíná, abychom se nevrhali do řešení jednoho ohraničeného problému bez zřetele na dopady našeho jednání v oblastech ostatních. Další významnou vlastností SDGs je jejich globálnost. Jde o plán, který se snaží obsáhnout lidstvo jako celek a nenechat nikoho stranou (princip „leave no one behind“).

Na první pohled na nás mohou SGDs působit poněkud odtažitě, složitě a neuchopitelně. Jak se mě týká nějakých 17 barevných čtverečků s obrázky, nějaký „konec hladu“, „méně nerovností“ nebo „život ve vodě“, když já se potřebuji postarat o dům a zahradu, zajistit rodinu, vychovat děti a přitom si nezničit manželství a zdraví? Týká! Například pod cílem „konec hladu“ se skrývá celá oblast zemědělské produkce a při pohledu na stav půdy v České republice má možná smysl znovu se zamyslet nad funkcí vlastní zahrady, vztahem dětí k půdě, rýči a motyčce.

Svět už nikdy nebude stejný

I když se může zdát, že „s koronou“ má lidstvo úplně jiné akutní starosti a po ní přijde ekonomická krize a to už vůbec nebude čas řešit nějakou udržitelnost, bude to celé spíš naopak. Některé problémy, na které SDGs reagují, pandemie již nyní zvýraznila (například nerovnost ve vzdělávání), na některé ještě dojde a některé, i kdyby úplně zmizely z veřejného prostoru, nezmizí ze světa (změny klimatu). Pamatujme, že není udržitelné vrhat se do řešení jednoho problému (např. znovunastartování ekonomiky) bez domýšlení dopadů na další složky systému (příroda a společnost) a není správné rezignovat na solidaritu a nechat zranitelnější stát stranou.

Načasování tématu udržitelnosti v knihovnách „s koronou“ na rok, kdy vlastně vůbec není jasné, „jak to bude“, má i svoje filozofické kouzlo. Žijeme v komplexním světě, kde všechno se vším souvisí a stačí jedna černá labuť, která nám všechno, co jsme měli naplánováno, obrátí naruby. Svět už nikdy nebude stejný jako vloni v únoru. A chceme ho vlastně takový? Můžeme tady to vynucené omezení a zpomalení využít ke společnému zamýšlení se nad tím, co je vlastně důležité, co chceme zachovat, rozvíjet a udržovat? Jak nám v tom mohou pomoci SDGs?

Rok udržitelnosti v knihovnách

Mnohé zahraniční knihovny i mezinárodní knihovnické iniciativy s rámcem SDGs již pracují, máme se kde inspirovat. I u nás lze nalézt knihovny, které se tématům udržitelnosti, i když třeba ne pod hlavičkou SDGs, již věnují a leccos vyzkoušely (viz obr. na 2. s. obálky). Samozřejmě je vhodné navazovat partnerství s jinými organizacemi, které mohou dodat například své experty a obsah.

Pokud však chceme k přemýšlení o udržitelnosti inspirovat někoho, komu vedle péče o dům, zahradu, děti a psa moc prostoru pro globální společenské problémy nezbývá (i když už víme, že je to v jejich vlastním zájmu), musíme se zamyslet jak. Vlastním příkladem? Besedou? Exkurzí nebo přírodovědnou procházkou? Filmem a diskuzí? Vyčistit společně studánku? Uspořádat bazárek? Zřídit komunitní zahrádku?

V roce 2019 se v Knihovně města Olomouce poprvé sešla skupinka knihovníků spolu s ředitelem Informačního centra OSN v Praze Michalem Brožou, která začala promýšlet, jak s rámcem SDGs pracovat v knihovnách v Česku. Ujala se organizace letošního roku udržitelnosti v knihovnách. Chtěli bychom tím tomuto tématu pomoci se v českých knihovnách zabydlet, vytvořit mu pevné teoretické i praktické základy k tomu, aby se v knihovnách rozšířilo a udrželo.

Příklady táhnou!

Než jsme se jako skupina pustili do vymýšlení náplně letošního roku, zamýšleli jsme se nad tím, jak si vlastně knihovny vůči SDGs stojí, jakými cestami by je mohly šířit, a zajímalo nás, co k tomu potřebují. Možná i k vám dorazil na podzim minulého roku průzkum Udržitelnost v knihovnách. Pokud je mezi 345 odpověďmi i vaše, děkujeme! Značný ohlas z knihoven všech velikostí a ze všech krajů nás velmi motivoval do další práce. K tomu 127 knihoven využilo možnost zanechat svůj email a dál se zapojit.

Možná je průzkum příliš silné slovo. Cílem dotazníku bylo zjistit zájem o téma a potřeby, ale současně jej představit, takže některé otázky byly záměrně návodné. V úvodu jsme pracovali s tím, že knihovny jako instituce se již na dosahování SDGs podílejí. Vedle toho, že zajišťují rovný přístup k informacím, který je základním předpokladem dosahování těchto cílů, i dalšími principy svého fungování.

Nejčastěji knihovny souhlasily s tezemi:

— Knihovna je klidným prostředím, kam může kdokoliv přijít a jen tak tam být, v klidu a bezpečí, zpomalit a odpočinout si (odpovídá cíli 3 – Zdraví a kvalitní život).

— Knihovna je nekomerční prostor a i nemajetní díky ní mají přístup k informacím, vzdělání a zábavě (odpovídá cílům 1 – Konec chudoby a 10 – Méně nerovností).

— Knihovna je místem celoživotního vzdělávání a učení, které je dostupné všem (odpovídá cíli 4 – Kvalitní vzdělání).

— Knihovna nabízí příležitosti pro smysluplné trávení volného času (odpovídá cíli 12 – Odpovědná výroba a spotřeba).

Největší rezervy naopak respondenti konstatovali ve schopnosti jít příkladem v environmentální úspornosti. Knihovny mají jen omezené možnosti, jak mohou ovlivnit např. energetický provoz budovy, přesto má smysl se nad možnostmi zamýšlet (Jan Juráš z Ekoporadny při Šmidingerově knihovně ve Strakonicích připravil přehledný a zevrubný manuál) s vědomím, že tím knihovna rozvíjí svou osvětovou a informační roli. Jako instituce stojí na principu sdílení a z této své podstaty šetří zdroje. I když nedosáhne v této oblasti dokonalosti, zamýšlí se a hledá způsoby, jak by mohla přispět svou trochou. A to může k podobnému zamyšlení přimět i uživatele.

Já mám svých problémů dost...   

Je tu ještě jeden cíl. Chceme rok udržitelnosti v knihovnách naplnit tak, aby mohla zpráva o něm putovat ke komisi IFLA Green Library Award 2022, a zviditelnit jím české knihovny na mapě IFLA. Věříme, že knihovny mají na čem stavět a že jejich dopad na společnost je zásadní, a proto může být zásadní i jejich role při plnění SDGs.

Podle průzkumu by knihovnám nejvíce pomohlo propojení s experty, které mohou zvát na besedy, tipy na volně dostupné lekce a obsahy, návody, jak jít příkladem, a sdílení zkušeností a inspirace. Připravili jsme proto rozcestník informací a zdrojů pro knihovny (https://udrzitelna.knihovna.cz/pro-knihovny), který budeme v průběhu roku plnit (již nyní tam mimo jiné najdete zmíněný manuál Jana Juráše). Budeme zveřejňovat inspiraci na webu Co dokáže knihovna (https://codokaze.knihovna.cz/). A budeme rádi, pokud nám budete zasílat své tipy a zkušenosti! Zejména však chceme spolu s vámi přicházet na to, jak inspirovat k přemýšlení o udržitelnosti právě lidi, kteří mají svých problémů už tak dost, jak tím propojovat lidi ke spolupráci a posilovat odolnost komunit.

Postupně (za podpory SKIP ČR) tvoříme a připravujeme celoroční vzdělávací program pro knihovny, na který zveme odborníky z různých oblastí, abychom si rozšířili obzory a společně hledali, co se s tím dá v knihovnách dělat. V plánu je šest webinářů (vždy poslední pondělí v měsíci), jejichž záznam bude veřejně k dispozici, tři praktické workshopy a možnost individuálních konzultací pro účastníky programu. V prosinci plánujeme konferenci, na které představíme výsledky a další inspiraci.

Na únorovém webináři nejprve projdeme jednotlivé SDGs a zamyslíme se, jak se dotýkají České republiky a českých knihoven. Dvacátého března je Mezinárodní den štěstí a my se budeme zamýšlet nad tím, co znamená kvalita života v 21. století. Jak ji knihovny ovlivňují? Z dubnového workshopu byste si měli odnést hlavně praktické nástroje, jak oslovovat komunity, zapojovat je do témat udržitelnosti a posilovat jejich odolnost. V létě se budeme věnovat krajině, půdě a zemědělství, v listopadu, po klimatické konferenci v Glasgow, otázkám změny klimatu a co v tom jako jednotlivci, domácnosti, občané či organizace vlastně můžeme dělat. Program se bude přizpůsobovat potřebám účastníků a také aktuálním událostem. Sledovat ho průběžně můžete na https://udrzitelna.knihovna.cz/tema-2021. Zde také budeme postupně zveřejňovat záznamy a dílčí výstupy. V jednom z dalších textů k tématu připravíme přehled nápadů, jak je možné SDGs promítnout do aktivit knihoven. Zatím nás můžete sledovat na Facebooku: www.facebook.com/udrzitelnostvknihovnach.