Hlavní obsah stránky

TÉMA: Udržitelnost rozvoje v knihovnách: Cesta k Cílům udržitelného rozvoje

ONDŘEJ HUDEČEK ondrej.hudecek@mlp.cz

Cesta k uznání naléhavosti ochrany životního prostředí a budování udržitelné budoucnosti byla dlážděna desítkami summitů, konferencí, mezinárodních smluv a memorand. Nabízíme proto jejich stručný přehled i přiblížení agendy organizace IFLA v této oblasti.

Počátky udržitelného rozvoje

Základní principy, jež měly přispět k ochraně a zlepšení životního prostředí, byly dohodnuty na Konferenci OSN o životním prostředí člověka, konané ve Stockholmu roku 1972. Ve společné deklaraci, přijaté na závěr konference, se státy shodly na tom, že hospodářskou činnost nelze provádět bez ohledu na životní prostředí. V roce 1983 byla jako nezávislý orgán na zasedání OSN ustavena Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, do jejíhož čela usedla norská ministerská předsedkyně G. H. Brundtlandová. Výsledkem více než dvouleté práce komise byla zpráva Naše společná budoucnost, která ve srovnání se závěry stockholmské konference vyzdvihuje mnohem více problémy v oblasti sociální a ekonomické. Dodnes je ale často citována především proto, že přinesla jednoduchou a všem srozumitelnou definici udržitelného rozvoje. Vymezuje ho jako „takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby“.

Za další podstatný mezník na cestě k udržitelné budoucnosti lze určitě označit Konferenci o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru z roku 1992, kde byl přijat i další klíčový dokument, Agenda 21, který se na rozdíl od předchozích textů obrací explicitně na všechny: státy počínaje a jednotlivci konče. V preambuli třetího oddílu Agendy, který je věnován „posilování úlohy důležitých skupin“, se konstatuje, že pro dosažení cílů bude kritickým faktorem angažovanost a opravdové zapojení všech sociálních skupin. Aby toho bylo možné dosáhnout, je nutným předpokladem zajištění přístupu k potřebným informacím. Odpověď, že by tyto informace měly zprostředkovávat knihovny, v Agendě nenalezneme, ale není vůbec těžké si ji zde představit.

Jak udržitelného rozvoje dosáhnout?

Jak se v přehledu mezinárodních úmluv v čase blížíme naší současnosti, nabývají jednotlivé dokumenty na konkrétnosti, komplexnosti a mnohem lépe odrážejí globální problémy. Na přelomu milénia se již nediskutovalo o tom, zda se máme jako lidstvo vydat cestou udržitelného rozvoje, či nikoli. O něm téměř nikdo nepochyboval. Klíčové bylo, jak ho dosáhnout.

Jeden z nástrojů přinesl v roce 2000 tzv. Summit tisíciletí, tedy plenární zasedání OSN v New Yorku, na kterém byly přijaty Rozvojové cíle tisíciletí (angl. Millennium Development Goals, zkráceně MDGs). Těchto osm konkrétních cílů definovalo celosvětovou agendu v oblasti udržitelnosti do roku 2015, přičemž hlavním cílem bylo odstranění chudoby a zajištění lepších podmínek pro lidi v rozvojových zemích.

Řada konferencí a přijatých mezinárodních dohod jistě znamenala posun k udržitelnější budoucnosti v určitých aspektech, ale celková bilance byla spíše tristní. Svět se na trajektorii udržitelného rozvoje nevydal a dostupné nástroje nedávaly ani naději, že to bude možné. Z tohoto důvodu bylo v roce 2012 rozhodnuto o vypracování Cílů udržitelného rozvoje (angl. Sustainable Development Goals, zkráceně SDGs), které měly nahradit dosluhující Rozvojové cíle tisíciletí. V roce 2015 byly také jako klíčová součást Agendy 2030 na půdě Valného shromáždění OSN schváleny.

Cíle udržitelného rozvoje pro léta 2015 až 2030 jsou zatím nejkomplexnější rozvojovou strategií, která byla dosud přijata. Na rozdíl od MDGs necílí jen na rozvojové, nýbrž i rozvinuté státy, jednotlivé cíle se navzájem doplňují a tvoří nedělitelný systém. Provázanost jednotlivých cílů znamená, že není možné se soustředit na zlepšení situace v rámci jednoho cíle a nehledět na negativní důsledky pro možnost naplnění cílů jiných.

IFLA a udržitelný rozvoj

Z hlediska knihovnictví je zapotřebí zmínit především cíl č. 16.10 (zajistit veřejnosti přístup k informacím a ochranu základních svobod). Na jeho formulaci se přímo podíleli zástupci IFLA a v roce 2014 ho podpořili signatáři tzv. Lyonského prohlášení o přístupu k informacím a rozvoji.1 Kvalitní, ověřené a aktuální informace jsou totiž předpokladem naplnění všech Cílů udržitelného rozvoje. Kromě toho nalezneme v textu SDGs cíle explicitně zdůrazňující kvalitní a dostupnou ICT infrastrukturu pro všechny (cíle č. 5.b a 9.c). Zlepšení úsilí na ochranu a záchranu světového kulturního a přírodního dědictví (11.4) je samozřejmě také cíl, který se přímo dotýká základních funkcí knihoven jakožto správců kulturního a znalostního bohatství.

Organizace IFLA vnímá knihovny obecně jako klíčové partnery pro prosazování SDGs a kromě toho, že byla, jak již bylo výše řečeno, u jejich samotného zrodu, také dlouhodobě skrze řadu svých iniciativ propagaci Cílů v knihovnách podporuje. V roce 2016 spustila vlastní advokační program zaměřený na knihovníky a knihovnice, aby se z nich stali aktivní propagátoři SDGs v domovských knihovnách a komunitách. Celosvětové sdílení příkladů osvědčené praxe naplňování jednotlivých cílů v knihovnách probíhá na platformě interaktivní mapy knihoven IFLA2 (blíže viz příspěvek na s. 52–53). V září 2018 také IFLA vydala stručná doporučení3, jak mohou knihovny přispět k udržitelnosti. Jedná se zejména o tři oblasti:

1. udržitelný provoz samotných knihoven (technologií, provozu a vnitřních procesů);

2. podpora udržitelnosti v komunitách, kde knihovny působí, tedy vzdělávání pro udržitelnost;

3. podpora výzkumů pro udržitelnost.

Od roku 2008 také v rámci IFLA působí tzv. zájmová skupina pro životní prostředí a udržitelnost (Environment, Sustainability and Libraries – ENSULIB)4, která se v lednu 2021 transformovala do řádné sekce. Tato skupina například již od roku 2016 uděluje cenu Zelená knihovna. Členem sekce ENSULIB se stal i SKIP, což dává naději, že české knihovnické prostředí bude v úzkém kontaktu se zahraničními iniciativami v oblasti udržitelného rozvoje v knihovnách. Těmto iniciativám se také budeme podrobněji věnovat v některém z následujících čísel tohoto časopisu.

1 https://www.lyondeclaration.org/

2 https://librarymap.ifla.org/stories

3 https://www.ifla.org/ES/publications/node/81763?og=7409

4 https://www.ifla.org/environment-sustainability-and-libraries