Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V roce 2008 vyhlásilo Kosovo jednostranně nezávislost na Srbsku, tento akt urychlil přechod Kosova ze zemědělského státu ke znalostní ekonomice a k její podpoře byla v roce 2001 v Prištině založena Univerzita pro obchod a technologie. Informační centrum univerzity chtělo vybudovat prostředí pro spolupráci při zjišťování, interpretaci, analýze, tvorbě a sdílení dat. To vedlo k zaměření na IFLA Global Vision, podporující danou oblast, vytvářející odolné systémy a řešení zajišťující přístup a zachování světového dokumentárního dědictví. Pro podporu systému byly využity příspěvky Informed Systems, distribuované týmem vědců mnoha zemí. Tento systém čerpá teoretické poznatky z teorie informovaného učení, která učení podporuje. Tím se zvyšuje informační gramotnost. V informačním centru byla vytvořena koncepce informační gramotnosti. Studenti jsou zvláště motivováni k navrhování systémů, které podporují informovanost a informační zkušenosti koncových uživatelů systémů. Sedm kategorií informovaného učení rámce Informed Systems mělo velký dopad na místní vysokoškolské prostředí a umožnilo značnou produkci znalostí. Informované učení přechází na další pokročilé kategorie konstrukce znalostí a transformace světonázoru, kolegiální sdílení a rozšíření znalostí a učení na pracovišti. K integraci dalších informačních zkušeností do místního vysokoškolského prostředí je nutný výzkum, aby se vytvořil skutečně silný aktivátor informační gramotnosti.

(IFLA Journal – Volume 46, Number 2, June 2020, s. 151–162)

V dobách, kdy mnoho lidí kvůli covidové pandemii musí zůstat doma, jsou digitální kulturní a vzdělávací nabídky knihoven stále důležitější. Německé knihovny v posledních týdnech vyvinuly pro své uživatele řadu nových online formátů. Uživatelé mohou knihovníky kontaktovat e-mailem nebo telefonicky a objednat si dovážku knih až do domu. Městská knihovna v Düsseldorfu spustila službu Twittothek – na Twitteru mohou uživatelé používat hashtag #twittothek k zasílání otázek o knihách, článcích nebo jiných médiích. Knihovny dále nabízejí online služby zdarma i neregistrovaným uživatelům (např. stahování e-knih). Německá knihovnická asociace pomáhá knihovnám s problematikou karantény knih, bezkontaktním stykem s uživateli, doručováním knih vysokoškolským studentům a pedagogům, s autorským právem atd., poradenskou službou (https://www.bibliotheksverband.de/dbv/themen/coronavirus.html). Ke čtení online knih musí knihovníci získat autorská práva, při využívání obrázků na sociálních sítích knihoven musí komunikovat s vydavateli i autory. Pro nahrávání online aktivit na platformy jako YouTube pak musí získat práva na sublicencování s pojmenováním příslušné platformy a odkazem na její licenční podmínky. Velké covidové téma jsou výpůjčky elektronických knih. Do popředí vystupují finanční i autorskoprávní omezení knihoven v této oblasti.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 72, Nr. 5, 2020, s. 242–243)

Výsledky průzkumu PISA na konci roku 2019 opět potvrdily, že slovenští středoškoláci ve čtení s porozuměním výrazně zaostávají za vrstevníky z nejvyspělejších zemí světa (41. místo). I dospělí čtou stále méně, knihovny navštěvují zřídka. Aspoň jednu knihu ročně přečetlo 68 % lidí (průzkum 2013), v porovnání s rokem 2007 je to o 12 % méně. Veřejnou knihovnu navštívilo aspoň jednou ročně jen 26 % respondentů (o 16 % méně než v roce 2007). V Evropě navštěvuje knihovnu jednou ročně 31 % obyvatel. Čtenářskou gramotnost ovlivňují faktory: zručnost, dostupnost, alternativy a kultura. Slovenský školní systém je zaměřený na výuku a trénink zručnosti číst. Výzkumy však potvrdily, že stejně důležité jsou motivace a potěšení ze čtení. Často vidíme, že dítě miluje čtení, ale má jen nízkou motivaci číst konkrétní titul (fenomén povinné četby), nebo naopak čte nerado, ale má motivaci zalíbit se učiteli. Motivaci dlouhodobě podpoří jen opakovaná pozitivní zkušenost se čtením a zážitek potěšení ze čtení. Důležité je motivovat čtenáře začátečníky. Když žáci čtou text spolu ve škole a ještě čtyřikrát za domácí úkol, čtení se mění na dril, chybí potěšení z příběhu. Ve vyspělejších školních systémech se pozornost věnuje také motivaci a potěšení ze čtení (dialogické čtení, poutavé příběhy, diskuse se spolužáky apod.).

(Knižnica – ročník 21, číslo 3, 2020, s. 7–10)

Připravil ROMAN GIEBISCH