RENÁTA SALÁTOVÁ Renata.Salatova@nkp.cz

Hlavním cílem mé studijní cesty do Budapešti byla návštěva redakcí oborových časopisů a edičních oddělení knihoven. Chtěla jsem zjistit, jak pracují, a třeba se něčemu novému přiučit a navázat nové kontakty.

Knihovna Akademie věd

Moje první cesta vedla do Ústřední knihovny a informačního centra Akademie věd (https://konyvtar.mta.hu/index.php). Akademie věd (AV) vydává časopis Magyar Könyvszemle (http://ojs3.mtak.hu/index.php/mksz/). Časopis Magyar Könyvszemle (Maďarská knižní revue) je recenzovaným časopisem. Byl založen v roce 1876, je jedním z nejstarších průběžně publikovaných maďarských časopisů a současně prvním časopisem na světě věnujícím se tematice historie knih. Časopis založila Maďarská akademie věd a je pod patronací Ústavu literárních studií Maďarské akademie věd a Národní Széchényiho knihovny. Jedná se o neprestižnější maďarský časopis pro knižní profese, středověká studia, výzkumy kulturních a literárních dějin aj. Publikují se zde vědecká témata spojená s maďarskou knihou. Články se zobrazují pomocí DOI.

Knihovnu AV založil hrabě József Teleki, který Akademii věd věnoval svoji knihovnu, čítající 30 000 svazků. Knihovna byla otevřena současně s AV v roce 1831. V roce 1865 byla přemístěna do nově postaveného paláce Akademie, který vznikl podle plánů Augusta Stülera. V roce 1867 ji zpřístupnili všem občanům země. Velkým mezníkem v historii knihovny byl rok 1949, kdy došlo k reorganizaci AV. Stala se nejdůležitějším vědeckým orgánem v zemi, a knihovna tudíž posílila svoji pozici. Znamenalo to i navýšení objemu jejího fondu. Situace přinesla problémy s jeho ukládáním, a tak bylo rozhodnuto knihovnu přestěhovat a přestavět jednorázový činžovní dům AV na ulici Jánose Aranyho. Speciální sbírky zůstaly v ústředí AV. Nová knihovna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1988.

Národní knihovna

Dále jsem navštívila Knihovnický institut maďarské Národní Széchényiho knihovny (http://www.oszk.hu/). Funguje na podobném principu jako Knihovnický institut NK ČR. Je vydavatelem dvou knihovnických časopisů.

Jeden, nerecenzovaný Könyv, könyvtár, könyvtáros (3K) (Kniha, knihovna, knihovník), vychází měsíčně, podobně jako Čtenář. Jedná se o celostátní knihovnický časopis, který se považuje za základní časopis maďarských knihovníků. Publikují se v něm středně velké studie, eseje, články, rozhovory, zprávy, recenze o nejnovějším vývoji a informuje o současnosti knihovnického dění v Maďarsku. Pro předplatitele je zpřístupněna i elektronická verze. V archivu lze časopis volně číst se zpožděním šesti měsíců. V době koronaviru byl zpřístupněn celý, nejen předplatitelům (http://ki2.oszk.hu/3k/).

Druhý časopis, Könyvtári Figyelö (Knihovnické kukátko /zpravodaj/; http://ki2.oszk.hu/kf/a-folyoiratrol/), je recenzovaný, podobně jako naše Knihovna: knihovnická revue. Vychází čtyřikrát ročně a vydává se od roku 1955 s počátečním zaměřením na výzkum mezinárodní knihovnické literatury. Jeho hlavním cílem je informovat o významných počinech maďarského knihovnictví, vývoji, výzkumu v Knihovnickém institutu a v celé Národní knihovně. Dále poskytuje informace o zahraniční knihovnické literatuře, jejímž dokumentačním základem je sbírka zahraničních knih a časopisů v Knihovně knihovnických dějin a studií. Zveřejňuje studie o otázkách maďarského knihovnictví a knihovnické politiky, také o problémech v zahraničí, recenze knih, zprávy z článků v zahraničních časopisech. Je to odborný časopis celostátního významu. Jeho obsahem jsou teoretické studie o aktuálních problémech, eseje o tématech souvisejících s historií knihoven a knihovnictví, recenze literatury, zprávy z konferencí. Na jeho stránkách vycházejí také krátké abstrakty vybraných článků z knihovnických a informačně vědních časopisů v maďarském jazyce. Existuje v tištěné i elektronické podobě a obsahuje abstrakty hlavních článků v angličtině. Indexuje ho několik mezinárodních bibliografických databází.

  

Setkala jsem se s oběma jeho redaktory, kteří oba pracují na plný úvazek. Jsou podřízeni přímo řediteli institutu. Mluvili jsme o problematice měsíčníku, včetně témat pro publikování, o práci s autory, problematice tiskárny, účasti redakto-ra na odborných konferencích apod. S výkonnou redaktorkou Könyvtári Figyelö jsme hovořily o recenzním řízení (je odlišné od Knihovny: knihovnické revue), honorářích za příspěvky, jmenování členů redakční rady, redakční práci apod. V Národní Széchényiho knihovně sice probíhala rekonstrukce interiérů, ale i tak mne knihovnou provedli.

Maďarská národní knihovna byla založena v roce 1802 hrabětem Ferencem Széchényim. Svoji sbírku knih, které získal doma i v zahraničí, daroval vlasti. Tento čin vzbudil velký ohlas mezi lidmi a ti potom knihovně darovali velké množství knih, aby byl její fond co nejkompletnější. Knihovna byla v letech 1808–1949 součástí Národního muzea. Až v roce 1949 se pod názvem Národní Széchényiho knihovna osamostatnila. V roce 1985 ji přestěhovali do nového a současného sídla na Budínském hradě.

Knihovna má právo povinného výtisku, podobně jako u nás. Jejím hlavním úkolem je shromažďovat všechna hungarika, tj. díla publikovaná v maďarštině, všechna díla psaná maďarskými autory nebo ve spolupráci Maďarů (ne pouze v maďarštině a i mimo Maďarsko), všechna díla publikovaná v zahraničí v cizích jazycích s maďarskými aspekty.

Asociace maďarských knihovníků

K založení Asociace maďarských knihovníků došlo v roce 1935; v současnosti má asi 2200 členů a 29 sekcí. Mimo jiné se podílí na koncepci maďarského knihovnictví, vzdělávání knihovníků, knihovnické legislativě apod. Je členem IFLA a EBLIDA. Udržuje úzké vztahy s maďarskými knihovníky žijícími v sousedních zemích a s knihovnickými organizacemi evropských států. Uděluje několik vlastních ocenění.

Vysoká škola technická a ekonomická

V edičním oddělení této školy, která sídlí v Budapešti (http://www.bme.hu/), zastřešuje jedno ediční oddělení všechny časopisy, které vycházejí na této vysoké škole (kontakt Anikó Ézsiásová). V rámci jednotlivých fakult mají samostatné redakce, které redakčně zpracovávají svoje oborové časopisy. Tyto časopisy se potom zasílají do edičního oddělení celé vysoké školy, kde se finálně zpracovávají a vydávají.

Parlamentní knihovna

Parlamentní knihovna Országgyülési könyvtár (https://www.ogyk.hu/en) se nachází v překrásné budově maďarského parlamentu. Je knihovnou legislativní, veřejnou a specializovanou v jednom. Disponuje největší sbírkou maďarských parlamentních dokumentů, dále sbírkou publikací o maďarské i světové historii, ekonomii, statistice, sociologii atd. Ve studovně se nachází celkem 45 000 dokumentů z dvanácti různých oborů. Dále zde nalezneme sbírku starých novin a časopisů. Organizuje programy pro univerzity i stáže pro mladé knihovníky, mj. nabízí službu Ptejte se knihovny, kopírování starých novin, digitální kolekce, elektronické zdroje aj.

Foto: archiv R. Salátové

Poděkování redakce Matyáši Nádassymu za adekvátní překlady názvů maďarských oborových časopisů do češtiny