VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

V období dubna a května 2020 proběhl mezi knihovnami v ČR průzkum, který se snažil zmapovat dostupnost služeb knihoven osobám se specifickými potřebami. Cílem bylo zjistit rozsah a úroveň služeb poskytovaných knihovnami těmto osobám v praxi s ohledem na knihovní zákon, který ukládá knihovnám zajištění rovného přístupu ke službám všem bez rozdílu. Průzkum navazuje na průzkumy, které se uskutečnily v roce 2007 a v roce 2014, a přináší tak nejen výsledky aktuálního šetření, ale umožňuje také srovnání s výsledky z předchozích průzkumů.

Zjišťovaná témata

Dotazník je velmi rozsáhlý a slouží jako velký zdroj informací o stavu knihoven z hlediska poskytování služeb osobám se specifickými potřebami a menšinám. Jako první byly zkoumány oblasti, které se dají souhrnně označit jako podmínky knihoven pro práci s osobami se specifickými potřebami. Tato část zahrnuje následující témata: doplňování knihovního fondu z hlediska skupin uživatelů se specifickými potřebami, prostory knihoven a jejich bezbariérovost, dokumenty knihoven, služba doručování výpůjček domů, akce knihoven pro osoby se specifickými potřebami, příp. pro majoritní společnost týkající se těchto témat, elektronické a dálkové služby knihoven, webové stránky knihoven a personál knihoven.

Poté se pozornost věnovala službám pro jednotlivé skupiny osob se specifickými potřebami (služby osobám s tělesným postižením, se zrakovým postižením, se sluchovým postižením,  s mentálním postižením, služby pro příslušníky jazykových a kulturních menšin, pro ostatní skupiny osob se specifickými potřebami) a nakonec otázkám věnovaným Standardu Handicap Friendly.

Účast knihoven

Letošního průzkumu se zúčastnilo celkem 449 knihoven (pro srovnání: v roce 2007 se účastnilo 137 knihoven, v roce 2014 to bylo 625 knihoven). Dotazník vyplnily především veřejné knihovny – knihovny obcí, měst a krajů (93 %). Zbytek tvořily knihovny vysokoškolské, knihovny muzeí a galerií a některé další specializované knihovny.

Průzkum v roce 2020 neprobíhal za zcela standardních podmínek; byl spuštěn v době koronakrize, kdy byly knihovny zavřené.

Součástí dotazníku byla otázka, zda se knihovna účastnila předchozího průzkumu v roce 2014. Z výsledků vyplývá, že pouze 16 % knihoven účastnících se tohoto průzkumu se také účastnilo předchozího. Velká část knihoven (62 %) však tuto informaci neměla k dispozici. Je tak možné, že procento knihoven, které se zapojilo do předchozího průzkumu, je ve skutečnosti vyšší. Pokud se knihovna účastnila obou průzkumů, následoval dotaz, jaké změny v této oblasti knihovna od roku 2014 stihla realizovat. Nejčastěji se knihovny zaměřily na svůj knihovní fond (doplňování audioknih, e-knih, knih v různých jazycích atd.), úpravy interiéru, vybudování bezbariérového přístupu apod.

Graf 1

Poskytuje knihovna služby osobám se specifickými potřebami/menšinám?

Speciální fond knihoven

Fondy knihoven by měly být doplňovány o dokumenty, které mohou využívat také uživatelé s postižením, příslušníci menšin či osoby s jiným znevýhodněním. Problémem může být finanční náročnost při pořizování těchto dokumentů, na druhé straně knihovny uvádějí nižší zájem o některé typy těchto dokumentů. Obecně lze však říci, že rozmanitost knihovního fondu je pro knihovnu přínosem.

Doplňování KF o dokumenty zaměřené na problematiku osob se specifickými potřebami/menšiny

Pouze 15 % knihoven cíleně doplňuje svůj knihovní fond v oblasti problematiky osob se specifickými potřebami a menšin, 39 % jej doplňuje příležitostně. Nejčastěji se jedná o dokumenty se zaměřením na rodiny s dětmi, seniory, osoby se speciálními potřebami obecně a pacientskou tematiku. Problematika jednotlivých postižení je zastoupena méně.

Graf 3

Okruhy problematiky ve fondu knihoven

Přístupnost knihovny a jejího fondu

Bezbariérovost knihovny je hlavním předpokladem pro to, aby do knihovny a k jejím službám měli přístup všichni bez rozdílu tak, jak to ukládá knihovní zákon. Podle výsledků průzkumu to však v českých knihovnách stále není běžný jev.

Fyzická přístupnost knihovny

Z hlediska fyzické přístupnosti prostor knihovny procento knihoven, které mají bezbariérový vstup nebo disponují bezbariérovým interiérem, v průběhu let klesá. V roce 2020 to bylo 57 % knihoven (ve srovnání s 74 % v roce 2007) a 49 % knihoven, které mají bezbariérové interiéry (ve srovnání s 54 % knihoven v roce 2007). Příčinou tohoto trendu bude s největší pravděpodobností různá úroveň účasti knihoven v průzkumech v jednotlivých letech. Nejčastějším důvodem, proč v knihovně neexistuje bezbariérový přístup, jsou dispozice budovy knihovny, která změny neumožňuje (65 %), dále pak nedostatek financí či nezájem zřizovatele o problematiku.

Graf 5

Přizpůsobení orientačního systému skupinám osob se specifickými potřebami

Orientační systém a jeho prvky bývají v knihovnách nejčastěji přizpůsobeny rodinám s dětmi, případně osobám s tělesným postižením. Ostatním skupinám se specifickými potřebami pak spíše výjimečně.

Další oblast zkoumala přístupnost a srozumitelnost materiálů knihovny osobám se specifickými potřebami – propagačních materiálů, dokumentů knihovny (knihovní řád), a také to, zda v knihovně existuje speciální informační bod, kde se poskytují informace a služby osobám se specifickými potřebami.

Přístupnost propagačních materiálů knihovny osobám se specifickými potřebami

Jen zhruba třetina knihoven (30 %) se snaží vydávat své propagační materiály také ve formě, která je přístupná uživatelům s postižením nebo menšinám. Pokud je vydává, jsou tyto materiály nejčastěji zaměřeny na rodiny s dětmi (35 %), případně na osoby se zrakovým postižením (10 %).

Graf 7

Dostupnost upraveného knihovního řádu

Knihovní řád je nejdůležitějším dokumentem knihovny, který stanovuje podmínky pro využívání jejích služeb a poskytuje další důležité informace. Pokud knihovny mají jeho zjednodušenou formu v podobě výtahu, nejčastěji ho umístí na web knihovny (35 % knihoven), příp. je v tištěné formě vystavený v knihovně. Procento knihoven, které mají k dispozici jazykové mutace knihovního řádu, je zanedbatelné; v audio formě na webu ho nemá k dispozici žádná knihovna.

Existuje v knihovně speciální informační bod pro osoby se specifickými potřebami?

Informační bod pro osoby se speciálními potřebami existuje ve 27 % knihoven, oproti 18 % knihoven v roce 2014. Ve zhruba třetině knihoven (42), kde tento informační bod mají, je toto místo vybaveno speciální informační technikou.

Služba doručování výpůjček do domu

Tuto službu nejčastěji knihovny poskytují seniorům, příp. jiným znevýhodněným skupinám uživatelů za předem stanovených podmínek.

Poskytuje knihovna službu doručování výpůjček do domu?

Polovina knihoven v průzkumu (51 %) poskytuje službu doručování výpůjček uživatelům do domu. Také zde zaznamenáváme posun od roku 2014, kdy tuto službu poskytovalo méně knihoven, a to 40 %. Nejčastěji službu doručování výpůjček domů knihovny poskytují osobám s tělesným postižením a osobám se zrakovým postižením. Podle komentářů knihoven usuzujeme, že mezi tělesně postižené byli zahrnuti často senioři. Výpůjčky nejčastěji doručují knihovníci, v menší míře pak knihovny využívají dobrovolníky, příp. je zasílají poštou.

Kterým skupinám službu doručování domů poskytujete?

Podmínky poskytování této služby jsou různé, nejčastěji probíhá po telefonické domluvě nebo e-mailové korespondenci s uživatelem. V případě, že se tato služba v knihovně využívá hojněji, stanoví knihovna pravidelné rozvozy např. jednou měsíčně apod. Službu knihovny poskytují registrovaným čtenářům bezplatně.

Pozn.: Další část prezentace výsledků průzkumu bude zaměřena na personál knihoven a jejich znalosti a proškolování v problematice znevýhodněných skupin, na elektronické a dálkové služby knihoven, webové stránky knihoven a akce knihoven se zaměřením na osoby se specifickými potřebami.