ALENA TOMÁNKOVÁ alena.tomankova@mlp.cz

Leden 2021 znamená pro české knihovnictví začátek platnosti nové Koncepce rozvoje knihoven, která je situovaná do roku 2027 s výhledem do roku 2030. Ukazuje tedy, kam budou směřovat naše kroky v příštích deseti letech. Její obsah tvoří tři tematické pilíře. Knihovny by se měly podle nich profilovat jako opora občanské společnosti a přirozená centra místních komunit, jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce a jako správci kulturního a znalostního bohatství.

Minulá koncepce, která platila v letech 2017 až 2020, vyzdvihovala proměnu vnímání knihovny v očích občanů na moderní instituci, jež není pouhou sbírkou knih, ale nabízí celou řadu dalších užitečných služeb. Nová koncepce, jejíž funkční období právě začíná, je svou strukturou odlišná. Klade důraz na tři velké tematické celky a je úkolem každé jednotlivé knihovny rozhodnout se, která cesta je pro ni nejschůdnější – zda upřednostní jeden směr rozvoje, nebo se vydá po všech třech stezkách. A to je právě úděl větších knihoven, mezi které patří i Městská knihovna v Praze (MKP).

Tři pilíře nové koncepce

První pilíř popisuje rozvoj potenciálu knihoven jako komunitních center s odpovídajícím prostorovým, technologickým, materiálovým i personálním zázemím.

Knihovny mají příležitost kolem sebe vytvářet čilý komunitní život, podněcovat občany k častým návštěvám, diskuzím na celospolečenská i místní témata, přirozeně spojovat obyvatele s místní samosprávou, posilovat soudržnost mezi lidmi a vzájemnou důvěru. Aby mohly knihovny plnit tuto roli, je potřeba zajistit adekvátní prostory a technické vybavení. Neobejdou se ani bez lidí (knihovníků i dobrovolníků), kteří se celoživotně vzdělávají, umí výborně komunikovat a mají všeobecný rozhled.

Druhý pilíř klade důraz na posílení vzdělávací funkce knihoven v oblasti formálního i neformálního vzdělávání a prohlubování institucionální spolupráce s resortem školství.

Aby mohly knihovny zdůraznit svou vzdělávací roli, je potřeba sledovat zájem lidí o témata a obory. Rovněž je dobré udržovat kontakty se školami a dalšími zainteresovanými institucemi v lokalitě, v níž daná knihovna sídlí. Koncepce vyzdvihuje také spolupráci knihovníků s pedagogy. A to takovou, aby se žáci a studenti mohli v knihovnách vzdělávat nejen v oblasti literatury, ale také v rámci průřezových témat a klíčových kompetencí, jak je určuje Rámcový vzdělávací program. Narůstající edukační roli by knihovny měly přizpůsobit výběr svých zaměstnanců, ale i jejich profesní růst. V knihovnách vzniknou pracovní pozice pro specialisty na vzdělávání.

Třetí pilíř podporuje bezbariérový přístup ke kulturnímu a vědeckému bohatství ve fyzické i digitální podobě. 

Tradičním posláním knihoven je trvale uchovávat a zpřístupňovat své fondy, v nichž se skrývá značná část kulturního dědictví a znalostního bohatství. Dnes nejde jen o fyzické dokumenty, ale čím dál víc roste i objem uložených digitálních dat – ať již vzniklých digitalizací stávajících fyzických objektů, nebo těch, které už přímo vznikly v prostředí jedniček a nul (tzv. e-born dokumenty).

Vize 2030 představuje knihovny jako inspirativní a podnětná místa. Tvůrčím lidem poskytují zázemí, vybavení i prostor pro setkávání a spolupráci, propojují autory se čtenářskou veřejností. Knihovny budují multifunkční prostory s potřebným vybavením, které budou veřejnosti sloužit ke kreativnímu trávení volného času, a jsou vybaveny nejnovějšími technologiemi, jež uživatelům umožní rychlý, bezpečný a příjemný přístup k informacím a dílům současné kultury.

Koncepce v praxi

MKP s Koncepcí rozvoje knihoven pracuje zejména při přípravě a naplňování vlastní strategie. Tento dokument má reálný dopad na to, do jakých aktivit se chce instituce jako celek pustit a proč. Pětileté období předchozí strategie se ukázalo jako příliš dlouhé z hlediska vývoje trendů a technologií, a tak byla strategie z roku 2015 v roce 2018 novelizována. Promítly se do ní zejména pobytové služby pro veřejnost, samoobslužnost, zvyšování počtu vydaných e-knih a v neposlední řadě i vzdělávání zaměstnanců.

Na přípravě nové Koncepce rozvoje knihoven se podíleli také představitelé a experti MKP a její ředitel Tomáš Řehák se stal ombudsmanem pilíře, který se týká vzdělávání. V koncepci tak lze najít některé body a strategické cíle, o jejichž realizaci se MKP pokouší nebo již stačily prokázat svou účinnost.

MKP zároveň v roce 2020 sestavila pracovní skupinu, podpořenou dotací VISK 1 Ministerstva kultury, jejímž cílem bylo zpřístupnit poselství nové koncepce širší knihovnické veřejnosti. Vznikla brožura, která koncepci shrnuje, a webové stránky koncepce.knihovna.cz dostaly nový účel – pomoci najít odpovědi na otázky, které trápí kolegy z provozu, ředitele knihoven nebo i knihovnice a knihovníky v knihovnách v malých obcích.

V rámci několika málo workshopů, jejichž počet musel být kvůli pandemické situaci značně omezen, se jako důležitý nástroj inspirace ukázaly příklady dobré praxe. Proto i nová brožura vyzdvihuje knihovny po celé republice, které již aktivity spojené s naplňováním nové koncepce úspěšně provádějí. Daleko více ukázek lze najít na webu codokaze.knihovna.cz.

Jako MKP se můžeme pyšnit tím, že náš kolega Ondřej Hudeček získal ocenění MARK 2020, a to za tvorbu metodiky workshopu deFacto. Díky ní může vést kvalitní lekci mediálního vzdělávání pro žáky druhého stupně i knihovník nebo knihovnice bez hluboké znalosti problematiky. Metodika je volně k dispozici. V devadesátiminutové lekci se žáci učí rozlišovat mezi pravdou, nepravdou a úmyslnými manipulacemi. Tento projekt tak zcela jasně ukazuje možnosti druhého, vzdělávacího pilíře.

Další příklady dobré praxe z různých knihoven napříč Českou republikou snadno najdete právě na webu codokaze.knihovna.cz. Pokud i vy připravujete zajímavý či inovativní program, podělte se o něj. Budeme rádi, když se oba uvedené weby stanou užitečnými pomocníky pro vaši práci.