VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Zajímavé zahraniční knižní novinky zaměřené na služby knihoven pro osoby se specifickými potřebami. Najdete je v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Knihovny by měly zajistit přístup ke svým službám všem uživatelům bez rozdílu. To zahrnuje také uživatele se zdravotním postižením, ať už s tělesným, nebo mentálním, případně ostatní osoby se specifickými potřebami. Plánování tzv. inkluzivního prostředí knihovny ovšem zahrnuje mnoho aktivit a úkonů – od vytvoření strategie a organizačních opatření až po vybavení a technologie. Ambicí této knihy je stát se vodítkem a základním zdrojem knihoven při plánování různých typů služeb a zdrojů informací pro osoby s postižením. Kniha se snaží shromáždit všechny důležité informace – od osvědčených postupů založených na výzkumu až po výukové materiály ke zlepšení individuálních a organizačních kompetencí. Zaměřuje se také na způsoby, jak mohou knihovny inovovat zařízení, programy, fondy či propagaci nových služeb. Najdeme zde konkrétně kapitoly, které nás provedou počátečním procesem, při kterém se definuje prostředí knihovny s ohledem na to, co jej činí bezbariérovým, ať už mluvíme o fyzickém, či virtuálním prostředí. Poskytne cenné rady a metody pro psaní jasných, reálných a flexibilních strategií a postupů vztahujících se k jednotlivým činnostem knihovny a jejích služeb. Při důležitém kroku nastavování samotného fyzického prostředí knihovny a zařízení pro potřeby všech uživatelů nabízí kniha tzv. kontrolní seznamy, které tento proces usnadní a přináší také cennou inspiraci. Dalším základním prvkem knihovny jsou její zaměstnanci. Ti by měli procházet pravidelnými a obsahově hodnotnými školeními. Kniha poradí, jak navrhnout školení pro zaměstnance v oblasti inkluze, jaké jsou možnosti použití online zdrojů nebo jak využít osoby s postižením při školení. Kromě školení zaměstnanců a nastavení prostředí je však důležité udržet inkluzivní přístup i v každodenním provozu. V knize dále najdeme tipy, jak spolupracovat a kontaktovat partnerské organizace, propojovat s nimi uživatele s handicapem, tipy na semináře a výukové programy (jak na design webových stránek, asistenční technologie a mnohé další). Tato příručka umožní knihovnám vytvořit a udržovat skutečně inkluzivní prostředí pro všechny čtenáře. Obsahuje cenné seznamy nejnovější literatury v této oblasti.

Na celém světě žije 50 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou a souvisejícími demencemi a desítky milionů dalších, kteří o ně pečují. Knihovny jsou veřejnou službou a je důležité, aby se knihovníci a informační profesionálové naučili poskytovat služby a pomáhat osobám trpícím demencí. Kniha nejprve nabízí přehledné informace o spektrálním onemocnění známém jako Alzheimerova nemoc a základní fakta o informačních potřebách pečovatelů. V dalších kapitolách najdeme osvědčené postupy, pokyny a konkrétní nápady pro poskytování služeb osobám trpícím demencí a jejich pečovatele. Podrobně je popsáno, jak by měla vypadat komunikace s uživateli s demencí, při které je kromě jiného zásadní mít na zřeteli fázi choroby, ve které se takový uživatel nachází, najdeme zde tipy na to, jak doplňovat knihovní fond a poskytovat informační služby uživatelům trpícím demencí nebo jejich pečovatelům a tipy na speciální programy v knihovně: předčítání, hudební programy, vzpomínkové a další tematicky zaměřené programy. Celoživotní učení, intelektuální stimulace a sociální interakce tvoří základy, na kterých stojí poslání knihoven. Knihovníci díky této knize mají k dispozici ucelenou sadu nástrojů pro zavádění služeb určených lidem, kteří zažívají úpadek svých kognitivních funkcí, nebo jejich pečovatelům.

Popis inovativního přístupu k plánování prostoru knihovny, který představuje a kombinuje strategii postupného zavádění změn s tradičním plánováním prostoru, aby bylo možné přestavby a renovace knihoven provést buď jako jeden projekt, nebo jako sérii menších, samostatných a lépe zvládnutelných postupných zásahů. Tento přístup umožňuje knihovnám vyhovět současným potřebám v kratším čase, protože klade menší požadavky na financování než v případě čekání na financování kompletního projektu. Jednotlivé kapitoly pojednávají o přístupu, důležitosti zapojení komunity do procesu plánování přestavby, o způsobech ukládání knihovních fondů, struktuře rozpočtu projektu knihovny a doporučeních, jak a čím celý proces přestavby začít. Téměř celou druhou polovinu knihy tvoří případové studie šesti různých knihoven (tří veřejných a tří vysokoškolských). Každá knihovna čelí svým výzvám, časovému harmonogramu a odlišnému postupu prací. Liší se velikostí; najdeme zde různé případy: od veřejné knihovny o rozloze 700 m2 až po vysokoškolskou knihovnu o rozloze 30 000 m2. Tyto případové studie jsou obzvláště zajímavé, protože představují skutečné příklady dokončených projektů s tím, že je možné vidět, jak to v knihovně vypadalo před navrženými změnami. Vše doplňuje rozpis fází projektu a toho, jaké oblasti a služby ovlivnil. Velká část informací v případových studiích se řídí postupy uvedenými v první polovině knihy. Autoři označují svou strategii jako „inovativní přístup k plánování knihovních prostor a následné renovace “. Pro plánování renovace používají tzv. metodu Road Map. Tato metoda umožňuje knihovně přemýšlet o budoucnosti knihovny a změnách, které povedou k jejímu lepšímu využití. Jedná se vlastně o proces, při kterém knihovna posoudí, čeho chce změnami dosáhnout, zváží výzvy, kterým bude čelit při úpravách prostor, a na základě toho následně dochází k zahájení projektových prací. Kniha obsahuje velké množství obrazového materiálu, jako jsou stavební a architektonické plány, půdorysy atd. Je určena jak veřejným, tak vysokoškolským knihovnám.

Kniha amerických autorů nabízí nový pohled na problematiku osob s mentálním postižením a jejich možnou integraci v komunitách za pomoci knihoven. V časech rostoucího společenského uvědomění a zájmu o rozmanitost si zaslouží také jedinci s tímto postižením pozornost a podporu při dosažení rovného přístupu k informacím. Legitimní otázkou však zůstává, jak toho dosáhnout, protože většina knihoven ještě není připravena nabídnout potřebnou pomoc. Autoři v jednotlivých kapitolách popisují moderní historii knihoven a jejich přístup k osobám se specifickými potřebami. Zkoumají také nedávnou legislativní historii týkající se osob s mentálním postižením a vzdělávací aktivity a přístupy zaměřené na tuto skupinu. Velmi zajímavá je kapitola, ve které najdeme příklady inovativních lokálních projektů z knihoven celého světa zaměřených na podporu lidí s mentálním postižením, jako jsou například speciálně zaměřené knižní kluby. Dokazují, že lze pomocí malých kroků udělat velké změny. Autoři na základě případů jednotlivců ukazují, jak lze v každodenních procesech nalézt prostředky pro integraci osob s mentálním postižením do knihoven a komunit.