JANA FIALOVÁ fialova@kkvysociny.cz 

Dějiny Krajské knihovny Vysočiny se začaly psát na Štědrý den roku 1894, kdy se akademický spolek Barák na své výborové schůzi rozhodl založit městskou veřejnou knihovnu. Knihovně se dařilo, o její služby byl ze strany čtenářů velký zájem, už po dvou letech měla ve svém fondu více než 650 svazků knih a začala se potýkat se snad odvěkým problémem každé knihovny – nedostatkem prostoru. Tato patálie byla vyřešena stavbou nové budovy, jenomže až po více než 125 letech…

Problémy s prostory od samého začátku

Co se týče prostorového zabezpečení, neměla knihovna na růžích ustláno snad nikdy ve své historii. Jak již bylo zmíněno, ze strany čtenářů byla knihovna institucí velmi úspěšnou a oblíbenou, ze strany úřadů už vztahy tak vřelé nebyly. Městští úředníci samozřejmě neměli nic proti činnosti knihovny, naopak, ale nechtěli dělat nic víc, než co bylo nezbytně nutné, a jejich vidění toho nutného se velmi lišilo od pohledu a názoru knihovníků. Vždy to bylo něco ve stylu – dělejte si tu svou knihovnu, to ano, ale moc nás tím nezatěžujte a hlavně po nás nic nechtějte, třeba peníze na knihy nebo snad vhodné zázemí. Svého času byla dokonce knihovna na krátký čas zrušena, naštěstí se ze strany čtenářů zvedla tak velká vlna nevole, že došlo k jejímu opětovnému otevření. Knihovna se nicméně i tak stěhovala z místa na místo, podle toho, jak se to zrovna hodilo.

Pozitivně se na chodu knihovny odrazilo přijetí knihovnického zákona v roce 1919, tehdy se konečně dočkala důstojných prostor, profesionálního knihovníka a finančního zabezpečení. To však netrvalo dlouho; na začátku 30. let už se opět bojovalo s nedostatkem místa, roky válečné a poválečné znamenaly také úbytek finanční. Lepší situace nastala v 70. letech, tehdy se z bývalé lidové knihovny a posléze městské stala Okresní knihovna v Havlíčkově Brodě a zařadila se mezi nejmodernější okresní knihovny tehdejší Československé socialistické republiky. S tím souviselo také přestěhování do nových, na míru čtenářům i knihovníkům zařízených prostor budovy Staré radnice, kde knihovna sídlila až do letošního roku. 

Vypadalo to nadějně, ale…

Prvního ledna 2002 se z Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě stala Krajská knihovna Vysočiny (KKV). Tato skutečnost znamenala velkou řadu změn. Knihovna na sebe mimo jiné převzala funkci metodického střediska pro celý kraj, rozšířila nabídku svých služeb, začala s realizací nových projektů, navázala spolupráci s vysokými školami v kraji v oblasti budování fondu odborné literatury a mnoho dalšího. V roce 2006 vzniklo špičkově vybavené digitalizační pracoviště, první toho typu v celém kraji. Všechny tyto aktivity a počiny knihovnu ještě více otevřely a přiblížily čtenářům a návštěvníkům a jejich zájem o knihovnu strmě rostl, což je skutečnost velmi potěšující, nicméně se tím do popředí opět dostalo jedno zásadní téma – nedostatek prostoru. Knihovna za celou dobu své existence nikdy nebyla „ve svém“, nikdy neměla své vlastní prostory, které by si mohla kompletně uzpůsobit vlastním potřebám. Drtivá většina akcí, které pořádala, probíhala v sále Staré radnice, jehož vlastníkem je město, a tudíž s ním musela každou jednotlivou akci řešit a prostor si zamlouvat. Byla to poměrně komplikovaná záležitost, protože když např. plánovala cestopisnou besedu, musela nejdřív probrat s městem možné termíny, teprve poté se spojit s přednášejícími a domlouvat datum uskutečnění (bohužel se nezřídka stávalo, že přednášející v dané termíny nemohl přijet, a kolečko domlouvání s městem se opět rozjelo).

Další nepříjemností spojenou s nedostatkem prostoru bylo samotné půjčování knih a dalších dokumentů – s přibývajícími tisíci knihovních jednotek valem ubývalo místa v půjčovnách a dokumenty se postupně přemísťovaly do skladu, odkud si je čtenář musel objednávat. Samozřejmě nešlo o složitou záležitost, spíš museli čtenáři počítat s tím, že objednané knihy jsou k dispozici následující pracovní den, a podle toho se zařídit. Mnozí zároveň upřednostňují hledání titulů v regálech, prolistování knihy, než si ji půjčí, pro tyto uživatele se tak sklad stal neexistující složkou knihovny, což byla obrovská škoda, protože ve skladu se nacházely dvě třetiny knihovního fondu. A posledním nepříjemným faktorem spojeným s nedostatkem místa byla odloučená pracoviště některých kolegů knihovníků. Jak postupem času přibývaly služby a zázemí pro čtenáře a zároveň probíhala velká rekonstrukce Staré radnice, ubývalo místa pro zázemí knihovníků a někteří se museli přemístit mimo budovu knihovny. Opět nešlo o nic dramatického a zásadního, spíš o komplikaci časovou – domlouvání se na čemkoli či jen zodpovězení nějakého dotazu nyní znamenalo zdlouhavé telefonování nebo osobní přesun na odloučené pracoviště, což zbytečně ubíralo pracovní čas.

Všechny tyto faktory dohromady finálně vedly k silné potřebě dalších prostor, ne provizorních, ne někde narychlo předělaných pro potřeby knihovny, ale nových, vlastních a důstojných, ušitých na míru krajské instituci 21. století. V roce 2003 tak byl zpracován návrh komplexního řešení provozních a prostorových potřeb KKV a tehdejší rada kraje schválila koncepční záměr vybudování nového sídla knihovny jako novostavby v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod, p. o. Zároveň byla odhlasována částka na uspořádání architektonické soutěže. V následujícím roce probíhala příprava podkladů na vyhlášení  soutěže, přičemž v roce 2005 se uvolnil jeden z pavilonů nemocnice a bylo doporučeno ho do předmětu soutěže začlenit také.

Nečekané komplikace

Veřejná architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby KKV se uskutečnila v roce 2006. Do prvního kola bylo podáno celkem 40 návrhů, do druhého jich bylo vybráno pět. S autory vítězného projektu a investorem (Krajem Vysočina) byla uzavřena smlouva na projektové práce. Vzhled a vybavení knihovny byly nevšední – byla pojata jako dvoupodlažní budova, zapuštěná do terénu. Nechyběly v ní garáže, kavárna, prostory pro výstavy, výtahy apod. Samozřejmostí byly technologie RFID nebo akustiku pohlcující materiál. Vše probíhalo hladce, bez problémů. První zádrhel se objevil v podobě přestavby některých oddělení místní nemocnice, na kterou byla vázána stavba nové knihovny, čímž se termín dokončení posunul na rok 2010. Stále však probíhala projektová příprava, nic nenasvědčovalo blížícím se komplikacím a všichni, knihovníci i čtenáři, se těšili na krásnou novou budovu.

Jenže najednou se nedělo nic! Žádné práce neprobíhaly, jen se neustále prodlužovala platnost stavebního povolení, které bylo vydáno v roce 2009. Mezitím se prostorová situace v knihovně stávala stále složitější, bylo nutné pronajmout další prostory pro sklad. Ty stávající už opět nebyly dostačující. Smutnou tečku za celou kapitolou novostavby knihovny učinilo v září 2014 jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které zrušilo celý záměr vybudovat novostavbu knihovny v areálu nemocnice. Důvod? Vybraná lokalita se podle zástupců Kraje Vysočina nejevila jako ideální, zároveň plánovaná částka 200 milionů korun nebyla pro Kraj únosná, měl v plánu využít evropské dotace, na které se však jen stále čekalo. Celý nadějný projekt, na který se všichni těšili, šel k ledu a boje s prostorem tak bohužel pokračovaly dál. Krajští radní však uvedli, že tímto projekt nepadá, záměr vybudování novostavby krajské knihovny trvá i nadále, a tak nezbylo nic jiného, než jít dál a doufat.

Konec dobrý, všechno dobré?!

Od ukončení projektu na výstavbu knihovny v areálu nemocnice uplynuly dva roky. V průběhu roku 2016 však přišla nová naděje, a to v podobě dalšího návrhu na výstavbu budovy knihovny nedaleko centra města. Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodlo o uzavření smlouvy na spolufinancování stavby nové budovy KKV s městem Havlíčkův Brod. Započaly práce na projektové dokumentaci a podkladech pro vyhlášení výběrového řízení na dodavatele stavby, zároveň s tím vznikl návrh vnitřního vybavení nové budovy. Kraj Vysočina následně vypsal veřejnou zakázku na stavbu nové budovy knihovny. Vítězným dodavatelem se stala firma Zlínstav, a. s. Dne 20. 8. 2018 byla za účasti představitelů Kraje Vysočina, města Havlíčkův Brod, architektů a dalších významných hostů slavnostně zahájena stavba nové budovy KKV. Hlavním investorem byl Kraj Vysočina. Nemožné se stávalo skutečností!

Stavba nové budovy KKV trvala přesně dva roky, dokončena byla letos v létě. Od samého počátku probíhalo vše až neuvěřitelně hladce, bez zádrhelů či komplikací, přesně podle stavebních plánů a termínů, budova rostla všem před očima. Po všech předchozích zkušenostech se tomu ani nechtělo věřit.

Původní návrh nové knihovny, zahrnující návrh stavby i zpracování dokumentace o umístění stavby, vytvořil tým architekta Milana Stejskala z firmy ATELIER 02 v Havlíčkově Brodě, následně projekt dokončila firma Artprojekt Jihlava.

Současně se stavbou knihovny se začalo i s výstavbou automobilového parkoviště, které se nachází v bezprostřední blízkosti knihovny, což je pro čtenáře obrovská výhoda oproti minulosti. Na náměstí, kde knihovna doposud sídlila, možnosti parkování sice byly, ale parkovacích míst byl velmi omezený počet, navíc vjezd na náměstí je kvůli velké hustotě dopravy v Havlíčkově Brodě mnohdy komplikovaný.

Vzhled budovy knihovny je unikátní, citlivě řešený v souladu s okolním prostředím. Opláštění je tvořeno jedinečným systémem zelené fasády, která v létě chladí, v zimě ohřívá, zároveň zlepšuje kvalitu vzduchu zachytáváním okolního prachu a tlumí hluk. V průběhu roku se zelená fasáda mění a zajišťuje tak stále originální vzhled.

Řešení interiéru

Současné knihovny si kladou za cíl být otevřeným vstřícným prostorem, který nabízí nejen výběr nejrůznějších dokumentů, ať už pro studium, či oddech, ale i místem pro kulturní a vzdělávací aktivity, posezení či relaxaci. A přesně to nová budova KKV splňuje. Interiéry knihovny jsou mobilní, snadno přestavitelné, prostory přehledné a pohodlné, přesto však s klidovými zónami a zákoutími pro relaxaci či studium. Knihovna je třípodlažní, první a druhé nadzemní podlaží slouží čtenářům, v nejnižším podlaží se nachází depozitář a kanceláře zaměstnanců.

Vstupní prostor v prvním podlaží je rozlehlý, přehledný, dominuje mu velké schodiště a amfiteátr, umožňující aktivity typu autorská čtení, scénická a divadelní představení. Dalším významným bodem je centrální výpůjční pult, u kterého bude probíhat půjčování a vracení dokumentů z celé knihovny. Ve staré budově měla všechna oddělení svůj samostatný vstup, čtenáři tak při návštěvě každého oddělení museli předkládat čtenářský průkaz, v nové budově tohle všechno odpadá; celý proces vracení a půjčování dokumentů tak bude pohodlnější a rychlejší. Součástí podlaží je multifunkční sál, který disponuje 100 místy k sezení. Je možné ho v závislosti na počtu účastníků akce rozdělit variabilní příčkou v poměru 1 : 2. Slouží k vzdělávání knihovníků, celoživotnímu vzdělávání veřejnosti a dalším kulturním a vzdělávacím akcím. Konečně vlastní prostory, o které není nutné se s nikým dělit! Milovníci kávy a dobrého zákusku ocení kavárnu, ve které si mohou v klidu posedět a relaxovat či si povídat, aniž by tím rušili ostatní čtenáře. Za kavárnou a výpůjčním pultem najdou čtenáři úseky s nabídkou beletrie a naučné literatury pro dětské čtenáře, dále CD, DVD či deskové hry. Jsou to prosvětlená a prostorná místa, v nichž nechybí klidové zóny, prostory pro studium, nebo naopak zábavu a relaxaci.

Ve druhém podlaží se nachází čítárna, úseky beletrie a naučné literatury pro dospělé, zvukových knih a studovna. Toto rozdělení je logické: dolní podlaží je více určené dětským návštěvníkům, tudíž je tu předpoklad větší hlučnosti, druhé podlaží počítá s klidnějším provozem. Pro náročnější studium, u kterého budou čtenáři vyžadovat větší klid, jsou na tomto podlaží k dispozici akusticky oddělené, uzamykatelné boxy. Po předchozím zamluvení tak budou moci zájemci pracovat v klidu, odděleně od ostatního provozu, zároveň však v dosahu veškerých služeb knihovny.

Co je však nejdůležitější, je velikost celého prostoru, obou podlaží. Konečně se čtenáři dostanou k většině knihovního fondu ve volném výběru! Doposud se nacházely dvě třetiny ve skladu, jedna třetina ve volném výběru, nyní tomu bude naopak. Čtenáři tak budou mít obrovské množství dokumentů při ruce, budou si moci lépe vybírat, probírat se knihami, rovnou si je půjčit. Zároveň depozitář je jen o jedno patro níž, tudíž jednoduše dostupný. Oproti minulosti, kdy se do skladu jezdilo autem po městě, se nyní pouze sjede výtahem do dolního podlaží, takže práce s objednávkami bude mnohem rychlejší.

Co se týče technického zázemí a vybavení, se starou knihovnu je neporovnatelné. Uživatelé budou mít k dispozici výtah, maminky s kočárky či čtenáři, pro které je chůze namáhavá, se tak nemusí bát zdolávání pro ně nepříjemných schodů. V plášti knihovny je zabudován selfcheck, čtenáři tak budou mít možnost vracení knih 24 hodin denně. Pro větší komfort budou uživatelům k dispozici šatní skříňky – oproti staré knihovně, kdy museli čtenáři nosit kabáty a tašky či batohy neustále s sebou, v nové budově už to nebude nutné. Samozřejmostí jsou toalety v každém podlaží.

Čtenáři se na novu knihovnu velmi těší. A my také. Stavba, na kterou se tak strašně dlouho čekalo a mnozí už v ni ani nedoufali, je u konce. Místy se to stále zdá neuvěřitelné. Jaké budou zkušenosti naše i čtenářů, se ukáže časem, stejně jako všechno ostatní, až v praxi zjistíme, co se plně osvědčilo, či co mohlo být třeba jinak. Každopádně vše bylo dělané s úmyslem vytvořit uživatelům kvalitní a přátelské zázemí, místo, kam se budou rádi vracet a kde se bude knihovníkům zase dobře pracovat. 

Foto: archiv KKV – Libor Blažek