Události

DANIELA WIMMEROVÁ Wimmerova.D@seznam.cz

Bilancující příspěvek je ohlédnutím za tím, co předcházelo vzniku akce Co venkovské knihovny umějí a mohou, a zhodnocením jejího 16. ročníku, který se letos konal v Holasovicích. Epidemie koronaviru výrazně poznamenala jeho přípravu i průběh. Daniela Wimmerová, organizátorka všech dosavadních ročníků, předává štafetu dalších ročníků Lucii Macháčkové. 

Krátké zavzpomínání

V průběhu letošního poněkud zmatečného roku, plného zákazů, doporučení a zase uvolňování, které bylo vzápětí vystřídáno novými zákazy, nemáme zrovna moc příležitostí k bilancování či oslavám. A tak není divu, že téměř v tichosti proběhla připomínka dvaceti let spoluúčasti knihovníků na soutěži Vesnice roku. Bylo to v roce 1999, kdy SKIP navázal spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova. Hlavním motivem této spolupráce bylo zviditelnění knihoven v malých obcích a hledání formy, jak zvýšit prestiž jejich práce v očích zřizovatele. Současně se objevila myšlenka znovu oceňovat činnost těchto knihoven, a tak vznikla soutěž Knihovna roku. Okamžitě se nabízelo propojení obou soutěží a zdůraznění faktu, že knihovny jsou nedílnou a nenahraditelnou součástí venkova. Stačilo doplnit stávající podmínky soutěže Vesnice roku a oceňování knihoven nic nebránilo.

Od slov nebylo daleko k činům, a tak se již v roce 2000 stali knihovníci plnohodnotnými členy hodnotitelských komisí soutěže na krajské i celostátní úrovni. Než se domluvily definitivní podmínky oceňování knihoven, uskutečnilo se první hodnocení. Nejlepší knihovnu vybrala tříčlenná komise (tehdy ve složení Milena Kodýmová, Daniela Wimmerová a Ladislav Zoubek) a doporučila její ocenění na celostátním vyhlášení Vesnice roku ve Sloupu na Moravě. První oceněnou knihovnou se stala Masarykova knihovna v Brodku u Přerova. Cena, kterou uděloval SKIP, se skládala z diplomu, věcného daru a malované stuhy. Následujícího roku už vyhlášení proběhlo v Zrcadlové kapli v Klementinu; Knihovnou roku 2001 byla vyhlášena Obecní knihovna Horní Lideč, která mj. poprvé obdržela vyšívanou stuhu (autorkou je Anděla Tomanová, bývalá ředitelka knihovny v Pelhřimově a dlouholetá knihovnice v Obecní knihovně Želiv).

Od roku 2003 se podařilo zařadit ocenění v soutěži Knihovna roku mezi státní ceny vyhlašované Ministerstvem kultury. Ministr kultury jmenoval na tři roky pětičlennou hodnotitelskou komisi. Vítěznou knihovnou se stala a ocenění z rukou náměstka ministra kultury převzala Obecní knihovna v Jindřichovicích pod Smrkem.

Při výjezdu soutěžní komise v roce 2004 byla mezi nominovanými knihovnami také Knihovna Josefa von Eichendorffa, která je součástí Kulturního a informačního centra v Sedlnicích. Komisi okouzlilo víceúčelové kulturní zařízení a vznikla zde myšlenka uspořádat seminář pro knihovníky malých obcí. Nápad se podařilo realizovat a už v následujícím roce proběhl první ročník akce Co venkovské knihovny umějí a mohou. Do Sedlnic byly pozvány všechny dosud nominované knihovny do soutěže Knihovna roku. Další ročník proběhl v Kostomlatech pod Milešovkou. Garantem a pomocníkem při organizování akce za Sekci veřejných knihoven se stala Daniela Wimmerová a vydržela v této funkci 15 let. Tehdy se také zrodil nápad, že vítězná knihovna bude mít zároveň „právo“ na uspořádání dalšího setkání. Idea se osvědčila, a tak letos proběhl již 16. ročník. V průběhu času byla jednotlivá setkání tematicky zaměřena a jejich součástí bylo vždy i poznávání krás různých částí naší vlasti.

Rok 2020 – Holasovice

Během let se akce Co venkovské knihovny umějí a mohou stala velmi oblíbenou. Nikdy neměla problém s účastí. Naopak – vytvořily se zde velmi přátelské vazby a celoživotní přátelství. Účastníci se na setkání těšili a rádi se vraceli. Většina z nich totiž „prošla ohněm“ a prožila si zkušenost s pořádáním setkání. Při dalších ročnících už byl čas na poznávání a příjemná posezení, plná porozumění pro hostitele.

Tento rok byl velmi nestandardní díky pandemii koronaviru. Přípravy začaly stejně jako v uplynulých letech podáním žádosti o grant. Na přípravě se podílely vedle vítězné Místní knihovny Pavla Křížkovského Holasovice také Knihovna Petra Bezruče v Opavě, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a Sekce veřejných knihoven SKIP. Akce se již tradičně konala za podpory Ministerstva kultury. Za ústřední téma letošního setkání bylo zvoleno: Cesty proměn (knihovny v průběhu posledních desetiletí). Součástí programu byly také návštěvy následujících knihoven: Knihovny Petra Bezruče v Opavě, Knihovny Pavla Křížkovského v Holasovicích a jejích poboček (Kamenec, Loděnice, Štemplovec) a Městské knihovny Krnov.

Situace se ale postupně komplikovala a původně plánovaný program musel být operativně měněn nejen v průběhu příprav, ale i při samotném konání akce. Nebylo to jen tím, že se původně přihlášení zájemci začali odhlašovat, ale nepřijeli ani všichni lektoři. Stav se zkrátka proměňoval vlivem šíření koronaviru. Nakonec z původních 48 přihlášených dorazilo 30. Také o odborný program z blízkého okolí projevilo zájem jen 20 knihovníků, v jiných letech jich většinou bývalo přes 50. Problémy se nevyhnuly ani lektorům – někteří onemocněli, jiným účast zmařil zákaz služebních cest v době pandemie. Nakonec nedorazily ani zástupkyně loňské vítězné knihovny z Větrného Jeníkova. Operativně pak společně Místní knihovnu Větrný Jeníkov (Knihovnu roku 2019) představili Pavel Zajíc, člen hodnotitelské komise, a Irena Brezovic, vedoucí Útvaru veřejných knihoven Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodu.

Navzdory uvedeným potížím akce zdařile proběhla. Na začátku se knihovníci sjeli do Knihovny Petra Bezruče v Opavě. Program zahájily ředitelka knihovny Zuzana Bornová a Daniela Wimmerová za Sekci veřejných knihoven SKIP. Pak už se program rozjel naplno. Nejprve Zbyněk Kotzian přednesl prezentaci Region Opava se představuje, po krátké výměně zkušeností a prohlídce jednotlivých oddělení opavské knihovny (doplněné společnou fotografií na schodech) následoval odjezd autobusem na zámek Raduň. Komentovaná prohlídka zámku a krátká procházka zámeckým parkem zpříjemnila všem odpoledne a podvečer. Po návratu do Opavy se účastníci ubytovali a po večeři program pokračoval seznámením s významnými osobnostmi regionu, které neotřelou formou přiblížili Libor Hřivnáč a Dobroslava Klusáková. Na úplný závěr večerního posezení promítl Miroslav Bláha DVD z loňského setkání ve Křtinách. Spolu s pamětními listy je obdrželi také všichni účastníci.

Hned ráno se všichni přesunuli do hostitelské obce Holasovice, kde byl připraven celodenní odborný program. Po celou dobu byli knihovníkům vlídnými a pozornými průvodci starosta Václav Volný a knihovnice Helena Dehnerová. Plánovaný program musel být operativně pozměněn, ale v zásadě byl dodržen. Na začátku se účastníci měli možnost seznámit s obcí Holasovice a bohatou činností její knihovny. Pak následovaly prezentace o práci knihoven v okolí (Úvalno, Dolní Životice, Vřesina a Bolatice).

Prezentaci Proměny knihoven v kraji za nepřítomnou Marii Šedou představil Vít Richter, který pak volně přešel na další téma Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027. Přítomní pozorně vyslechli oba příspěvky a všichni velmi pozitivně hodnotili a oceňovali skutečnost, že si Vít Richter, i když je v současnosti velmi pracovně vytížen, našel čas, aby mezi venkovské knihovníky přijel (však také v uplynulých šestnácti letech nechyběl téměř na žádném setkání).

Po obědě program pokračoval komentovanou procházkou obcí a návštěvou poboček holasovické knihovny. Seznámit se s historií regionu a území Slezska měli všichni možnost při návštěvě Muzea Slezský venkov. Byla tu příležitost zavzpomínat na staré způsoby venkovského života, které ještě mnozí znají z vlastního dětství. Objevem byla pro mnohé „slezská hymna“, na jejímž vzniku se mimo jiné podíleli také Jan Neruda a Adolf Heyduk. Večer byl věnován neformální výměně zkušeností, ochutnávání krajových specialit a došlo i na zpěv při kytaře.

Poslední den byl příležitostí k poznávání krás okolí. První zastávka patřila obci Úvalno, kde v budově staré rychty čekal starosta obce Radek Šimek. Tato historická budova slouží dnes jako víceúčelové zařízení, kde mohou vhodnou formou trávit volný čas mladí i staří. Ještě krátká návštěva bývalé fary a pak už před knihovníky byla poslední zastávka – Městská knihovna v Krnově. Exkurze po jednotlivých odděleních této knihovny definitivně zakončila letošní setkání, které nabídlo zajímavé a inspirativní formy knihovnické práce. Na vlastní oči se tak účastníci mohli přesvědčit, jakou „cestou proměn“ knihovny za poslední léta ušly. Vedle již zmíněného DVD měli v průběhu setkání knihovníci možnost nahlédnout do klasických kronik, které po celá léta dokumentují zajímavé knihovny, místa a hlavně osobnosti, s nimiž se účastníci měli příležitost potkat.

Pohled do budoucnosti

Pro mne osobně pak toto setkání bylo poslední, které jsem pomáhala organizovat. Chtěla bych tedy poděkovat všem, se kterými jsem se během let měla příležitost podílet na propagaci práce venkovských knihoven, za jejich práci a hlavně jejich lásku k lidem a knížkám. Každé setkání bylo pro mne svátkem, inspirací a hlavně setkáním s přáteli a vždycky mi pomáhalo „nabít baterky“ pro další činnost.

Po šestnácti letech předávám „štafetu“ mladší kolegyni Lucii Macháčkové z Národní knihovny ČR. Už nyní se začíná připravovat setkání sedmnácté, které se uskuteční 16.–18. 9. 2021 ve Větrném Jeníkově v Kraji Vysočina.

Pozn. redakce: Redakce Čtenáře by ráda vyjádřila poděkování za dlouholetou organizaci vždy příjemných, přátelských, informačně i dalšími zážitky nabitých setkání. Na zprávy o nich jsme se každoročně těšili a rádi jsme je uveřejňovali. Paní Daniele Wimmerové přejeme hodně zdraví, pohody a času na všechny aktivity, které jistě v zástupu čekají, až na ně po odložení zodpovědnosti za přípravu setkávání venkovských knihovníků přijde řada. Zároveň se těšíme, že zprávy o této akci budeme prostřednictvím paní Lucie Macháčkové dostávat a čtenářům předávat i nadále.