JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz 

V říjnových volbách do Senátu byl zvolen senátorem Pavel Kárník, současný ředitel Městské knihovny Kolín (kandidoval jako nestraník na kandidátce STAN). Stal se tak historicky prvním knihovníkem, který se stal členem horní komory Parlamentu ČR. Redakce časopisu Čtenář položila novému senátorovi začerstva několik otázek.

Blahopřeji vám k vašemu zvolení. Když jste nastupoval 1. 1. 2008 do funkce ředitele knihovny v Kolíně, jaká jste si dal předsevzetí? Co se vám díky tomu podařilo dosáhnout? Rozhodně webové stránky vaší knihovny jsou velmi pěkné…

Kolínská knihovna sídlí „provizorně“ již 70 let v budově bývalé Živnostenské banky a mým cílem bylo ji zmodernizovat a učinit z ní opravdové kulturní a společenské centrum. To se myslím povedlo, rozšířili jsme akce pro veřejnost, zřídili Univerzitu volného času Kolín (mimochodem velmi úspěšnou), zmodernizovali knihovnu novou technikou, a to především díky úspěchům při získávání různých grantů.

S jakým předsevzetím jste kandidoval na senátora a budete se ujímat téhle politické role?

Senát nemá, bohužel, mezi veřejností dobré renomé a mnoho lidí napříč republikou svého senátora nezná a nechápe ani funkci Senátu. To bych rád změnil. Kandidoval jsem mj. i s heslem „Senátor se srdcem pro region“ a budu určitě usilovat o to, abych byl vidět a slyšet.

S jakými ambicemi jste šel vůbec do politiky? Je v tom i nějaká možnost pomoci knihovně v Kolíně a vůbec knihovnictví ve vašem regionu i v Česku?

Zase bych mohl citovat ze svého programu, kde mám body o ochraně kulturního dědictví, propagaci regionu, ale i např. podporu a ochranu živnostníků. Jsem totiž původním povoláním knihkupec a podnikal jsem do konce roku 2007. Také jsem se v roce 2006 stal historicky prvním Živnostníkem roku Středočeského kraje a vím, jak to mají malí podnikatelé těžké. Knihovnictví si jistě zaslouží podporu v celém Česku, a budu-li moci, rád podpořím jeho další rozvoj.

Máte zkušenosti mj. také z práce knihkupce, podobně jako vaše kolegyně Miroslava Němcová. Ovlivnilo to nějak vaši dosavadní profesní dráhu?

V roce 1975 jsem nastoupil v Kolíně jako knihkupecký učeň, a tak letos slavím malé jubileum – 45 let práce s knihou. Musím říci, že mám obrovské štěstí, že můj největší koníček je zároveň i mým zaměstnáním.

Troufáte si na souběh funkce senátora a ředitele knihovny? Lze to skloubit? Ostatně těch mnohoobročníků v našem parlamentu není zrovna málo…

Vzhledem k rozpracovaným projektům chci zůstat v knihovně minimálně do konce roku. Poté mě bude čekat bolestivé loučení, s kolegy, čtenáři i se samotnou knihovnou. Práci senátora chci dát 100 %, a tak bude mou jedinou funkcí. Povede-li se mi alespoň u částí lidí v regionu změnit negativní náhled na Senát (a senátory), bude mít má práce smysl.

Politické kariéře tedy dáte přednost. Jaké možnosti z pozice senátora i vašeho politického klubu, který bude v Senátu patřit k nejsilnějším, vidíte, aby to napomohlo rozvoji knihoven u nás?

Pandemie koronaviru v současnosti výrazně ovlivňuje oblast kultury, knihovny nejsou výjimkou. Jak se to projevilo u vás v Kolíně a jaký to má dopad na činnost právě vaší knihovny?

Naštěstí jsem naplánoval velkou část akcí na září a stihli jsme je zrealizovat, sice v rouškách, ale akce se opravdu povedly. Mrzí mě neuskutečnění tradičních akcí jako Pasování předškoláků na Práchovně (součást Kmochova Kolína) nebo Noci s Andersenem, ale Pohádkovník jsme zasadit stihli. Nerad bych končil truchlivě, tak jeden tip pro ostatní knihovny. Před lety se mně povedlo získat grant na vybudování vinohradu. Z toho máme nyní každý rok několik desítek lahví svého vlastního vína. No a to se hodí, třeba v době pandemie…  

Děkuji za rozhovor. Držím vám palce ve vaší nové roli a přeji mnoho úspěchů.

Foto: archiv P. Kárníka