Hlavní obsah stránky

TÉMA: Dopad koronavirové situace na knihovny 2: Vliv koronaviru na prostředí knihoven (inspirace ze zahraničí)

LARA EWEN

Knihovny vždy byly a budou místem poznání a setkávání. Kvůli pandemii koronaviru však došlo k jejich uzavření a omezení jejich služeb. Aktuálním tématem americké odborné veřejnosti specializující se na design a architekturu knihoven je navrhování knihovních prostor tak, aby byly zohledněny zdravotní a bezpečnostní požadavky související s onemocněním covid-19.

Z vyjádření Tracy Engel Lesneski (architektonické studio MSR Design)1 vyplývá, že knihovny jsou ideálním místem pro inovativní designová řešení, protože patří mezi veřejná zařízení, která navštěvuje široká vrstva obyvatel. Díky tomu mohou sloužit jako praktický příklad nového funkčního prostorového uspořádání a zároveň poskytovat bezpečné místo (fyzické i virtuální) pro využívání technologií, ke kterým lidé nemají přístup v každodenním životě.

Susan Nemitz, ředitelka Veřejné knihovny v Santa Cruz (SCPL)2, uvádí: Knihovny musely hledat nové postupy, jak flexibilně reagovat na současnou situaci způsobenou pandemií, která zavinila prohloubení digitální propasti. Stále existuje velký počet lidí, kteří nemají přístup k internetu a počítačům. S. Nemitz spatřuje efektivní koncepční řešení v překonání nejen fyzické a digitální propasti, ale také sociálně-ekonomické. Díky vyspělým technologiím se naše společnost stává paradoxně stále izolovanější, proto jsme se zaměřili na to, aby veřejnost začala vnímat knihovny více jako místa setkávání a komunitní centra. Před vypuknutím pandemie se nám podařilo získat dotaci ve výši 67 milionů dolarů na modernizaci a interiérové proměny deseti poboček naší knihovny. Nyní však stojíme před otázkou: Chceme vytvářet prostředí knihoven, aby odpovídalo potřebám komunity? Nebo čelíme další nové dlouhodobé výzvě? Odpověď na tuto otázku není úplně jednoznačná, protože současný stav není trvalý. Podle Amandy Markovic (architektonické studio GBBN Architects)3 existuje možnost, že podobná situace se bude v budoucnu opakovat. Jde tedy především o zajištění flexibility a modulaci prostorů v budovách určených široké veřejnosti tak, aby byly schopné reagovat na aktuální situaci ve společnosti.

Pružný start

Knihovny, které byly v procesu modernizace nebo rekonstrukce před vypuknutím pandemie koronaviru, se snažily na aktuální situaci pružně zareagovat. A. Markovic to demonstruje názorným příkladem na dvou knihovnách v Pittsburghu. V Baldwin Borough Public Library4 byl namísto původně zamýšlených statických míst k sezení pořízen variabilní, pojízdný, lehce přesunovatelný sedací nábytek. Do knihovny Carnegie Library5 byl pořízen mobiliář, který se velmi snadno udržuje. Zároveň proběhla modernizace ventilačního systému, který zefektivnil celkový systém proudění vzduchu. Diskuse se také vedla nad běžným provozem toalet tak, aby vyhovoval všem uživatelům. T. E. Lesneski k tomu uvádí: Vedli jsme debatu o genderových versus negenderových toaletách. Když se na to podíváte optikou pandemie, měli bychom se posunout směrem k většímu soukromí, které umožňuje celkový komfort rodinám s dětmi, seniorům nebo transsexuálům. Takže jsme se zabývali vytvořením uceleného prostoru (alternativy koupelny).

Během doby, kdy zůstávají knihovny zavřené, mohou rozšířit své digitální služby. Jedna z knihoven, která procházela rekonstrukcí, díky koronaviru zdigitalizovala celý svůj fond, uvedl Thomas M. Hotaling, ředitel architektonického studia Ann BehaArchitects.6 Podle mého názoru je nyní pravý čas na digitalizaci knihovních sbírek, samozřejmě záleží také na financích dané knihovny.

Čistě a jednoduše

Financování patří mezi zásadní problémy knihoven. Ale ne všechny změny musí být finančně náročné. To se týká i dezinfikování vybavení knihovny, uvádí A. Markovic. Velmi často užívané a funkční věci (např. stoly, dveře, sedací nábytek) stačí opakovaně důkladně dezinfikovat, proto jsme v jejich blízkosti umístili boxy s dezinfekčními prostředky tak, aby byly dostupné všem uživatelům. T. E. Lesneski uvádí, že i návštěvníci knihovny by také měli být součástí procesu inovativních řešení. V jednotlivých odděleních knihoven mohou být zabudovány nádoby pro dezinfekci s označením navádějícím návštěvníky k jejich použití.

Běžný provoz veřejných budov mohou usnadnit moderní technologická řešení, jako jsou bezdotyková světla, vodovodní baterie, dveře aj. Další možností je automatizovaný úklid, který by prováděly robotické vysavače, robotické mopy apod.

Možností je také zavedení automatických snímačů obsazenosti jednotlivých počítačových míst, které zapnou UV záření, jež dané místo vydezinfikuje, uvedla Cindy Kaufman (Holt Architects).7 Zároveň varuje před příliš častým používáním antibakteriálních látek, které mohou být neefektivní a potencionálně zdraví škodlivé.

Rozmístění mobiliáře

Lze se také inspirovat již stávajícími designovými řešeními, která jsou navržena tak, aby splňovala společenské odstupy. Příkladem mohou být velké kruhy, které jsou vyznačené v parcích New York City’s Domino Park (viz foto na 2. s. obálky) a Chicago’s Millennium Park. Ve vnitřních prostorách mohou být použity při strategickém rozmístění nábytku. Dalším řešením je rozmístění posuvných panelů nebo mobilních stěn.

Design výrobků pro knihovny prochází neustálým vývojem, který reaguje na požadavky v prostorách, kde je nutné dodržovat rozestupy. Mezi takové produkty patří například látkové plenty, popisovací flipcharty a tabule, které slouží jako dělicí příčky a zároveň působí přirozeným dojmem, proto je důležité myslet na celkový design a variabilitu prostředí v knihovnách (mobiliář, osvětlení atd.) tak, aby působilo na uživatele příjemným dojmem. Do vývoje designu mohou knihovny také zapojit místní komunitu. Například designové studio Margaret Sullivan Studio v New Yorku8 spolupracuje s místními umělci, designéry a grafiky, kteří pomáhají přetvářet knihovny v osobitá komunitní centra.

Dalším diskutovaným tématem je vyčlenění prostorů pro vrácené dokumenty, které se musejí během pandemie uchovávat v karanténě po dobu minimálně čtyř až pěti dnů.

Exteriér a knihovní služby

V souvislosti s výskytem koronaviru se klade větší důraz na využívání venkovních prostor knihoven. M. Sullivan upozorňuje, že při plánování přesunu služeb do exteriéru je nutné si detailně promyslet, jaké konkrétní služby se budou poskytovat, kolik zaměstnanců se zapojí a jaké vybavení k tomu bude potřeba (včetně technologického). Veřejná knihovna v Santa Cruz poskytuje přístup k Wi-Fi pomocí hotspotu, i když je budova uzavřená. Vedení knihovny také zvažuje zavedení služby umožňující tisk se vzdáleným přístupem, díky níž by si uživatelé mohli tisknout ze svých zařízení. Zároveň uvádí, že se zvýšila poptávka po e-knihách. Nemitz poukazuje také na možnost znovuvyužití odložených knih na některých pobočkách. Zaměstnanci knihy nejprve nechají v karanténě a poté jsou místěny na vyznačená místa k rozebrání. Dokonce i vchody do budovy se stávají designovým prvkem. Knihovna se inspirovala opatřeními z knihovny v Madison ve Wisconsinu.9 Otevřena jsou jen některá oddělení, služby se tedy poskytují různým uživatelům v rozdílném čase.

Designéři také hledají řešení, jak lépe větrat vnitřní prostory knihoven, a umožnit tak větší cirkulaci vzduchu (modernizace ventilačních a větracích systémů, snadnější ovladatelnost oken apod.).

Pohled do budoucnosti

Podle projektantů je pandemie koronaviru příležitostí nejen pro modifikaci knihoven, ale i pro zlepšení jejich budoucího využívání. Cindy Kaufman uvádí, že při navrhování prostorů knihoven jde o interakci člověka s prostředím a o to, jak lze ovlivnit lidské chování pomocí jednoduchých designových nástrojů. Při navrhování knihoven by se mělo počítat s možností navrhování různorodých a variabilních prostor, kde by bylo uživatelům umožněno dodržování společenského odstupu, aniž by došlo k narušení jejich pohodlí.

Lesneski upozornila na překážky, které se nacházejí ve všech sférách včetně socio-ekonomické. Tato problematika se řešila během veřejné diskuze, která se konala v Canadian Urban Institutu.10

DODATEK:

Pro inspiraci: tým z architektonického studia Arktura (působící v USA a Nizozemsku) nabízí pracovní příčky WorkScreen, které byly navrženy a vyrobeny speciálně pro řešení potřeby sociálních distančních opatření na pracovištích a v domácích prostorech. Pomocí přepážek lze vytvořit polouzavřené prostory, které poskytují pohodlí, soukromí a bezpečí. Zároveň jsou plně flexibilní, pohodlné a snadno omyvatelné (viz https://www.archdaily.com/catalog/us/products/19521/desk-partitions-workscreen arktura?utm_medium=email&utm_source=ArchDaily%20List&utm_campaign=product&utm_term=ergonomic-design&kth=5,375,892).

Přeložila LENKA DOSTÁLOVÁ

Přetištěno se svolením autorky a American Libraries magazine.
[Reprinted with permission from American Libraries magazine (americanlibraries.org).  Copyright Lara Ewen and American Libraries magazine, September 2020.]

ZDROJ:

EWEN, Lara. Virus-Responsive Design: in theageof COVID-19, architectsmergefuture-facinginnovationswithpresent-dayneeds. American Libraries magazine [online]. Chicago: American Library Association, 2020, 1 September 2020 [cit. 2020-11-03]. Dostupné z: https://americanlibrariesmagazine.org/2020/09/01/virus-responsive-library-design/?fbclid=IwAR32R-KhbYEas3sTauxCk39yaTwA4qGVzve2Sj4dQb7v1IVLtxb5IbaSd_4.

1 výkonná ředitelka architektonického studia MSR Design v Minneapolis, které se specializuje na architektonické řešení veřejných budov (knihoven, vzdělávacích institucí apod.) https://msrdesign.com/

2 https://www.santacruzpl.org/

3 architektonické studio zabývající se interiérovým řešením knihoven a veřejný budov (https://www.gbbn.com/)

4 http://baldwinborolibrary.org/

5 https://www.carnegielibrary.org/

6 https://www.annbeha.com/

7 https://www.holt.com/

8 designové studio, které se specializuje na knihovny a vzdělávací instituce (https://www.margaretsullivanllc.com/)

9 https://www.madisonpubliclibrary.org/

10 https://canurb.org/