Připravila IRENA BREZOVIC brezovic@kkvysociny.cz

Když do České republiky vtrhla epidemie koronaviru a opatření se kvůli riziku nákazy postupně zpřísňovala, bylo to právě v období Března – měsíce čtenářů, přesněji v jeho polovině. Řada akcí byla v plném proudu, novinky a služby poskytované právě v tomto měsíci rovněž. Knihovny se ze dne na den dostaly do stavu, jaký doposud nezažily. A nikdo netušil, jak dlouho bude trvat... Příspěvek sumarizuje, jaký to mělo vliv na největší knihovny v kraji. 

Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod

Do popředí se logicky dostaly online služby. V nabídce jsou jak databáze určené k poslechu hudby (Naxos Music Library), tak ke studiu (Ebscohost, Kramerius), samozřejmostí jsou pak e-knihy. Ty jsou ostatně stabilní součástí nabídky větších knihoven regionu a patří k vyhledávanému artiklu ze strany čtenářů. V době uzavření knihovny zájem o ně rapidně vzrostl; v Krajské knihovně Vysočiny (KKV) o 50 %. Z toho důvodu knihovny navyšovaly počet možných výpůjček až na 10 e-knih na měsíc. Čtenáři mohli využít nabídku portálů eReading (Palmknihy) a Flexi-books.

Protože KKV vlastní 3D tiskárnu, rozhodla se na konci března připojit k dalším institucím, které vyráběly ochranné pomůcky pro zdravotníky, a tak pomoci touto cestou. Tiskly se komponenty na výrobu štítů pro zdravotníky a pracovníky dalších profesí v první linii. Vyrobené komponenty pomohly v Nemocnici Havlíčkův Brod i v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod.

Zaměstnanci krajské knihovny v době jejího uzavření nezaháleli. Protože ji na podzim čekalo stěhování do nové budovy – viz příspěvek na s. 458–461 (a s tím související nové značení knih; dosud měla většinu fondu ve skladech – řazenu podle signatur), většina zaměstnanců trávila pracovní dobu ve skladu. V nové budově bude více knih ve volném výběru – podle abecedního řazení. Připravoval se rovněž přechod na RFID.

Městská knihovna Jihlava

Studovna městské knihovny se proměnila v improvizovanou dílnu a pro dobrovolnické centrum a další zájemce zde ušili víc než 400 roušek. V průběhu dalších týdnů byla v jihlavské knihovně provedena důkladná aktualizace knihovních fondů a plánovaná revize části fondu. Knihovnice se věnovaly přípravě nových programů, úklidu a třídění materiálů a studiu aktuálních knihovnických témat.

Podařilo se rovněž zajistit výmalbu prostor v hlavní budově a další opravy, které měly původně proběhnout v létě. Rozběhla se také poslední etapa opravy střechy na hlavní budově knihovny. Pobočka v Horním Kosově se v loňském roce rozšířila o nové prostory; ty se v době uzavření knihovny vybavovaly novým zařízením interiéru.

Městská knihovna Pelhřimov

I pelhřimovská knihovna využila nucenou uzavírku knihovny k činnostem, na které nebyl dostatek času při běžném provozu. Došlo k úklidu jednotlivých oddělení, třídily se písemnosti, vyřazovaly se poškozené a zastaralé knihy, opravovaly se knihy hodně žádané, které nebyly navržené k odpisu; málo půjčované tituly se přeřazovaly do skladů. Proběhly různé aktualizace a opravy. Kolegové připravovali nové programy pro školy mateřské, základní i speciální a novou nabídku pořadů pro studenty středních škol.

Městská knihovna v Třebíči

Knihovna během šesti týdnů svého uzavření přesunula řadu prázdninových neveřejných aktivit; některé změny měly pokračovat v květnu a červnu. Další akce letošních projektů byly přesunuty na podzim. Ačkoli nikdo neumí předvídat, co z hlediska epidemiologického další vývoj přinese, knihovna se připravila, aby zájemcům mohla nabídnout řadu přednášek a prezentací v rámci projektů Literární kalendárium 2020, 12. ročníku Francouzského klubu nebo zájmového vzdělávání seniorů.

Novinkově došlo k budování makerspace, tj. prostoru pro nové technologie pro výuku a využití v knihovně. V souvislosti s jarními událostmi v případě potřeby pomáhaly 3D tiskárny financované programem VISK 3 (Nové technologie v knihovně: 3D tisk; žádost podána v prosinci 2019) i knihovníkům při samozásobování obličejovými štíty.

Očekávané důsledky

Důsledkem bude pravděpodobně velký propad ve statistikách – čtenářů i výpůjček. Navzdory očekávání návalů a front po znovuotevření knihoven se nic takového nekonalo. A ani po otevření knihoven se čísla návštěvnosti zdaleka nedostala na takovou úroveň, na kterou jsme byli v kraji zvyklí.

V budoucnosti – minimálně v příštím roce – dojde pravděpodobně ve většině knihoven ke krácení rozpočtu; důsledky jsou asi každému jasné. Zvýraznil se také rozdíl mezi knihovnami: těmi, které online služby poskytují (a po této zkušenosti je budou ještě dále rozšiřovat), a těmi, zejména malými obecními, které byly v čase krize nedostupné. Jejich čtenáři často bohužel přešli tam, kde tyto služby nabízeli...

Pro závěrečné hodnocení použijme vyjádření Marie Dočkalové, ředitelky Městské knihovny v Třebíči: Nejlepší by ale bylo, aby se po koronavirové krizi knihovny nestaly skokanem roku vzad v počtu čtenářů, akcí, financí, dotací a hlavně příležitostí. Bylo by namístě si položit otázku, jestli jsou knihovny připraveny čelit další výzvě tak, jak to udělaly školy. Překlopily výuku, tedy své „služby“, na online formu, a to takovou rychlostí, že asi málokdo z lidí mimo školy pochopil, jakou revoluci během pár týdnů prodělaly. Je ještě otázkou času, jak budou výsledky takové výuky hodnoceny a zda má smysl v tom pokračovat, ale začátek byl ohromující – rychlý, soustředěný, s konkrétními funkčními programy. Je to i tím, že dotační tituly pro školy z evropských fondů stíhají jeden druhý a školy jsou díky nim po technické stránce vybaveny. Na rozdíl od knihoven. Pokud platí, že každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni času, je otázka, jestli toho času už nebylo moc a neobrací se nakonec proti nim.