MARIKA HRUBÁ hruba@fss.muni.cz

V další části ze série Library advocacy se budeme věnovat postavení hodnot v tomto konceptu. Ujasníme si, jak nejlépe stanovit hodnoty, které knihovna vytváří, a jakým způsobem je definovat a zviditelnit. Ukážeme si také, jaký je jejich význam pro efektivní komunikaci a argumentaci.

Proč jsou hodnoty důležité

Identifikace hodnot je důležitou součástí organizační kultury. Jejich uvědomění je nezbytným krokem, který předchází tvorbě efektivní komunikační strategie a kvalitní argumentace, která je její nedílnou součástí. Vzhledem k tomu, že koncept library advocacy lze praktikovat na všech zaměstnaneckých úrovních, je vhodné, aby si tyto hodnoty osvojili všichni její zaměstnanci. V tomto procesu je nutné vnímat přesahy působení knihovny, ke kterým patří např. důležitá role v oblasti celoživotního vzdělávání, informační gramotnosti apod. Podle směrnice IFLA se veřejné knihovny považují za základní prvek národní informační politiky, což nabízí velký potenciál i v oblasti podpory e-governmentu, sociálních otázek apod. Směrnice IFLA také klade důraz na tzv. management změny. Změna se v tomto pojetí chápe jako odraz rozvoje informačních technologií a sociálních a demografických změn. Tyto změny mají veřejné knihovny chápat jako výzvu (IFLA, 2012).

Ekonomické aspekty hodnot

Neekonomické aspekty hodnot

Kromě těchto hodnot vytváří knihovna i hodnoty neekonomické povahy, které můžeme spatřit v pozitivních dopadech na komunitu. Můžeme vnímat, že se např. uživatelé zdokonalují v informační gramotnosti. Pokud se knihovna věnuje minoritním skupinám obyvatelstva, může postupem času pozorovat pozitivní vliv svého působení na jejich sociální status (American Library Association, 2017).

Jak hodnoty stanovit

Řada výzkumů potvrzuje, že veřejné knihovny v dnešní době přesahují svoji původní roli. Proto je důležité definovat si základní pojetí významu knihovny esenciální otázkou: Co je to knihovna? (Harland, Stewart, Bruce, 2012). Při samotné definici hodnot si můžeme klást otázky typu: Jaké následky by mělo náhlé přerušení fungování našich služeb, popř. v kterých činnostech je knihovna nezastupitelná? Můžeme si zkusit odpovědět i na to, kolik času či financí poskytováním svých služeb ušetříme jednomu uživateli, popř. celé komunitě (Oakleaf, 2010).

Tvorba komunikační strategie

Ve chvíli, kdy je identifikace hodnot pevně ukotvena v její organizační kultuře, je možné přejít k samotnému plánování komunikační strategie. Efektivní komunikace má významný dopad na rozhodovací proces (Xu Hong, 1996). Podle doporučení se knihovna musí soustředit na způsob, jakým může přispět k dosažení cílů zřizovatele a zároveň posílit vlastní pozici (Harland, Stewart, Bruce, 2017).

Vliv hodnot na komunikaci se zřizovatelem

Jednou z klíčových aktivit v procesu prosazování zájmů je komunikace se zřizovatelem. Podle konceptu library advocacy je nezbytné do komunikační strategie zahrnout vybrané zásady. Hlavní z nich je poskytovat informace průběžně, nejlépe formou stručných zpráv. Ve zprávě musí zaznít jasná definice sdělení nebo požadavku, nejlépe podle klíče: co, proč, jak. Toto sdělení je vhodné doplnit zdůvodněním, a to nejlépe možnou mírou přínosu pro uživatelskou komunitu. Zřizovatele je také vhodné informovat o veškerých vašich aktivitách, popř. je přizvat k účasti. V případě, že zřizovatelský orgán je obohacen o nové členy, je vhodné jim nabídnout prohlídku knihovny, popř. poskytnout základní materiály o nabízených službách (Library advocacy Unshushed, 2017).

Vnímání hodnot zřizovatelem

Zřizovatel často posuzuje přínos knihovních činností pohledem managementu a zajímá ho převážně ekonomická hodnota provozovaných činností. Jeho otázka v přeneseném slova smyslu nezní Jak kvalitní je knihovna?, ale Jaké množství zboží knihovna produkuje? (Matarazzo, Prusak, 1990). Při prezentaci požadavků se často používají pouze měřitelné argumenty, jako jsou statistiky apod. Tyto materiály je však důležité vhodným způsobem interpretovat. Bez doprovázející prezentace a vhodné argumentace nemají tato data dostatečnou vypovídací hodnotu (Stripling, 2016).

Argumentace

Velmi důležitou součástí komunikace se zřizovatelem je argumentace. V rámci prosazování zájmů se knihovna často musí konfrontovat s námitkami ze strany zřizovatele. Argumentace podle konceptu library advocacy by měla probíhat v souladu s proaktivním, nikoliv protestním přístupem (Library advocacy Unshushed, 2017).

Knihovna by měla být nejprve schopna prezentovat, jak bude prosazovaná iniciativa prospěšná pro komunitu, než dojde k prezentování před samotným vedením. Tento přístup se považuje za první krok k získání porozumění a eventuální podpory. Při prosazování zájmu v rozsáhlejším měřítku se doporučuje vytvořit nejprve menší pilotní projekt. Knihovna tak získává možnost jednoduchým způsobem prokázat výsledky, které lze v rámci zamýšlené iniciativy dosáhnout implementací širší verze projektu (Thompson, 2007).

Argumentace by měla být založena na myšlence, že zřizovatel potřebuje knihovnu k uskutečnění svých vlastních priorit, protože knihovna má objektivní zájem o tzv. well-being všech členů komunity (Anderson, 2011). Pokud jde o pohled na služby knihovny jako na ekonomický přínos pro společnost, může jít např. o přínos v rámci celoživotního vzdělávání nebo informační gramotnosti (American Library Association, 2017).

Argumentační techniky library advocacy se vyznačují pravidlem Nikdy se nepřimlouvat za knihovnu, ale za uživatele (Library Advocacy Unshushed, 2017). Vzhledem k tomu se zdůrazňuje, aby knihovny při argumentaci upustily od formulace Naše knihovna potřebuje…, ale naopak užívaly Naši uživatelé potřebují, aby v knihovně měli… (Library Advocacy Unshushed, 2017). Za neefektivní jsou naopak označeny protestní reakce typu Neuvědomujete si, co pro vás děláme nebo Nevíte nic o náplni knihovnické práce, proto nemůžete pochopit, co děláme (Library Advocacy Unshushed, 2017).

Pozn.: Pokud vás zajímá problematika hodnot pohledem library advocacy, popř. další dílčí oblasti tohoto konceptu, můžete navštívit kurz, který jsme

pro vás vytvořili ve spolupráci se Studijiní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje s názvem Úvod do library advocacy pro veřejné knihovny.

Naleznete jej na portále kurzy.knihovna.cz.

POUŽITÉ ZDROJE:

— ANDERSON, Carol Lee. Moving the Library Agenda Forward: Librarians Collaborating With the Chief Library Administrator to Cultivate Campus Constituencies. Journal of Library Administration [online]. 2011, 51(2), 179–188 [cit. 2018-01-25]. ISSN 01930826. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— EMOJORHO, Daniel. The Role of Effective Communication in Enhancement of Library Services: an Overview of Delta State University Library, Abraka. Library Philosophy [online]. 2010, 1–4 [cit. 2018-01-25]. ISSN 15220222. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— Frontline Advocacy for Academic Libraries. American Library Association [online]. Chicago: American Library Association, 2017 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— HARLAND, Fiona, Glenn STEWART a Christine BRUCE. Ensuring the academic library’s relevance to stakeholders: the role of the Library Director. Journal of Academic Librarianship [online]. 2017, 43(5), 397–408 [cit. 2018-01-25]. ISSN 00991333. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— KINGMA, Bruce a Kathleen MCCLURE. Lib-Value: Values, Outcomes, and Return on Investment of Academic Libraries, Phase III. College [online]. 2015, 76(1), 63–80 [cit. 2018-01-25]. ISSN 00100870. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— Koontz, Christie a Barbara Gubbin, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2012. 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.

— Library Advocacy Unshushed. EdX: Free online courses from the world's best universities [online]. Cambridge, MA: EdX, 2017 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— MATARAZZO, James M. a Laurence PRUSAK. Valuing Corporate Libraries: a Senior Management Survey. Special Libraries [online]. 1990, 81(2), 102–110 [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— OAKLEAF, Megan. The Value of Academic Libraries: a comprehensive research review and report [online]. Chicago: Association of college and research libraries, 2010 [cit. 2017-04-26]. ISBN 978-0-8389-8568-7. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— STRIPLING, Barbara. Library Advocacy Day 2016. In: Information Space: the Official Blog of the Syracuse University iSchool [online]. Syracuse: Syracuse University, 2016 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— THOMPSON, J. Michael. Building our presence on campus: the University Libraries Section's (ULS) groups address advocacy and leadership issues at the ALA Midwinter Meeting. College [online]. 2007, 68(5), 294–297 [cit. 2018-01-25]. ISSN 00990086. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.

— XU HONG. Type and level of position in academic libraries related to communication behavior. Journal of Academic Librarianship [online]. 1996, 22, 257–266 [cit. 2018-01-25]. ISSN 00991333. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/.