V souvislosti s celospolečenskou situací v Československu v šedesátých letech 20. století sílily snahy o vznik knihovnického svazu a postupně pro to byly připravovány podmínky. Svaz knihovníků a informačních pracovníků byl založen v roce 1968, avšak působit mohl pouhé dva roky. U jeho zrodu stály významné osobnosti českého knihovnictví, které pak vidíme i při obnovení SKIP v roce 1990. Vzpomeňme krátce na některé z nich a také na ty, kteří šli v jejich stopách, nebyli třeba tak v popředí, ale v jednotlivých regionech v rámci spolku udělali pro svoji profesi, co mohli – prostě proto, že ji měli rádi.

První tři osobnosti jsou spojeny se vznikem SKIP jak v roce 1968, tak potom s jeho znovuustavením v roce 1990.

PhDr. Jarmila Burgetová (1931–2016)

Po studiu knihovnictví na FF UK pracovala dva roky v Krajské knihovně v Prešově, po návratu do Prahy zakotvila v tehdejší Státní knihovně ČSR. Odtud musela z politických důvodů v roce 1970 odejít a téměř dva roky nemohla získat stálé zaměstnání. Od roku 1972 pracovala nepřetržitě v Akademii věd, trvale působila v její knihovně. Zapojovala se do mnoha mezinárodních knihovnických aktivit a je držitelkou řady ocenění.

Angažovala se při zakládání SKIP v roce 1968 (členka předsednictva) i při jeho znovuobnovení (předsedkyně od roku 1989, ve funkci potvrzena i na sjezdech v letech 1992, 1995). Její zásluhou SKIP rozvíjel rozsáhlou mezinárodní spolupráci. V roce 2001 jí SKIP udělil Cenu českých knihovníků.

PhDr. Jiří Cejpek (1928–2005)

Knihovnictví vystudoval na PedF UK. Od 50. let působil na tehdejší katedře knihovnictví. Po nuceném odchodu v roce 1973  pracoval ve výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě. V roce 1985 se vrátil do Prahy, kde v letech 1989–1994 vedl tehdejší katedru vědeckých informací a knihovnictví FF UK, působil také na univerzitách v Opavě a Brně. Snažil se o přeměnu klasického knihovnictví na prestižní, široce pojatý informační obor. Rozsáhlá je jeho celoživotní odborná publikační činnost (jeho bibliografie obsahuje téměř 270 titulů).

V roce 1968 se intenzivně angažoval v nově založeném SKIP. Na ustavujícím sjezdu  kandidoval na místo předsedy a podle volebních výsledků se stal jeho místopředsedou.

PhDr. Rudolf Málek (1919–2001)

Studium filozofie a francouzštiny dokončil v poválečných letech a doplnil obnovenými knihovnickými kurzy. Byl dlouholetým ředitelem Městské knihovny v Praze (1957–1970; funkce zbaven za aktivní účast v Pražském jaru), později vedoucím knihovny AMU. Angažoval se v oblasti mezinárodní spolupráce (mj. zásluha o založení mezinárodního sdružení veřejných knihoven velkých měst INTAMEL, v letech 1969–72 místopředseda IFLA). Působil jako také jako externí vysokoškolský pedagog. 

V roce 1966 uspořádal v MěK v Praze odbornou celopražskou konferenci, která iniciovala založení SKIP, na ustavujícím sjezdu byl pak zvolen jeho předsedou. Po obnovení SKIP v roce 1990 se stal na jedno volební období místopředsedou. Dosáhl toho, že se SKIP stal členem IFLA.

Redakce se předem omlouvá za neúplnost následujícího výčtu. Nebylo možné do něj zahrnout všechny, kteří v rámci jednotlivých regionů prosazovali svoje vize, představy, nápady a věnovali své práci daleko víc, než museli. Na to by nestačilo ani speciální číslo časopisu. Vlastně je to ale dobře, ne?

Miroslava Frolíková (1946–2011)

Knihovnice – od roku 1963 pracovala v Jemništi u Benešova ve Vlastivědném muzeu, dále v Okresní knihovně v Benešově, knihovně v Bystřici u Benešova. V roce 1973 se vrátila do benešovské knihovny jako metodička, poté jako zastupující ředitelka. Od roku 1979 pracovala ve SVK v Kladně jako metodička. Byla členkou regionálního výboru SKIP.

Svatomíra Hendrychová (1944–2019)

Knihovnice, dlouholetá ředitelka semilské knihovny (od roku 1995), kde pracovala na různých pozicích od roku 1963. Za jejího vedení získala knihovna nové prostory a rozšířila své služby. Práci v knihovně se věnovala i po odchodu do důchodu. V roce 2012 získala Cenu za celoživotní přínos knihovnictví v Libereckém kraji.

PhDr. Naděžda Ježková (1922–2003)

Knihovnice, pracovala střídavě v Ostravě a Karviné, od roku 1965 v Ostravě jako ředitelka až do roku 1971, kdy byla z politických důvodů odvolána. Knihovnicí zůstala až do důchodu. Angažovala se mimo jiné také ve spolkové činnosti – bezprostředně po válce, při zakládání SKIP v roce 1968 i při jeho obnovení v roce 1990. Organizovala řadu regionálních i celostátních setkání knihovníků-seniorů. V roce 2001 jí SKIP udělil Cenu českých knihovníků.

Mgr. Vladimír Klement (1929–2007)

Učitel a dobrovolný knihovník. Učil převážně na základní škole ve Frymburku nad Vltavou, v 70. letech musel opustit místo jejího ředitele. Od roku 1958 až do své smrti působil v obci jako dobrovolný knihovník. V roce 1989 se velmi aktivně zapojil do obnovy SKIP. Za rozvíjení kontaktů s hornorakouskými knihovníky získal vyznamenání od prezidentky Horního Rakouska.

Věra Krupauerová (1939–2006)

Pracovala ve vodňanské knihovně, po odchodu působila mnoho let jako pracovnice metodického oddělení ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Výrazně se podílela na rozvoji soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu na regionální i celostátní úrovni.

PhDr. Jaroslav Suchý (1921–2002)

Redaktor, literární práce. Byl knihovníkem náchodské knihovny již za války, od roku 1950 stál úspěšně v jejím čele 33 let. Psal odborné články, fejetony a „pohádky“ z knihovnického života, básně i rozhlasové hry, také kreslil vtipy. Patřil k zakládajícím členům SKIP a zúčastnil se jeho obnovy (člen výkonného výboru a jeho předsednictva).

Mgr. František Vích (1932–1996)

Knihovník, bibliograf, literární a regionální historik. Od roku 1958 byl knihovníkem v Hradci Králové, od roku 1980 až do odchodu do důchodu ředitelem tehdejší okresní hradecké knihovny. V penzi pracoval v knihovně hradeckého Okresního archivu. Zpracoval bohužel nedokončený literární místopis Hradce Králové, je autorem mnoha bibliografií. V roce 1968 spoluzakládal SKIP.

PhDr. Vlasta Hamplová (1941–2017)

Knihovnice, autorka publikací v oboru, bibliografické práce, soupisy a metodické letáky. Působila nejprve v České Třebové, poté v Hradci Králové jako metodička, inspektorka pro knihovny, bibliografka. Zasloužila se o rozšiřování automatizace a spolupráce knihoven. Je nositelkou Medaile J. V. Tobolky za rok 2000.

Mgr. Helena Potůčková (1950–2014)

Knihovnice a funkcionářka SKIP, působila v Hradci Králové. Publikovala v odborném knihovnickém tisku (zejm. problematika služeb veřejných knihoven). Byla dlouholetou místopředsedkyní regionálního výboru SKIP Východní Čechy, pracovala jako členka celorepublikového výkonného výboru SKIP.

Pozn.: Čerpáno z databáze Slovník českých knihovníků, z časopisů Čtenář a Bulletin SKIP.

Připravila PAVLA VLKOVÁ