Text a obr. MARIKA HRUBÁ hruba@fss.muni.cz

Minule (Library advocacy 2: Co dokážeme sami, Čtenář, 2020, č. 6, s. 218–220) jsme se věnovali aplikaci library advocacy při prosazování zájmů knihovnou samotnou. Dnes si představíme druhý z hlavních směrů působení library advocacy, a to od zainteresovaných stran, tzv. stakeholderů, čili pomoc zvenčí. Ukážeme si, jaké jsou hlavní výhody této metody, jak získat podporovatele naší knihovny a jakým způsobem nám mohu pomoci.

Kdo jsou zainteresované strany (stakeholdeři)

Zainteresované strany mohou pocházet z interního i externího prostředí. V interním prostředí knihovny lze oslovit přímo vaše čtenáře/uživatele, kteří mohou veřejně prezentovat důvody, proč je pro ně knihovna důležitá. Vychází se zde z principu, že nejlépe se partneři hledají ve vlastní komunitě. V praxi to znamená, že členové komunity spolupracují na společném účelu, který zvyšuje pocit sounáležitosti a buduje komunitu (Library Advocacy Unshushed, 2012). Navázání spolupráce s vlastní komunitou je dobrým předpokladem pro oslovení externích stran. Mluvíme tedy o vytváření a udržování tzv. vícevrstevných vztahů. V případě externích stakeholderů může jít o instituce, které mohou být s činností knihovny nějakým způsobem tematicky spojeny. Z této souvislosti potom vyplývá jejich zájem je podpořit.

Jak to funguje

V tomto přístupu se nejlépe uplatňuje princip, že nejvíce se o roli vaší knihovny dozvíte, když se zeptáte svých uživatelů (Pearlmutter, Nelson, 2011). Zainteresované subjekty se mohou za knihovnu přimlouvat efektivněji, protože na ně nepadá stín vlastního zájmu, zřizovatel může na jejich podněty pružněji reagovat. Šíření pozitivních informací o knihovně prostřednictvím uživatelů rozšiřuje komunikační úsilí knihovny, a knihovna tak získává nezaujaté hodnocení (Library Advocacy Unshushed, 2017).

Komunitní funkce

Vzhledem k tomu, že v první řadě hledáme podporovatele mezi svými čtenáři, hraje zde důležitou roli komunitní funkce vaší knihovny. V rámci zmapování komunity je vhodné akcentovat souvislosti mezi potenciálními stakeholdery a možnostmi, jakými mohou knihovnu podporovat. Pro tzv. nábory podporovatelů se využívají různé kanály, jako např. média nebo speciální kampaně pro získávání stakeholderů (viz např. Library advocacy day – ALA, 2019). Při navazování spolupráce je důležité upřesnit role a rozdělení odpovědnosti.

Směrnice IFLA upozorňuje na skutečnost, že veřejnost je třeba dobře informovat, protože potom může poskytnout podporu knihovnám a aktivně je propagovat: Dokážeme-li přimět občany k pozitivnímu hodnocení služeb knihovny, pak jsme využili jednoho z nejefektivnějších marketingových nástrojů. Lobbování vyvolává reakci politiků k zabezpečení příslušných úkolů v oblasti legislativy, politiky nebo financování (IFLA, 2012).

Skupiny přátel knihoven

Existence poradenské skupiny může být velmi důležitá k vytvoření jemné rovnováhy v rozvoji produktivních vztahů knihovny a zřizovatele (Farrell, 2011). Činnost skupiny se může stát nedocenitelnou v době krize, kdy knihovna potřebuje řešit konkrétní problém, jako je např. personální krize, rušení pobočky, potřeba financovat rekonstrukci knihovních prostor apod.

Příklad business modelu The friends of the Saint Paul Public Library:

Zdroj: 2019–2022 Strategic plan. In: The Friends of the Saint Paul Public Library [online]. Saint Paul: The Saint Paul Public Library, 2019 [cit. 2019-11-30]. Dostupné z: https://thefriends.org/wp-content/uploads/2019/02/Friends-Strategic-Plan-Booklet-Web-layout-2.37.18-PM.pdf.

Jak identifikovat vhodné stakeholdery

Pro vytvoření úspěšné strategie pro získání stakeholderů je potřeba rozdělit zainteresované strany do menších cílových skupin. Při rozdělení je vhodné uvažovat nad tím, jaký vliv mohou mít cílové skupiny na řešení konkrétního problému. Pomocným nástrojem pro stanovení této strategie je vytvoření seznamu cílových skupin, v kterém jsou seřazeny podle toho, jak mohou přispět k dosažení vašeho cíle. Graficky lze tyto souvislosti ztvárnit formou pyramidy, ve které bude figurovat skupina s nejnižším potenciálem dole a na vrcholu skupina, která může mít na řešení aktuálního problému nejsilnější vliv.

V tomto modelu se doporučuje pracovat se třemi cílovými skupinami. Pro každou z nich může být vytvořen zvláštní plán obhajoby. Seřazení skupin může mj. pomoci i při identifikaci priorit pro přidělení rozpočtu (Canadian Association of Public Libraries, 2011). Úspěšné sestavení vyžaduje identifikaci cíle, kterého chceme dosáhnout, potenciálních subjektů, které v tom mohou pomoci, a konkrétní spolupráce, kterou budeme vyžadovat. Představme si konkrétní problém: knihovna chce vytvořit klub pro mládež. Tento počin vyžaduje personální zajištění, nákup techniky, zajištění vhodného vybavení apod. Váš návrh na spolupráci se stakeholdery může vypadat takto:

Transparentnost jako důležitý aspekt

Důležitým prvkem tohoto přístupu je transparentnost, která demonstruje závazky knihovny směrem ke zřizovateli. Knihovna by měla při výběru zainteresovaných stran dbát na zachování svého dobrého jména, neutrálního postoje a zohledňovat diverzitu názorů, proto není vhodné navazovat partnerství s politickými nebo názorově vyhraněnými organizacemi (Gertz, 2015). Zároveň se apeluje na to, aby zainteresované strany měly jasně určenou roli, díky které by nedošlo k přesahu jejich kompetencí do pravomocí vedení knihovny.

Kde hledat stakeholdery

Stakeholdery lze tedy získat nejen v uživatelské komunitě, ale i v neziskovém sektoru (např. nadace nebo kulturní organizace). Ke stejnému účelu se nabízí i spolupráce s místními školami, muzei nebo akademickými knihovnami místních vysokých škol. V zahraničí patří k běžné praxi i spolupráce s místními komerčními subjekty a médii.

Proces navazování vztahů

Při budování partnerství je nezbytné vytvořit dialog mezi knihovnou a potenciálními zainteresovanými stranami. Jedním z důležitých cílů tohoto dialogu je vzbudit důvěru a chuť ke spolupráci. Struktura dialogu by měla obsahovat nabídku služby a způsobu, jakým by mohla sloužit dané organizaci, sdělení potenciálních hrozeb nebo obav, jasné vysvětlení očekávaných výsledků a poskytnutí důvěryhodnosti (Thompson, 2007). Úroveň dialogu musí být přizpůsobena zainteresovaným stranám. Je nutné předpokládat, že oslovené osoby nebo subjekty se věnují jiným oborům, než je knihovnictví. Neadekvátní vyjadřování způsobí neporozumění problémům, a to může představovat bariéru pro další komunikaci (Vandeburgt, Rivera, 2018).

Pro nastartování efektivního partnerství je nezbytné představení knihovny, důvodů k partnerství a kontextu, v jakém bude vztah fungovat (Lowe, Edwars, 2009). Velkou část informací o potenciálních zainteresovaných stranách se dozvíme z toho, jak se samy prezentují. Proto je důležité sledovat jak způsoby jejich prezentace (např. na jejich webu, v médiích, apod.), tak způsob, jakým propagují svoje priority (Swartz, Carlislie, Uyeki, 2007). Vztahy je třeba navazovat průběžně; nečekat až na chvíli, kdy bude knihovna pomoc potřebovat (Bergman, 2011).

Proces udržování vztahů

Vztahy se zainteresovanými stranami je nutné pravidelně udržovat. Po vytvoření základny je nezbytné průběžně stakeholdery vzdělávat a informovat je o aktivitách, které knihovna vyvíjí. Primárním krokem vzdělávacího procesu by mělo být informování o hodnotách, které knihovna vytváří (ALA, 2007).

V procesu udržování vztahů je nutné brát v potaz, že zainteresované strany mohou mít omezené znalosti o knihovních operacích a procesech, proto se doporučuje vytvořit pro jejich členy vzdělávací program. Obsahem by kromě základních informací o činnostech knihovny měly být oficiální dokumenty knihovny, z kterých by bylo dostatečně patrné, jakým způsobem jsou definovány povinnosti a hranice pravomocí poradní skupiny. Dostatečná informovanost poradní skupiny může zároveň prolomit případnou nevědomost samotného zřizovatele o pracovních postupech knihovny (Brown University Library, 2018).

V konceptu library advocacy hraje aspekt partnerství klíčovou roli. Je zde velmi důležitá rovnováha mezi získáváním a poskytováním (Library Advocacy Unshushed, 2017). Proto je nutné pravidelně informovat zainteresované strany o pozitivních dopadech knihovních aktivit.

Pozn.: Pokud vás dílčí témata library advocacy zajímají více, můžete navštívit e-learningový kurz, který jsme pro vás připravili ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje za finanční podpory programu VISK 2 s názvem Úvod do library advocacy pro veřejné knihovny na portále kurzy.knihovna.cz. 

POUŽITÉ ZDROJE:

• American Library Association. The Campaign for America’s Libraries: Toolkit for Academic and Research Libraries [online]. Chicago: American Library Association, 2007 [cit. 2017-05-24]. Dostupné z: http://www.ala.org/advocacy/sites/ala.org.advocacy/files/content/advleg/publicawareness/campaign@yourlibrary/prtools/toolkitfinaltext2.doc.

• Become a Friend of the Library. Brown University Library [online]. Providence: Brown University Library, 2020 [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: https://library.brown.edu/giving/friends/.

• BERGMAN, Sherrie S. Building Relationships With Senior Campus Administrators: Strategies for the New College Library Director. Journal of Library Administration [online]. 2011, 51(2), 159–178 [cit. 2018-01-25]. ISSN 01930826. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN= 503010544&lang=cs&site=eds-live&scope=site.

• D'ANDRAIA, Frank, Jessica FITZPATRICK a Catherine OLIVER. Academic Libraries and Friends Groups: Asset or Liability? Journal of Library Administration [online]. 2011, 51(2), 221–230 [cit. 2017-04-26]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN= 503010524&lang=cs&site=eds-live&scope=site.

• FARRELL, Maggie. Developing a Faculty Advisory Group. Journal of Library Administration [online]. 2011, 51(2), 189–197 [cit. 2018-04-10]. ISSN 01930826. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=503010537&lang=cs&site=eds-live&scope=site.

• GERTZ, Gilan. Fundraising. In: Salem Press Encyclopedia [online]. Hackensack: Salem Press, 2015– [cit. 2018-04-16]. http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=ers&AN=110642382&lang=cs&site=eds-live&scope=site.

• Koontz, Christie a Barbara Gubbin, ed. Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2012. 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.

• Library Advocacy Unshushed. EdX: Free online courses from the world's best universities [online]. Cambridge, MA: EdX, 2017 [cit. 2017-05-11]. Dostupné z: https://www.edx.org/course/library-advocacy-unshushed-university-torontox-la101x.

• PEARLMUTTER, Jane a Paul NELSON. Small Public Library Management [online]. 1. Chicago: American library association, 2011 [cit. 2020-05-03]. ISBN 978-08-38910856. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=nlebk&AN=415656&lang=cs&site=eds-live&scope=site.

• THOMPSON, J. Michael. Building our presence on campus: The University Libraries Section's (ULS) groups address advocacy and leadership issues at the ALA Midwinter Meeting. College [online]. 2007, 68(5), 294–297 [cit. 2018-01-25]. ISSN 00990086. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asu& AN=502915371&lang=cs&site=eds-live&scope=siteVanderburgt, rivera.