Hlavní obsah stránky

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Jihočeská vědecká knihovna v zrcadle času

IVO KAREŠ kares@cbvk.cz

Dnes již nikdo nespočítá, kolik knih, čtenářů a knihovníků se vystřídalo v jihočeských knihovnách za 100 let od vzniku Československé republiky. Jedním z prvních zákonů, které nová republika přijala, byl zákon o veřejných knihovnách obecních z roku 1919. Vytkl si ambiciózní cíl: knihovna měla být zřízena v každé obci republiky. Unikátní hustá síť veřejných knihoven v ČR tak vlastně symbolizuje demokratické principy a tradice, na kterých byla naše republika založena.

Svět se mění, ale to hlavní, proč knihovny vznikly, zůstává. Jsou místem, kde se kulturní a vědomostní bohatství nejen uchovává, ale je také k dispozici každému, kdo o něj projeví zájem. Už dávno nejsou jen půjčovnami knih, nabídka služeb v digitální podobě je samozřejmostí, stále více se knihovny stávají místem setkávání nejen lidí a informací, ale hlavně lidí navzájem. Kdoví, jestli právě tohle není ve světě elektronických médií a sociálních sítí to nejdůležitější.

Ukažme si vývoj jihočeských knihoven v uplynulých 100 letech na příkladu té největší, Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

1918–1929

Knihovna (tehdy měla jen několik tisíc knih) přešla ze spolkové do městské správy, získala nové budovy v Riegrově ulici, které byly na konci desetiletí přestavěny pro knihovní účely. Začalo se diskutovat o tom, že kromě knihovny veřejné by v Českých Budějovicích měla být vědecká knihovna.

1930–1939

Toto období začalo slavnostním otevřením adaptované budovy. Budování a úpravy půjčoven ale pokračovaly až do roku 1935. Knihovna se tehdy nazývala Veřejná městská knihovna dra Augusta Zátky. Vedly se vleklé spory o její financování; ty se podařilo vyřešit až v roce 1938.

1940-1949

Na počátku čtyřicátých let byla knihovna nuceně vystěhována; její budovu zabrala knihovna německá. V roce 1945 se vrátila do své budovy a byla zahájena její přeměna v instituci vedenou v dobovém „lidově-demokratickém“ duchu. V tomtéž roce byla ustavena Jihočeská vědecká knihovna, sídlící v budově Na Sadech, pro veřejnost byla otevřena v roce 1948.

1950–1959

Hned na počátku desetiletí byly obě knihovny přejmenovány; z veřejné se stala Krajská lidová knihovna a z vědecké Státní studijní knihovna Zdeňka Nejedlého. V roce 1958 byly obě sloučeny do jedné a vznikla Krajská knihovna.

1960–1969

V roce 1960 převzal správu knihovny okres. Do roku 1963 nesla název Okresní knihovna, poté se opět stala „krajskou“. Knihovna začala budovat historické fondy, vydávala odborné publikace, pořádala výstavy, hrálo zde Divadlo poezie.

1970–1979

V roce 1974 byla dokončena první částečná rekonstrukce budovy Na Sadech. Byla otevřena regionální studovna a půjčovna zvukových knih pro nevidomé. A od roku 1979 se opět změnil název (a zřizovatel) – vznikla Státní vědecká knihovna.

1980–1989

Do správy knihovny přešel někdejší klášter ve Zlaté Koruně. Knihovna tu měla uloženy své historické fondy a byla zde otevřena stálá výstava Písemnictví v jižních Čechách. Činnost knihovny ale omezoval havarijní stav budovy Na Sadech a nedostatek skladových prostor (počet svazků už překročil milión). Na konci desetiletí byl otevřen odlehčovací sklad v Kněžských Dvorech.

1990–1999

Byla zahájena kompletní rekonstrukce budovy Na Sadech a výstavba skladu tamtéž. Knihovna získala budovu bývalého Muzea revolučního dělnického hnutí v Lidické ulici. Do ní byla přestěhována vědecká část knihovny. Od poloviny devadesátých let knihovna začala využívat automatizovaný knihovní systém a byla připojena k internetu. A v roce 1999 byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova Na Sadech, do níž byla přestěhována knihovna z Riegrovy ulice.

2000–2009

V roce 2001 přešla knihovna pod Jihočeský kraj a vrátila se k názvu Jihočeská vědecká knihovna. V roce 2002 knihovnu stejně jako větší část republiky postihly katastrofální povodně; přišla tehdy o více než 100 000 knih a časopisů. Došlo k rozšíření skladu v Kněžských Dvorech. Klášter ve Zlaté Koruně přešel do správy Národního památkového ústavu (NPÚ), historické oddělení zde ale sídlí stále. Knihovna obdržela poprvé cenu Ministerstva kultury Knihovna roku (za elektronickou knihu Kohoutí kříž).

2010–2018

Byly otevřeny dvě nové pobočky. Knihovna kromě „klasických“ výpůjčních služeb nabízí stále více kulturních programů, organizuje Festival dětských knih a vydává edici regionální literatury. Získala další dvě ocenění Knihovna roku. V roce 2014 jako první knihovna v ČR začala půjčovat e-knihy online. Z architektonické soutěže vzešel návrh na dostavbu knihovny v Lidické ulici a v době psaní těchto řádků je v běhu stavební řízení a žádost o dotaci z evropských fondů. Hotovo by mělo být v roce 2020.

Po celá desetiletí Jihočeská vědecká knihovna pomáhá knihovnám v okrese České Budějovice a v celém kraji. O své knihovny se ale dobře staraly a starají především samosprávy – od těch nejmenších obcí až po Jihočeský kraj, který podporuje činnost knihoven v celém kraji každoročně miliónovými dotacemi. Ve výročním roce 2018 tato částka činila 15 000 000 Kč. Díky tomu by se o každé z těch knihoven dala sepsat podobně dlouhá historie. Nejdůležitější ale je, že po celých 100 let se v Českých Budějovicích a v jižních Čechách do knihoven chodilo a četlo.

Obr.: archiv JVK v Českých Budějovicích

 

Satistika knihoven Jihočeského kraje za rok 2018:

— v 623 jihočeských obcích a městech působilo 638 veřejných knihoven (2017)

— 89 079 registrovaných čtenářů

— 1 540 782 návštěvníků (a další 2 mil. online)

— 3 712 125 uskutečněných výpůjček