Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V prvních desetiletích 21. století se řecké knihovny přizpůsobily rychlým změnám v současné společnosti založené na celoživotním učení. Sektor knihoven prochází vývojem, počínaje novými budovami, novými službami široké škále uživatelů; klíčovým prvkem změn je spolupráce, sdílení zdrojů, nápadů a osvědčených postupů. Řecké knihovny usilují o to, aby ve společnosti plnily mnohostrannou roli. Myšlenka partnerství a spolupráce v posledních třiceti letech posílila v důsledku programů knihoven financovaných také EU. V roce 2011 byla ve Verii založena nezisková organizace Knihovna budoucnosti, jejímž cílem bylo přeměnit veřejné knihovny v centra kreativity, inovací a učení. Do roku 2015 byla financována Nadací Stavros Niarchos, Nadací Billa a Melindy Gatesových a EU s cílem vytvořit udržitelnou síť knihoven. V současné době tvoří síť řeckých knihoven více než 220 akademických, veřejných, školních a výzkumných knihoven, které spolupracují na rozvoji uživatelských služeb. V Řecku se v posledních třech desetiletích postavilo, zrekonstruovalo a zmodernizovalo mnoho knihovních budov. Moderní vybavení umožňuje rozšiřovat služby pořádáním kulturních akcí, nabízí inovativní služby a podporuje spolupráci s jinými organizacemi. Asociace řeckých knihovníků a informačních vědců byla založena v roce 1968. V dnešní době je kolektivním orgánem pro profesionální knihovníky a je členem IFLA, EBLIDA a NAPLE. Uspořádala v Řecku již řadu mezinárodních knihovnických akcí, které letos vyvrcholily 85. konferencí IFLA v Aténách.

(IFLA Journal, Volume 45, Number 2, June 2019, s. 69–80)

Diskuse na téma vzdělávání profesionálních zaměstnanců knihoven včetně vysokoškolského vzdělávání se vedou na Slovensku už od počátku 80. let 20. století. Obavy týkající se přípravy nových pracovníků v oboru knihovnicko-informačních studií jsou konstantou na scéně všech odborných debat. Diskuse v posledních letech ještě zesiluje a soustřeďuje se na několik zásadních témat: nesoulad mezi potřebami knihoven a obsahem kurikula studijního oboru, vliv informačních technologií na vyvíjející se kurikula, která právě v důsledku ICT a nových médií rozšiřují své hranice, vztah mezi vzděláváním a praxí, resp. bouřlivé diskuse o odborných znalostech a dovednostech potřebných pro současné pracovníky knihoven v kontextu nových požadavků na „knihovnu 21. století“, logické rozšiřování kurikula na jedné straně a neschopnost dohodnout se na tom, co by mělo být cílem a zároveň součástí přípravy nových kádrů na straně druhé, absence středních knihovnických škol, kritika kurikula odborných škol, zpochybňování úrovně absolventů a jejich kompetencí, v praxi často deklarovaný názor, že i celoživotní odborné vzdělávání včetně rekvalifikací mají zabezpečovat pouze oborové školy ve formálním vzdělávání. Čerství absolventi se setkávají s tím, že relevantní praktické zkušenosti jim poskytují výhodu na trhu práce zaměřeném na zpracování informací, ale v komerční sféře. Na Slovensku bude potřeba vytvořit systém inovativního vzdělávání, které zohledňuje nové trendy, témata a metody v oboru a stane se součástí formálního i celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven.

(Knižnica, ročník 20, číslo 1, 2019, s. 21–33)

Knižní centrum v Dolním Sasku je největším poskytovatelem odborného vzdělávání ve veřejných knihovnách, každoročně pořádá 50 vzdělávacích akcí pro více než 1000 pracovníků. Ve velké zemi, jako je Dolní Sasko, jsou podmínky pro vzdělávání knihovníků obtížné (různé vzdělávací potřeby, dlouhé vzdálenosti mezi obcemi a městy, knihovníci jsou časově zaneprázdněni, často chybí podpora vzdělávání ze strany zřizovatelů). Již v roce 2015 byly zavedeny online vzdělávací kurzy, které nevyžadují osobní účast frekventantů. Výhody webinářů jsou zřejmé: šetří čas a cestovní náklady, což zvyšuje nabídku a omezuje překážky v účasti. Knižní centrum může zase rychle reagovat na aktuální potřeby školení a oslovit co nejvíce zájemců současně. Zpětná vazba mezi účastníky webinářů potvrdila, že jsou užitečné a jsou nezbytným nástrojem dalšího vzdělávání. Obsah webinářů musel být redukován, aby byl co nejstručnější, nejzajímavější a vešel se do požadovaných 90 minut, protože pozornost účastníků během delších přednášek rychle klesá. Cíle stanoví alespoň jeden webinář za čtvrtletí pro každého knihovníka.

(BuB Forum Bibliothek und Information, Jahrgang 71, Nr. 5, 2019, s. 252–253)

Připravil ROMAN GIEBISCH