JANA VACULÍKOVÁ jvaculikova@mvk.cz

Počátky knihoven na Valašsku jsou spojeny se spolkovou činností, která čerpala z jeho lidových písní, tradiční lidové slovesnosti, rozvinutého folklorního zázemí regionu a silného národnostního cítění jeho obyvatel. Avšak cesta od čtenářského spolku k veřejné knihovně byla mnohdy velmi křivolaká.

Čtenářské spolky na Valašsku – 2. polovina 19. století

Ani Valašsko, často označované jako zapadlý kout země, neminula ve druhé polovině 19. století vzedmutá vlna spolkové činnosti. První spolky, většinou čtenářské, vznikaly již v 50. letech 19. století. Byly německé a nesly módní název Casino (doloženy ve Vsetíně, Valašském Meziříčí, Velkých Karlovicích). Později Češi zakládali spolky sami; v 60. letech vznikl např. valašskomeziříčský Čtenářský spolek (1861–1866), vsetínská Občanská beseda (1863–1891), rožnovská Občanská beseda (1862), Občanský řemeslnický a rolnický spolek v Krásně (1860). Pro tyto spolky byl charakteristický mírný klerikální nátěr, místní patriotismus, otázky moravsko-české a hospodářská témata. O jejich osudech se mnohdy nedochovaly žádné záznamy.

V 70. letech často docházelo k odštěpení radikálnějších členů, kteří zakládali spolky vlastní. Podle místních podmínek se spolek mohl stát dominantním činitelem kulturního dění nejen města, ale celého mikroregionu (např. vsetínský Vzdělávací spolek Snaha; 1872–1929), jindy zanikl a jeho funkci přebraly jiné druhy spolků, nejčastěji sokolské nebo muzejní, nebo spolky katolické Omladiny – to byl osud valašskomeziříčské Občanské besedy (1870) a kelečského Čtenářského spolku Svornost (1872). V 70. letech začaly vznikat i první spolky na vesnicích, např. v Hutisku (Beseda občanská, 1870) a Velkých Karlovicích (Květoslav, 1871).

První veřejná knihovna na Valašsku vznikla roku 1872 díky ukázkové spolupráci různých kulturních činitelů ve městě. Byla jí Česká veřejná knihovna občansko-národní v Rožnově pod Radhoštěm, která vznikla spojením školní knihovny a spolkové knihovny Občanské besedy s částí osobní sbírky knih Ondřeje Palackého. U jejího zrodu stáli představitelé města a knihovníkem se stal místní páter František Koželuha, který půjčoval knihy v neděli po bohoslužbě. Po návštěvě Františka Palackého v Rožnově roku 1873 se začal užívat název Palackého knihovna. První veřejná knihovna na Vsetínsku vznikla roku 1882 a byla jí Obecní knihovna při škole v Novém Hrozenkově.

Ačkoli byly čtenářské spolky jedny z nejstarších, postupně se čtenářství a budování knihoven stávalo spíše doprovodnou činností společností nejrůznějšího zaměření: náboženských, humanitních, hospodářských, řemeslnických, tělocvičných či okrašlovacích. Kvalita a velikost jejich knihoven závisela na místních podmínkách a práci jednotlivce, např. obecní knihovna v Janové vznikla z knihovny hasičské.

Systematické budování knihoven na Valašsku – počátek 20. stol.

O systematický rozvoj vzdělanosti se na počátku 20. století snažily i nadregionální organizace, např. Bohoslovecký odbor olomouckého semináře pro zakládání venkovských knihoven (farní knihovna v Horní Bečvě, 1879) nebo Ústřední Matice školská (knihovna ve Valašské Bystřici, 1894–1896 a Zubří, 1897), své pobočky zakládaly i Sokolské jednoty (rožnovský Sokol založil knihovny na Solanci a Horních Pasekách). Rozsáhlou síť knihoven zřídila a spravovala i Národní jednota pro východní Moravu; k roku 1913 měla na Valašsku celkem 15 knihoven různé velikosti a kvality – Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Hážovice, Horní Bečva, Hutisko, Lešná, Liptál, Poličná, Rožnov p. Radhoštěm, Tylovice, Valašská Bystřice, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zubří. Knihovny ve svém okolí pomáhal zakládat i vsetínský Vzdělávací spolek Snaha, který daroval knihy knihovnám v Hovězí, Jablůnce, Pržně, Rokytnici a Horní Jasénce.

Zajímavým fenoménem z přelomu 19. a 20. století bylo zakládání malých přenosných knihoven v odlehlých koutech regionu, kterým se říkalo „létací“. Této myšlenky se na Vsetínsku chopila Jubilejní jednota lidumilů a na Valašskomeziříčsku Akademický klub Palacký.

Nová organizace osvětové činnosti – 1918–1939

Ihned po válce byla obnovena činnost většiny spolků, které se nadšeně vrhly do práce. Zároveň ale vstupovaly v platnost nové zákony a spolky přicházely o část svých kompetencí. Byl to především zákon o lidovýchově ze 7. února 1919, který umožnil vznik okresních osvětových sborů (OOS), a také zákon o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919, který ukládal obcím povinnost zřídit vlastní knihovnu. Knihovny spolků se často jako na jiných místech československého státu staly zárodkem, z něhož obecní knihovny vyrůstaly.

Ve městech bylo po prvotním nadšení zakládání knihoven často odloženo. Např. ve Vsetíně, kde první usnesení o založení knihovny pochází již z roku 1918, vznikla Masarykova veřejná knihovna až roku 1921 z fondu Vzdělávacího spolku Snaha a Sokola a čítárna chyběla. Ve Valašském Meziříčí po jednáních města se spolkem Veřejné knihovny a čítárny a Akademickým klubem Palacký vznikla knihovna a čítárna ve staré obecné škole a po úpravách byla otevřena v říjnu 1922. Po spojení Valašského Meziříčí a Krásna (1923) došlo i ke spojení jejich obecních knihoven (pravděpodobně roku 1924). V Rožnově pod Radhoštěm byla prvorepubliková knihovna otevřena spojením knihovny Palackého a knihovny sokolské již roku 1920 a podržela si jméno Palackého knihovna.

Roku 1929 vsetínský OOS v novinách nadšeně konstatoval, že v každé obci vsetínského okresu je zřízena veřejná knihovna, že počet knih všude přesahuje zákonné minimum (10 % počtu obyvatel) a že všem knihovnám byl zajištěn státní příděl (ty čilejší jej stihly i třikrát), ovšem skutečnost byla problematičtější. Ze zápisků Bohuslava Lehkého, vsetínského knihovníka a zároveň okresního dozorce, je patrné, že při revizi roku 1931 nebyla snad žádná knihovna dostatečně finančně zajištěna a některé nedostávaly příspěvek od obce vůbec. Knihovny byly často umístěny v naprosto nevyhovujících prostorech a horlivější čtenáři si z maličkých fondů těžko vybírali, což dokládá i odpověď bystřického knihovníka na anketu ohledně populárních knih. Zřetelně se tak projevila bezzubost osvětových sborů, které sice měly ideály, ale chyběly jim prostředky, jak proti nepořádné obci zakročit. Smutnou situaci popisuje i zpráva knihovního referenta OOS v Rožnově pod Radhoštěm z roku 1933, kdy se navíc na stavu obecních, a tím i knihovních rozpočtů neblaze podepsaly hospodářské těžkosti.

Knihovníky byli většinou učitelé, výjimečně dělníci či rolníci, a téměř všichni pracovali zadarmo. V obcích chyběly knihovní rady a problémem bylo i časté střídání knihovníků, které na mnoha místech vedlo k roztříštěnosti záznamů a chybám. Proti těmto neshodám doporučoval revizor absolvovat knihovnický kurz.

Souhrnně zpráva z roku 1931 konstatovala, že ve vsetínském okrese je 25 knihoven se 16 331 svazky, 3064 čtenáři (7 % obyvatelstva) a proběhlo 42 521 výpůjček. Úhrnně činil za prvních deset let knihoven v okresu Vsetín knižní přírůstek 10 755 svazků, v knihovnách se vystřídalo 27 077 čtenářů, kteří přečetli 312 475 knih.

ZDROJE:

- DEMEL, Jiří. Z historie valašskomeziříčské knihovny: péče o čtenáře ve Valašském Meziříčí v letech 1861-1927. Valašské Meziříčí: b.n., 1966.

- DOBEŠ Jan. Smutný úděl obecních knihoven na Valašsku. Černá země. 1933, č. 9–10, s. 130–132.

- HORÁKOVÁ, Martina. Vznik a vývoj českých veřejných knihoven, čtenářských spolků a čtenářských společností na severovýchodní Moravě. Praha, 2004. Diplomová práce. Univerzita Karlova.

- KUBÍČEK, Jaromír. Prameny k dějinám veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku do roku 1950. Brno: Moravská zemská knihovna, 2014. ISBN 978-80-7051-201-2.

- KUBIS, Adolf a Jar. MINÁŘ. Zpráva o činnosti Národní jednoty pro východní Moravu v Olomouci za rok 1913. V Olomouci: Ústřední výbor Národní Jednoty, 1914.

- KUTZER, Jan. Karlovské zdrcadélko [Reprint z r. 1886]. Velké Karlovice, 2014.

- NEČAS, Jaroslav ed. Almanach akademického klubu Palacký: historie-literatura-umění. Valašské Meziříčí, 1935.

- PETŘIVALSKÝ, Milan. Vzdělávací spolek Snaha Vsetín (1972-1932): Inventář Vsetín, 1986.

- SOBOTKA, Richard. Knihy-knihovny-knihovníci. Rožnov pod Radhoštěm. Městská knihovna, 1998.

Archivní materiály:

SOkA Vsetín, AM Vsetín, Fond Snahy

SOkA Vsetín, ONV Vsetín, Kniha povolených spolků a seznam nadací (index z r. 1865)

SOkA Vsetín. Různé doklady z funkce okresního dozorce Bohuslava Lehkého, nezprac.