RADOVAN JANČÁŘ reditel@knihovnabbb.cz

V dubnu 1919 byla otevřena městská čítárna v prvním poschodí městské Reduty, která návštěvníkům nabízela 74 časopisů a revuí. O rok později se ale pravděpodobně jednalo o jejím zrušení, což dokazuje dotazník, kterým se správa čítárny snaží apelovat na čtenáře a vyzývá je k podepsání petice proti zrušení čítárny. Výzvu podepsalo celkem 114 návštěvníků. V té době byl již v platnosti nový knihovní zákon z roku 1919, mimochodem jeden z vůbec prvních zákonů, které nová vláda vydala. Podle něho měly města a obce za povinnost provozovat městské a obecní veřejné knihovny. Patřil k nejlepším v Evropě; byl inspirován nejmodernější knihovnickou legislativou, především americkou a severoevropskou. Mj. stanovoval lhůtu pro zřízení knihoven ve všech obcích, která byla jeden až dva roky, na udržování a rozšiřování měly knihovny od obcí dostávat roční příspěvek ve výši 30 haléřů až jednu korunu na obyvatele.

Zákon také umožňoval, aby obce převzaly spolkové nebo jiné knihovny. To podstatným způsobem usnadnilo situaci mnohým obcím a městům, v nichž nemusela být založena zcela nová knihovna. Tuto možnost využilo i město Uherské Hradiště, což dokládá obsah dopisu ze dne 14. 10. 1920 adresovaného Ministerstvu školství a národní osvěty (MŠANO): Pro nedostatek vhodných místností nebylo možno ihned veřejnou knihovnu otevříti, ale v nejbližší době místnost bude volná a započne se zařizovat. Zatím supluje funkci veřejné knihovny Knihovna Knihovní jednoty ve spojení s Knihovnou Občanské Besedy. Knihovníkem byl jmenován p. učitel Čepelák, který v měsíci srpnu absolvoval kurs knihovnictví. Podepsán byl Antonín Kollmann, předseda knihovní rady.

Pravidelnou činnost zahájila Veřejná knihovna královského města Uherské Hradiště 1. ledna 1921. Město na její činnost přispívalo částkou 10 000 korun ročně. Knihovna sídlila ve dvou upravených místnostech staré radnice a disponovala knihovním fondem 1100 svazků (součástí byl i fond knihovny Knihovní jednoty). Půjčovní doba byla stanovena na tři dny v týdnu (pondělí, středa, pátek), vždy v podvečerních hodinách. Prvním knihovníkem se stal učitel František Čepelák. Jeho měsíční plat činil 100 korun (kromě července a srpna, kdy byla knihovna zavřena). I přes zastaralý a opotřebovaný knižní fond byl zájem o četbu značný. MŠANO a také Svaz osvětový se snažil knižními dary posilovat a obnovovat knihovní fondy veřejných knihoven, např. v celostátním měřítku proběhla akce šíření spisů Aloise Jiráska. V prvním roce činnosti dosáhla knihovna 4415 výpůjček, čtenářů bylo registrováno 339. Čítárna disponovala 51 časopisy a 44 novinami, otevřeno měla denně a navštívilo ji celkem 16 060 návštěvníků. Byla rovněž ustavena první knihovní rada, jejíž předsedkyní se stala učitelka Karla Štrosová, pokladníkem profesor Jan Khéres a členy pánové Ondráček a Novák. O rok později koupilo město knihovnu Měšťanské besedy a přičlenilo ji k veřejné knihovně. Tím bylo dovršeno soustředění největších spolkových knihoven v rámci veřejné městské knihovny.