Hlavní obsah stránky

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Čtenářský spolek a knihovna ve Zlíně

JANA TOMANCOVÁ tomancova@kfbz.cz

Městská knihovna ve Zlíně byla zřízena ke dni 24. 6. 1921 a navázala na činnost čtenářského spolku, který byl založen v roce 1886 a patřil k nejstarším spolkům ve Zlíně. Působení čtenářského spolku mělo vliv na kulturní život tehdejšího Zlína. Označení „veřejná knihovna“ zaznělo na valné hromadě čtenářského spolku v lednu 1905. Od toho roku získala knihovna pravidelnou finanční podporu od městské správy, která umožňovala rozšíření nákupu knih a zároveň rozvoj vlastní knihovnické činnosti. Za první světové války činnost spolku i knihovny ustrnula a ani po válce se ji nepodařilo obnovit v bývalém rozsahu. Fungování knihovny v rámci čtenářského spolku už neodpovídalo požadavkům na knihovnickou práci, zvláště po vydání zákona o veřejných obecních knihovnách roku 1919.

Knihovní inspektor, který měl pomoci s vyhotovením všech dokladů potřebných k převedení knihovny čtenářského spolku na knihovnu obecní, byl ve Zlíně přítomen 29. 11. 1921. V prosinci téhož roku byl po provedené revizi převzat knihovní fond s asi 2000 svazky a na podzim roku 1921 byl jmenován knihovníkem J. Batík, který absolvoval knihovnický kurz v Uherském Hradišti. V roce 1924 se otevřela velká čítárna v novostavbě zlínské radnice. Čítárna byla otevřena denně a měla několik desítek míst.

Díky působení Tomáše Bati se Zlín postupně rozrůstal ve velké průmyslové město. Přibývalo čtenářů a rozšiřovala se činnost knihovny. Jen v období let 1924–1925 vzrostl počet půjčených knih z 5002 na 6219.

Firma Baťa přispívala na provoz knihovny, starosta města Tomáš Baťa v roce 1925 sdělil, že firma T. a A. Baťa uhradí celý náklad časopisů potřebných pro obecní čítárnu. Mimoto se také zavázala hradit osobní náklady na sluhu, který pracoval v čítárně. Měl být čtenářům k dispozici celý den a měl na starosti i úklid a vytápění čítárny.

V období mezi lety 1922–1934 se knihovna několikrát stěhovala. Sídlila v nevyhovujících prostorách budovy sokolovny a pak byla přestěhována do nové budovy okresního soudu. Roku 1931 získala nové prostory na „Šutovém“ a od roku 1932 sídlila na zlínském zámku. V roce 1933 se firma Baťa rozhodla převést knihovní fond své knihovny (3242 svazků) do městské knihovny. Poté stoupl knihovní fond na celkových 7863 svazků.

V roce 1934 se knihovna přestěhovala do v té době velkorysých prostor budovy bývalé Komenského školy v centru města. Knihovna tam sídlila s přestávkami až do června roku 2013. Počátkem 30. let byl zaveden výpůjční systém využívající datované sáčky, knižní fond byl tematicky rozčleněn do 11 oddílů a nově bylo otevřeno prvních pět poboček na území města.

Knihovna se starala i o staré spoluobčany. Knihovní rada schválila, aby se obyvatelům Baťova domova pro přestárlé půjčovaly knihy zadarmo a vyřazené časopisy jim byly poskytnuty rovněž zdarma. Pro knihy chodily ošetřovatelky domova a za výpůjčky také ručily.

Ve Zlíně se nacházela ještě jedna veřejně přístupná knihovna. Jednalo se o odbornou knihovnu Studijního ústavu firmy Baťa a. s., který ve Zlíně fungoval od roku 1935 (pozn. red.: blíže viz příspěvek na s. 364–367). Knihovna ústavu byla zřízena v roce 1941, byla volně přístupná čtenářům a doplňovala tak odborný fond městské knihovny, který čítal 10 800 svazků, zatímco knihovna Studijního ústavu měla celkem 12 000 svazků. Město Zlín uvažovalo o spojení těchto dvou knihoven, ale k uskutečnění záměru nakonec nedošlo. Knihovna národohospodářského oddělení ústavu byla zničena při bombardování Zlína v roce 1944 a v květnu 1945 bylo nejvyšší patro Studijního ústavu zapáleno patrně nacisty a shořela většina technické a beletristické knihovny.1

Roku 1953 převzala knihovna krajskou působnost (Krajská lidová knihovna v Gottwaldově), o kterou pak přišla v důsledku nového knihovnického zákona z roku 1959 a územní reorganizace státu v následujícím roce. Knihovna změnila název z krajské na okresní a byla nově vytyčena její územní působnost.2 Krajskou knihovnou se zlínská knihovna stala opět v roce 2002.

Od roku 2001 nese knihovna ve svém názvu jméno Františka Bartoše, prvního čestného člena čtenářského spolku, významného jazykovědce, etnografa, sběratele a vydavatele lidových písní a organizátora vědeckéhoa národního života na Moravě.

 

Použité prameny:

SALÁTOVÁ, Renáta. Baťova knihovna ve Zlíně. Opava, 2005. Bakalářská diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě.

SALÁTOVÁ, Renáta. Historie knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Acta musealia. 2010, 1–2, 16. ISSN 08628548.

 

1 VALŮŠEK, David a Zdeňka FRIEDLOVÁ. Od školy ke knihovně: historie budovy Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně: 1896–2006. Vyd. 1. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše, 2005. 87 s. Zlínský kraj, sv. 11. ISBN 8086886107.

2 Tamtéž