VLADANA PILLEROVÁ vladana.pillerova@nkp.cz

Konference se uskutečnila 14. 6. 2019 v Obecním domě v Praze. Navázala na valnou hromadu SKIP, která na stejném místě proběhla předchozí den. Kromě několika příspěvků z domácího prostředí byl prostor věnován především zahraničním hostům z různých států Evropy. Moderování se ujal Filip Šenk, kunsthistorik, kurátor a pedagog, který se věnuje především moderní a současné architektuře a umění 20. a 21. století a v současnosti přednáší na několika univerzitách v ČR.

 

Francouzský přístup

Konferenci zahájil francouzský knihovník Nicolas Beudon se svým příspěvkem Znovuobjevit prostor v knihovnách. Nicolas Beudon je ředitelem nového kulturního centra 7 lieux (7 míst) v Bayeux, které bylo otevřeno v únoru roku 2019. Patří k nové generaci knihovníků, kteří se snaží znovu definovat úkoly veřejných knihoven, hledá inspiraci v jiných kulturních oblastech, podílí se na profesním vzdělávání knihovníků. Je autorem knihovnického blogu Le Recueil factice¹, věnovanému uvedeným tématům.

Ve své prezentaci se zaměřil především na to, jaké zdroje inspirace využívají ve své knihovně, aby místo přiblížili a zatraktivnili svým návštěvníkům. Hlavním tématem byl tedy prostor knihovny v souladu s konceptem „knihovna jako třetí místo“. Jedním z prvků je inspirace pro prezentaci knih, kterou čerpají z knihkupectví a dalších knižních prodejních míst. Ve své knihovně mají například regály, na kterých jsou knihy uspořádány nikoliv hřbetem, ale titulem vpřed, některé regály jsou různě osvětleny, barevně označeny, nábytek je variabilní atd. Další inspirací je tzv. svět her, ze kterého využívají některé motivy, hrdiny apod., především v prostoru pro děti a mládež.

Německý přístup

Následovala Anja Flicker, která je v současnosti ředitelkou Městské knihovny v německém Würzburgu. Předtím pracovala v několika jiných městských knihovnách v Německu, ale také v soukromém sektoru v oblasti managementu znalostí. Tyto zkušenosti, především metody a principy managementu a bilance znalostí, využívá v práci v knihovně, kterou řídí. Od roku 2013 je Anja Flicker členkou International Network of Emerging Library Innovators (INELI) nadace Billa & Melindy Gatesových.

Ve svém přednášce Design thinking při tvorbě koncepce knihovny se věnovala projektu designování služeb a prostor nové pobočky v městské části Hubland. Ke spolupráci přizvali nizozemského architekta a kreativního poradce Aata Vose, který se řadu let zabývá především knihovnami a jejich funkcí „třetího místa“, což byla také výchozí idea při vzniku nové koncepce. Nejprve společně navrhli čtyři témata, která dále rozpracovávaly čtyři týmy knihovníků. Těmi tématy byla knihovna jako: místo identifikace, místo inspirace, místo participace a knihovna jako třetí místo. Do designování služeb a prostoru nové knihovny nakonec zapojili také samotné občany města, aby zjistili, co lidé skutečně potřebují a očekávají od knihovny. Lidé byli osloveni na ulici, v knihovně, mohli se vyjádřit k plánům pro novou pobočku atd. Rozhovory s nimi přinesly možnosti pro velké inovace ve službách, ale také mnohdy potvrdily vlastní nápady knihovny. Knihovna chce například dále pracovat se skutečností, že lidé v sociální izolaci touží po uznání, chtějí druhým poskytovat svoje dovednosti a chodit do knihovny bez zábran a obav ze selhání. Důležitá otázka pro knihovnu ve Würzburgu do budoucna tak zní: Jak můžeme lidem, kteří žijí v sociální izolaci, pomoci, aby zažili uznání?

Polský přístup

Dalším přednášejícím byl Jakub Pacześniak, který je v současnosti hlavním projektovým specialistou v Institutu knihy v Krakově, kde odpovídá za programy pro veřejné knihovny. Jeho příspěvek Výsledky státního programu Infrastruktura knihoven se věnoval mnohaletému programu na podporu výstavby polských knihoven, který financuje polský stát, konkrétně Ministerstvo kultury a národního dědictví. Tento program je jednou ze tří priorit Národního programu rozvoje čtenářství 2016–2020. Kromě zlepšení infrastruktury knihoven jsou dalšími prioritami programu nákup nových knih do veřejných knihoven a rozvoj čtenářství žáků prostřednictvím propagace a nákupu novinek. Celkový rozpočet programu je 435 mil. zlotých, což představuje více než dvě miliardy korun. Na prioritu posílení infrastruktury knihoven (výstavba a rekonstrukce knihoven) pak připadá zhruba polovina celkového rozpočtu, tj. jedna miliarda korun.

Od roku 2016 bylo zatím v Polsku postaveno či zrekonstruováno 203 knihoven. V předchozím období 2011–2015 se realizovalo 243 projektů nových knihoven v celkové hodnotě 900 milionů korun. Zájem převyšuje dotační možnosti. Pouze cca 15 % předložených projektů je z programu finančně podpořeno! Projekty musí také splňovat mnoho formálních požadavků předepsaných certifikátem Biblioteka+. Díky tomuto programu se polské veřejné knihovnictví může pochlubit množstvím nových a moderních knihoven, které mají potenciál přilákat nové čtenáře. Takový program v České republice citelně chybí. Příkladů, kdy se místní samospráva rozhodne financovat novou budovu knihovny či rekonstrukci, u nás stále není mnoho. Polské knihovny proto byly cílem letošního červnového studijního zájezdu SKIP po evropských knihovnách.

Slovenský přístup

Hosté ze Slovenska Henrieta Gábrišová a Lucia Falbová ze Slovenské informatické knihovny při Slovenské technické univerzitě v Bratislavě (STU) se ve svém příspěvku Kreatívny priestor a jeho úloha v akademických knižniciach (s príkladom zo Slovenska) zaměřily na specifika uživatelů akademických knihoven. Stejně jako ty veřejné se přizpůsobují novým trendům a také požadavkům svých uživatelů. Mění se způsoby učení, což má dopady na uspořádání prostoru v knihovnách. Důležitá jsou místa pro skupinovou či týmovou práci a dokumenty v elektronické a digitální podobě. K novým trendům také patří využívání prostorových a virtuálních komunit zvaných Hub či Lab, dílny Maker Space atd. Důležitou funkcí knihoven v dnešní době je sloužit uživatelům jako místo setkávání, oddechu a komunikace. Své služby se snaží knihovna přizpůsobovat potřebám uživatelů také na základě osobních rozhovorů a dalšími dotazovacími formami, např. pomocí tzv. empatické mapy atd.

Příspěvek s názvem Jak technologie mění knihovny aneb Jsou to ještě knihovny? prezentovala Nadežda Andrejčíková z firmy Cosmotron Bohemia s.r.o., která také přednáší na STU. Zamýšlela se v něm nad tím, jak využít nové technologie v knihovnách tak, aby přispěly ke zkvalitnění a rozšíření jejich služeb, aniž by představovaly pro knihovny zátěž. Nové technologie přinášejí do knihoven nejen počítače, internet a elektronické zdroje, ale mnohem víc. Obzvláště nastupující generace vnímají technologie a jejich možnosti jako přirozenou součást každodenního života a nezkoumají, jak dané věci vlastně fungují. Služby a možnosti, které nabízí běžný život, automaticky očekávají i v knihovně. Knihovny se snaží nové technologie začleňovat do své nabídky; v současnosti se tak v knihovnách můžeme setkat se 3D tiskárnami a dalším vybavením tzv. dílen Maker Space, pořádají se zde programovací kluby pro děti a mládež či vzdělávání pomocí virtuální reality. Své služby zlepšují knihovny pomocí nových technologií jako je RFID, skenerů čárových kódů, magnetických zámků atd. Technologie se ale neustále vyvíjejí a objevují se nové – umělá inteligence, drony, blockchain, print on demand, Nimble, BookBot atd. Některé z nich se testují v knihovnách. Zda se však stanou trvalou součástí nabídky služeb knihoven, ještě není jisté.

Tuzemský přístup

Roman Dub, ředitel Městské knihovny Písek, představil podrobnosti o projektu revitalizace její budovy, která byla slavnostně otevřena letos na jaře, ve svém vystoupení Projekt městské knihovny v Písku: příležitosti – realizace – inovace. Revitalizací objektu bývalé základní školy v Písku získala knihovna pro svou činnost novou budovu. Projekt se uskutečnil v období od září 2016, kdy Zastupitelstvo města Písek rozhodlo o realizaci projektu, až do března 2019, kdy byly do budovy dodány interiérové prvky. Při její revitalizaci bylo snahou propojit původní prvky budovy, např. staré stropní malby, s novým pojetím. Díky nové moderní budově má knihovna možnost uskutečňovat a naplňovat své vize v oblasti vzdělávání, využít inovativním způsobem své prostory a poskytnout uživatelům nové služby. Mají v nové budově k dispozici kromě klasických oddělení knihovny také počítačovou nebo polytechnickou učebnu či řemeslnou dílnu, pro větší akce je v knihovně sál i atrium. Knihovna dále nabízí tzv. coworkingová místa, tj. sdílený pracovní prostor, který si pro své potřeby může kdokoliv pronajmout.

Poslední příspěvek přednesla Lenka Dostálová z Moravské zemské knihovny, která pracuje v Metodickém centru pro výstavbu a rekonstrukci knihoven (VRK). Základní myšlenkou VRK je proměna veřejných knihoven v moderní kulturní, vzdělávací a komunitní centra obcí. Hlavním posláním je být k ruce všem zřizovatelům knihoven a knihovníkům, kteří budou chtít své knihovny vylepšovat. Metodické centrum nabízí poradenství nejen v oblasti výstavby či rekonstrukce knihovny, ale i interiérového designu. Nezbytnou součástí jeho činnosti je konzultace a poradenství v oblasti poskytovaných služeb a funkcí knihoven obcí. Centrum se snaží o své činnosti informovat knihovníky také na všech důležitých konferencích a seminářích. Samo pořádá konference a semináře; jednou z jeho nejbližších naplánovaných akcí je konference Architektura knihoven aneb Knihovna jako obývák, která proběhne 19. 11. 2019 právě v nově otevřené knihovně v Písku. Webové stránky VRK se všemi informacemi jsou dostupné na adrese https://mcvrk.mzk.cz/.   

¹ Dostupné na adrese: http://lrf-blog.com/