spolupracovník redakce | ctenar@svkkl.cz

V současné době se hojně diskutuje o možnostech českých knihoven čerpat na rozvoj investiční prostředky z evropských fondů. Národní dotace ze zdrojů Ministerstva kultury (MK) často nedosahují takové výše a nemají takovou formu, aby pokryly rozsáhlejší investiční akce. Kupodivu, možnosti tu v současném evropském programovém období (2014–2020) byly a zřejmě budou i v následujícím období (2021–2027). Problémem může být nedostatečná informovanost vedoucích pracovníků knihoven a rovněž nízká ochota do nějakého projektu jít, což s sebou samozřejmě vždy nese riziko případného nezdaru. Chceme vás proto informovat o současných možnostech, ale i úskalích čerpání takových investičních dotací v oblasti knihoven.

Investiční dotace na období 2014–2020

Především je nutné zdůraznit, že knihovny musí být při hledání vhodných dotačních titulů z evropských fondů značně kreativní. Jen vzácně se objeví výzva k předkládání žádostí, která by byla zaměřena přímo na knihovny jako takové – v současném období to byla výzva č. 25 z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), která byla přímo zaměřena na investice do krajských knihoven.¹ V daném případě je rozhodně zajímavé, že původní alokace výzvy ve výši 932 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) musela být nakonec snížena a převedena do oblasti podpory památek. Nakonec se sešlo 12 projektů za 750 mil. Kč z EFRR, ale je nutné poznamenat, že ne všechny knihovny, které mohly žádat, tuto unikátní příležitost využily. Prostředky tak směřují do Plzeňského, Karlovarského, Jihomoravského, Zlínského, Ústeckého, Středočeského, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Jihočeského kraje. V současné době jsou dokončeny dva menší projekty Krajské knihovny ve Zlíně a Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě; ukončení dalších více než stamilionových projektů se předpokládá v letech 2020–2021. Zapojené knihovny a jejich představitelé realizací těchto projektů rozhodně do budoucna nasbírají s velkými investičními akcemi cenné zkušenosti, které by bylo jistě užitečné dále sdílet napříč knihovnickou obcí.

O dotačních příležitostech v současném programovém období byly v odborném knihovnickém tisku napsány některé zajímavé články.² Důležité je, aby se představitelé knihoven naučili aktivně vyhledávat dotační příležitosti, v případě vypsání vhodného titulu okamžitě konali a připravili vhodný projekt. Současné evropské programové období však z hlediska nabídky volných financí pomalu končí. Nyní již bude probíhat především fáze realizace a dokončování projektů, které úspěšně získaly dotaci (takové projekty musí být dokončeny obecně nejpozději do konce roku 2023, kdy povinně končí realizační fáze všech investičních projektů z období 2014–2020).

Investiční dotace na období 2021–2027

Pro příští programové období bude pro knihovny zřejmě nejzajímavější připravovaný IROP 2021–2027. Zatím není známo, zda opět bude s Evropskou komisí vyjednána samostatná aktivita pro knihovny jako takové, ale podle nejčerstvějších informací bude snaha vyjednat podporu pro knihovny s regionálními funkcemi, tedy o úroveň níž, než tomu bylo v současném období. Mělo by se opět jednat o investice do modernizace knihoven, nicméně se předpokládá, že MK jako resort odpovědný za rozvoj knihoven připraví ucelený koncepční materiál, který by jasně definoval, jaké jsou investiční potřeby současných knihoven s regionálními funkcemi. Zároveň je možné, že tyto knihovny se budou muset nalézat na území tzv. integrovaných územních investic, které v současném období zahrnovaly nejvýznamnější metropolitní oblasti České republiky.³ Pro budoucí období se jejich vymezení teprve vyjednává, ale měly by zahrnout i další metropolitní oblasti, které v současné době do těchto území zahrnuty nebyly (např. Mladá Boleslav).

Dalším důležitým územním nástrojem jsou pak tzv. místní akční skupiny⁴, v rámci kterých mohly knihovny žádat na určité investice (např. v oblasti celoživotního vzdělávání) i v současném období. Zde je určitě důležité, aby se každá knihovna snažila aktivně zapojit do činnosti příslušné místní akční skupiny, na jejímž území se nachází, protože tak je rovněž možné zvýšit šance na získání investiční dotace.

Dotace na vzdělávání

Další příležitosti pro knihovny se určitě nalézají v oblasti vzdělávání. Knihovny by v budoucnosti mohly představovat centra neformálního a dalšího vzdělávání, která by byla dostupná všem, podobně jako je tomu dnes u klasické funkce knihovny, kdy je možné mít za mírný poplatek přístup k nejnovějším vydáním knih a k dalším dokumentům. Zde je pro úspěšné vyjednávání s Evropskou komisí nutná koncepční spolupráce MK s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Vzdělávací funkci knihoven je třeba propagovat i na národní ministerské úrovni, opět nejlépe ve formě uceleného koncepčního materiálu.

Dobrým příkladem ze současného programového období je přestavba bývalé školy v Písku na budovu městské knihovny. Městu Písek se podařilo získat dotaci z IROP z výzvy č. 57 na neformální a celoživotní vzdělávání, kdy celkové náklady ve výši cca 150 miliónů korun bylo možné částečně pokryt z této dotace, protože součástí knihovny je i vzdělávací centrum, kde budou návštěvníci knihovny moci využit jazykovou a digitální učebnu, řemeslnou dílu a kreativní kout, výcvikovou kuchyňku i polytechnickou učebnu.⁵

¹ https://www.irop.mmr.cz/cs/Vyzvy/Seznam/Vyzva-c-25-Knihovny

² Např. https://ikaros.cz/dotacni-prilezitosti-pro-knihovny-v-integrovanem-regionalnim-operacnim-programu-2014-2020

³ https://mmr.cz/cs/Microsites/Uzemni-dimenze/UD-typy/Integrovane-nastroje/ITI

⁴ http://nsmascr.cz/seznam-mistnich-akcnich-skupin/

⁵ https://pisecky.denik.cz/zpravy_region/nova-knihovna-je-pred-dokoncenim-20180914.html