Před 140 lety,  2. 10. 1879, se narodil americký modernistický básník Wallace Stevens († 1955), nositel Pulitzerovy ceny, dvou Národních knižních cen a Bollingenovy ceny; česky vyšly výbory Muž s modrou kytarou a Učenec jediné svíce a soubor Adagia.

Před 100 lety,  5. 10. 1919, se narodil slovenský spisovatel a překladatel Vojtěch Zamarovský († 2006), jeden ze zakladatelů žánru literatury faktu v Československu, autor knih Za sedmi divy světa, Objevení Tróje, Bohové a hrdinové antických bájí, Bohové a králové starého Egypta, Dějiny psané Římem a mnoha dalších.

Před 70 lety,  5. 10. 1949, se narodil anglický romanopisec a životopisec Peter Ackroyd, od něhož česky vyšly romány Golem z londýnských doků, Fiktivní deník Oscara Wildea a Hawksmoor, životopisná kniha Blake o Williamu Blakeovi a knihy Albion – kořeny anglické imaginace, Londýn – biografie, Benátky a další.

Před 170 lety, 7. 10. 1849, zemřel Edgar Allan Poe (* 1809), americký romantický básník, prozaik a esejista, autor slavné básně Havran a jejího esejistického výkladu Filosofie básnické skladby, románu Dobrodružství Arthura Gordona Pyma a mnoha slavných povídek, díky nimž je dodnes čten a považován za zakladatele detektivního a hororového žánru (Jáma a kyvadlo, Vraždy v ulici Morgue, Zánik domu Usherů, Černý kocour, Maska červené smrti a další).

Před 100 lety, 13. 10. 1919, zemřel dánský básník a romanopisec Karl Gjellerup (* 1857), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1917), dnes prakticky zapomenutý; česky vyšly romány a prózy Pastýřka a kulhavý, Poutník Kámaníta, Poutníci světem a G-dur.

Před 90 lety,  15. 10. 1929, se narodil srbský spisovatel a literární historik Milorad Pavić († 2009), jehož nejznámějším dílem je originální román ve formě slovníku Chazarský slovník; česky vyšla také povídková antologie Papírové divadlo a román Vnitřní strana větru.

Před 100 lety,  16. 10. 1919, se narodila americká spisovatelka Kathleen Winsorová († 2003), autorka slavného romantického historického románu Věčná Ambra; česky dále vyšly romány Poutníci a Robert a Arabella.

Před 160 lety,  18. 10. 1859, se narodil francouzský filozof Henri Bergson († 1941), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1927); česky vyšly např. jeho eseje a studie Komika charakteru, Duše a tělo, Čas a svoboda, Smích, Duchovní energie, Myšlení a pohyb či Hmota a paměť.

Před 120 lety,  19. 10. 1899, se narodil guatemalský prozaik a básník Miguel Ángel Asturias († 1974), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1967), autor proslulých románů Pan prezident a Kukuřiční lidé; česky dále vyšly povídky Víkend v Guatemale a výbor z básní Hádání z vlastní ruky.

Před 165 lety, 20. 10. 1854, se narodil francouzský básník Arthur Rimbaud († 1891), jeden z nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků; psát přestal už v 19 letech, po rozchodu se svým přítelem a milencem Paulem Verlainem, který ho po hádce postřelil; vstoupil do koloniálního vojska a po dezerci cestoval po Africe a jinde; z jeho díla: Opilý koráb, Sezóna v pekle, Iluminace a další.

Před 50 lety,  21. 10. 1969, zemřel americký spisovatel Jack Kerouac (* 1922), jeden z nejznámějších představitelů beat generation, autor slavného románu Na cestě a dalších knih: Mag, Podzemníci, Dharmoví tuláci, Osamělý poutník, Big Sur, Satori v Paříži, Doktor Sax, Kniha snů či Vize Codyho.

Před 100 lety,  22. 10. 1919, se narodila britská spisovatelka Doris Lessingová († 2013), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (2007), autorka románů Tráva zpívá, Zlatý zápisník či Puklina a mnoha novel a povídek (Mraveniště, Africké povídky, Muž a dvě ženy a další).

Před 70 lety, 27. 10. 1949, zemřel František Halas (* 3. 10. 1901), jeden z největších českých básníků 20. století, autor sbírek Sepie, Kohout plaší smrt, Torzo naděje, Naše paní Božena Němcová, Ladění, A co? a dalších.

Před 90 lety,  30. 10. 1929, se narodil Radoslav Nenadál († 2018), český autor ironických a satirických próz (Rakvářova dcera a jiné prózy, Dušinky, Škorpion, Gaudeamus, Tudy chodil K.) a vynikající překladatel z angličtiny (přeložil např. Hrozny hněvu Johna Steinbecka, Sophiinu volbu Williama Styrona či Svět podle Garpa Johna Irvinga).

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora