Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V Západní Indii byli Afričané po tři staletí prodáváni Evropanům jako otroci a jejich minulost byla uchovávána pouze prostřednictvím ústních projevů. Místní knihovny jejich dějiny zcela opomíjely, přestože historie knihoven v Západní Indii sahá již ke španělským objevitelům. Historické knihovny měly soukromý charakter. Sbírky knih byly primárně určeny vládnoucím elitám, ale sloužily také emancipovaným Afričanům. UNESCO v rámci svého projektu osvětluje temné stránky africké minulosti, také mnoho kulturních projektů realizovaných ve spolupráci s národními i mezinárodními organizacemi slouží k rozpletení vazeb kulturního dědictví a tradic. Afričané si navzdory své násilné deportaci v letech 1650–1850 udrželi a předali většinu své orální historie, která může být dnes i písemně uchovávána v knihovnách. Přes traumatické zážitky byli schopni si uložit do paměti své vzpomínky a předávat si je v Novém světě. Tyto vzpomínky mají dodnes velký význam pro knihovny v Západní Indii. Velkým mýtem bylo, že černošští otroci z Karibiku nic nevytvořili a nic není uchováno – projekt UNESCO potvrzuje, že si ve své historii vybudovali myšlenkové systémy a kosmologie a z nich vznikl „karibský způsob poznání“. Zotročení Afričané by měli být počítáni mezi primární přispěvatele do fondů afrických knihoven. Výsledky projektu jsou přístupné prostřednictvím portálů sociální historie a národních repozitářů jako je např. Jamajská paměťová banka.

(IFLA Journal – Volume 45, Number 1, March 2019, s. 16–25)

Na Slovensku vznikla zajímavá studie, která analyzuje videohry ne jako soupeře četby, ale jako prostředek čtenářské motivace, stimulace a podpory. Koncem 20. století nastaly ve čtenářské kultuře radikální změny podmíněné rostoucím vlivem neknižních médií. Vedle tradičních médií mají významné místo v životě člověka i média nová. Videohra (tj. elektronická hra, která vyžaduje lidskou interakci s grafickým uživatelským rozhraním prostřednictvím vstupního zařízení na generování vizuální odezvy na zobrazovacím zařízení) je založena na příběhu. Můžeme ji definovat jako novou formu interaktivní fikce nebo jako interaktivní narativ. Většina videoher, které obsahují narativní prvky, vznikla na motivy literatury, videohry tvořily předlohu pro knihy nebo obsahují mnoho narativních textů, které si hráč musí přečíst. Téměř každý člen současné informační společnosti přišel někdy do styku s videohrami – stále populárnější a rozšířenější formou zábavy. V tom spočívá potenciál videoher zaměřený na procvičování a formování mnoha typů čtení a strategií myšlení. Slovenské výzkumy se zaměřují na informační činnost hráčů videoher a na propagaci služeb přímo v knihovnách. Možnosti účinného vlivu na čtenářskou motivaci potvrzuje také pilotní výzkum realizovaný v roce 2018 na vzorku 1010 respondentů. Na základě výsledků výzkumu lze doporučit videohry jako součást strategií zaměřených na podporu čtení.

(Knižnica – ročník 20, číslo 1, 2019, s. 7–20)

Městská knihovna v německé Bochumi pracovala v rámci projektu Bertelsmann Stiftung na vývoji svého metropolitního knihovního systému – jeho součástí se stalo i doručování zásilek partnerským organizacím. Byly zkoumány nové způsoby, jak přilákat pozornost stávajících uživatelů knihovny a získat nové. Součástí projektu byl rozvoj bezplatné doručovací služby pro všechny vzdělávací a sociální organizace v Bochumi. Jedním z cílů bylo využití doručovací služby institucím oslovujícím děti, které by se jinak do knihovny nedostaly. Koncepce doručovací služby byla prezentována v dílně knihovny všem dotčeným pracovníkům městské správy. Získala pozitivní zpětnou vazbu a realizace začala téměř okamžitě. Byla spuštěna služba bezplatného doručování, která se postupně vyvinula ve velmi úspěšný model a stala se nepostradatelnou službou městské knihovny. Knihovna spolupracuje se všemi školkami a základními školami. Zasílá jim tematické „mediální boxy“, které slouží jako podpůrný vzdělávací materiál. Školy již samostatně oslovují knihovnu a nechají si vytvářet mediální boxy na potřebná témata k výuce. Knihovna spolupracuje i s pečovatelskými domy, kde senioři již nemohou samostatně navštěvovat knihovnu. Od roku 2015 je velká poptávka po médiích pro imigranty. Pro tyto uživatele jsou služby knihovny zdarma a ztracená média nahrazuje knihovna.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 71, Nr. 1, 2019, s. 8–9)

Připravil ROMAN GIEBISCH