Hlavní obsah stránky

STÁŽE V ZAHRANIČÍ: Norsko

JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

V sedmé části našeho seriálu se vydáme na sever Evropy, a to do Norska. Norsko je bohaté nejen na nerostné suroviny, ropu či přírodní krásy, ale i na úžasné a moderní knihovny. Norové jsou si totiž vědomi, že zásoby ropy, z níž pochází značná část jejich bohatství, nevydrží věčně, a proto investují do trvalejších hodnot, kterými jsou právě gramotnost, vzdělání a celoživotní učení. Také proto v Norsku nalezneme tolik moderních knihoven, staví se nové a renovují ty starší.

Návštěva norských knihoven má, bohužel, jistá úskalí v tom, že je v Norsku poměrně draho a že je značně rozlehlé, takže se jednotlivá města nacházejí daleko od sebe. S trochou plánování se ale to nejzajímavější vidět dá. Vypravíme se do hlavního města Osla a druhého největšího města Bergenu, které leží na západě země až u Norského moře. Mezi oběma městy denně létá několik leteckých spojů, ale stojí za to alespoň jednu cestu absolvovat po železnici (trvá přibližně sedm hodin), která se právem považuje za jednu z nejkrásnějších tratí světa.

Veřejné knihovny v Oslu

Norská národní knihovna jako samostatná instituce existuje až od roku 2005, do té doby plnila funkci národní knihovny Univerzita Oslo. Už od roku 1913 ale sídlí v téže reprezentativní budově v ulici Henrika Ibsena; v roce 2005 prošla celkovou renovací. V interiéru budovy se velmi přirozeně mísí moderní architektura a nábytek s reprezentativními historickými prvky, největší pýchou je pak fresková výzdoba. Emanuel Vigeland1, který se jinak zabýval výzdobou kostelů, je autorem výjevů ze severských ság, které spojovaly mladý stát (nezávislé Norsko vzniklo v roce 1905) s dávnou historií norského národa. Rozšíření budovy z 30. let pak zdobí fresky s motivy ze skandinávské mytologie od tehdejších předních norských umělců Axela Revolda a Pera Krohga, kterého proslavila zejména jeho nástěnná malba v zasedací místnosti Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. Pro účely archivace povinného výtisku využívá knihovna sklad na severu Norska v městečku Mo i Rana, vzdáleném z Osla více než tisíc kilometrů, dodání knih ze skladu proto standardně trvá několik dní. Právě kvůli velkým vzdálenostem v Norsku je jednou z priorit zdejší národní knihovny digitalizace, která probíhá přímo v Mo i Raně. Sklad slouží k uskladnění knih také dalším norským knihovnám, zakládání i vyhledávání knih ve skladu je proto plně automatizováno.

Esenci knihovny se snaží zachytit i další freska Axela Revolda nazvaná Technika, věda, poezie, která zdobí i hlavní budovu osloské městské knihovny zvané jinak Deichman bibliotek, tedy Deichmanova knihovna. Vznikla v 18. století z knižní pozůstalosti Carla Deichmana. Historická budova je důstojným sídlem moderní městské knihovny, ovšem s její návštěvou byste si měli pospíšit, protože už příští rok ji nahradí zbrusu nová budova, která sice nebude mít její historické kouzlo, zato by měla patřit k nejmodernějším na světě.2 Výstavba nové knihovny ve čtvrti Bjørvika je v plném proudu. Spolu s knihovnou se dokončuje i nová budova Munchova muzea, a tak obě stavby doplní již dokončenou Národní operu z roku 2008.3 Knihovna má dalších přibližně dvacet poboček a výrazně do nich investuje; v lednu 2018 byla otevřena nádherná nová pobočka ve čtvrti Stovner4, která by se svým celkovým pojetím měla stát vzorem i pro další pobočky. Autorem návrhu interiéru je nizozemský designér Aat Vos, který se na knihovny specializuje. Navrhl např. knihovnu DOK v nizozemském Delftu a v Oslu se podílel na renovaci dvou dalších poboček ve čtvrtích Grünerløkka a Tøyen.5

Součástí projektu nové ústřední půjčovny Deichmanovy knihovny je i Knihovna budoucnosti, pro kterou vznikne v letech 2014 až 2114 vždy jeden text ročně od vybraných světových spisovatelů. Své texty už odevzdali Margaret Atwoodová, David Mitchell, Sjón, Elif Shafaková a Han Kangová. Všechny texty zůstanou uschované a nezveřejněné až do skončení projektu, kdy budou souborně vytištěny v nákladu tisíc výtisků na papíru vyrobeném z tisícovky stromů speciálně zasazených pro tento účel. Ze dřeva pokácených stromů, které uvolnily místo těm nově vysazeným, vznikne v nové knihovně zvláštní místnost, v níž budou uloženy rukopisy odevzdaných textů a pro jistotu také tiskárna, na které bude možné je v budoucnu vytisknout. Autorkou projektu je skotská konceptuální umělkyně Katie Patersonová.6

Univerzitní knihovny v Oslu

Nejstarší a nejvýznamnější norskou univerzitou je Univerzita Oslo. Jako její hlavní knihovna původně sloužila dnešní Národní knihovna. S rozvojem kampusu ve čtvrti Blindern na severu Osla ovšem bylo potřeba, aby byly knihovny studentům víc při ruce. Dnes má univerzita celkem 18 knihoven a většinu z nich najdeme právě v kampusu Blindern. Největší je Knihovna humanitních a sociálních věd v domě Georga Sverdrupa. Jedná se o vůbec největší sbírku knih pod jednou střechou v celém Norsku, ovšem v poslední době s rozvojem elektronických zdrojů a proměnou potřeb studentů i zde zmenšují volný výběr a přidávají studijní místa.

Norské univerzity hodně investují do elektronických zdrojů, avšak i jim připadají jejich ceny nepřiměřené a neetické. Že jsou Norové bohatí, ještě neznamená, že by penězi plýtvali, a proto patří Norsko mezi nejpokročilejší země v politice open access. Cílem norské vlády je, aby do roku 2024 byly všechny vědecké články financované z veřejných zdrojů volně přístupné v režimu open access.7

Druhou zajímavou knihovnou v kampusu je Knihovna přírodních věd v domě Vilhelma Bjerknese. V roce 2011 prošla renovací, při které zůstaly citlivě zachovány původní interiérové prvky z 60. let. Maskotem knihovny je nafukovací robot, a protože studenti matematiky či teoretické fyziky mívají poněkud zvláštní koníčky, nabízí jim knihovna nejen laptopy a interaktivní tabule, ale také playstation, deskové hry a bohatý výběr sci-fi knížek a filmů. Za tímto nápadem stojí předpoklad, že spousta vynálezů a objevů se nejprve objevila ve futuristických vizích spisovatelů fantastických románů, takže se v jistém smyslu jedná o základní studijní literaturu.

O dvě stanice metra dál ve čtvrti Nydalen určitě stojí za návštěvu knihovna soukromé ekonomické univerzity BI Norwegian Business School. Dvoupatrová knihovna spíš než knihy poskytuje místo ke studiu a práci. Sídlí uvnitř velkolepé hlavní univerzitní budovy z roku 2005, v níž je studentům k dispozici i kavárna nebo posilovna. Podobně jako další nedávno postavené univerzitní budovy jinde v Evropě je navržena tak, aby celá stavba poskytovala dostatek různorodých míst pro studium, práci i odpočinek, takže rozdíl mezi knihovnou a ostatními veřejnými prostorami se do značné míry stírá.

Knihovny v Bergenu

Ústřední půjčovnu Městské knihovny v Bergenu, která má ještě šest dalších poboček, najdeme naproti obchodnímu domu nedaleko hlavního nádraží. Historická budova ze začátku 20. století prošla v roce 2010 interiérovými úpravami a získala i novou, moderní přístavbu. Knihovna slouží jako důležité kulturní centrum Bergenu a nejvíc se pochopitelně zaměřuje na dětské čtenáře (zvláštní pozornost tu věnují skupině mládeže označované jako young adult), na výuku informační gramotnosti a na služby určené přistěhovalcům. Tento trend je patrný i v dalších větších norských městech, protože veřejná knihovna je jedním z klíčových míst pro integraci přistěhovalců do nové společnosti, pro uchování si kontaktu s rodnou kulturou (cizojazyčné fondy pro menšiny a jejich děti) i pro bližší seznámení veřejnosti s problematikou migrace. Samozřejmostí je kavárna i dílna pro kutily.

Univerzita Bergen, druhá nejlepší v Norsku, má sedm velkých fakultních knihoven. Největší a nejvýznamnější z nich je Knihovna humanitních studií z 80. let. Za vidění však stojí spíš Fakulta umění, hudby a designu, která se k univerzitě přidružila až v roce 2017. Knihovna se nachází v nově postavené budově fakulty, která je jak prostorově, tak svým vybavením uzpůsobena potřebám kreativní práce studentů zdejších uměleckých oborů.8 Jednou z nejdůležitějších činností knihovny je dnes podpora vědy, bibliometrie a evidence publikační činnosti pro celou univerzitu. Protože základem knihovního fondu byla původně knihovna bergenského muzea, věnují se knihovníci i jinak spíš muzejnické práci, jako je správa a digitalizace historických map či fotografií zaměřených na historii Bergenu.

Sloučením pěti vysokých škol sídlících v pěti městech na západě Norska vznikla v roce 2017 University of Bergen. V bergenské čtvrti Kronstad sídlí její největší kampus donedávna samostatné Bergen University College. Zdejší kampus vznikl v roce 2014 a jeho součástí se staly i čtyři budovy bývalého železničního depa, v nichž dnes sídlí menza, tělocvična a právě knihovna. Původní cihlové budovy i zachované koleje v kombinaci s vhodně navrženými interiéry dávají kampusu industriální a zároveň moderní vzhled. Ke studiu jsou i zde vhodné vesměs veškeré veřejné prostory kampusu, takže není velký rozdíl v tom, jestli jste zrovna v knihovně, v menze nebo na chodbě mezi učebnami.

Zbytek Norska

Další zajímavé městské i univerzitní knihovny samozřejmě nalezneme i ve větších norských městech jako Trondheim či Stavanger, krásnou veřejnou knihovnu mají v Tromsø (2005)9, které je třetím největším městem ležícím za polárním kruhem a kde sídlí i vůbec nejseverněji položená univerzita na světě. Koho víc zajímají městské knihovny, tak jednu pěknou najde nedaleko Osla v městečku Nesodden (2012)10, další dvě od studia Helen & Hard Architects pak na úplném jihu Norska – z Osla je to přibližně 300 kilometrů – v Grimstadu (2017)11 a architektonickými cenami ověnčenou knihovnu ve městě Vennesla (2011)12.

Necelých 50 kilometrů jihozápadně od Osla ve městě Drammen najdeme zvláštní symbiózu tří knihoven v jedné: zdejší městská, krajská a univerzitní knihovna sídlí od roku 2007 v jediné budově knihovny Drammensbiblioteket. Administrativně funguje každá i nadále samostatně, to ale běžný návštěvník nepozná a na své si tu přijde jak dětský čtenář, tak student, badatel i senior.13 V Oslu byste si neměli nechat ujít také největší knihkupectví ve Skandinávii – knihám zaslíbené Eldorado, které funguje v ulici Torggata v centru Osla už od konce 19. století.14

 

Přibližně v polovině cesty z Norska k severnímu pólu leží souostroví Špicberky, norsky Svalbard, kde v městečku Longyearbyen najdeme hned dvě nejsevernější knihovny světa, jednu městskou15, která každoročně pořádá i nejsevernější literární festival, a druhou univerzitní, která patří pod Univerzitní centrum na Špicberkách UNIS16, jejíž fond pokrývá obory jako polární biologie (se zaměřením na místní faunu a flóru – tedy velryby, lední medvědy a lišejníky), geologie a geofyzika a z pochopitelných důvodů se orientuje především na elektronické zdroje. Na ostrovech stojí ještě Špicberské globální úložiště semen, přezdívané také Trezor Soudného dne (Doomsday Vault), které uchovává více než milion zmražených vzorků semen rostlin z celého světa pro případ, že by se je v budoucnu podařilo lidstvu vyhubit.17 V roce 2017 byl pak nedaleko uveden do provozu Arktický světový archiv, komerční projekt, který slouží k obdobnému uchování dat na speciálním optickém filmu, a to na garantovanou dobu 500 let.18

 

Zmíněné knihovny najdete v doprovodné mapě na adrese: https://tinyurl.com/y7qbcbk4

Foto: Klára Rösslerová

 

1 Slavnějším byl jeho bratr Gustav Vigeland, který je autorem více než dvou set soch v populárním osloském parku-muzeu Vigeland park.

2 Co se stane s původní budovou knihovny dál, zatím není jisté, Oslo mělo původně v plánu ji prodat, ale nyní zvažuje i možnost umístit do ní školu. Dodejme ještě, že v roce 2011 byla budova knihovny poškozena při bombovém útoku Anderse Breivika na nedalekou vládní čtvrť.

3 Opera, Munchovo muzeum i knihovna jsou součástí širšího projektu Fjord City, jehož cílem je proměna osloských nábřeží, podrobněji viz např. NIKEL, David. The new Oslo waterfront [online]. Life in Norway, 27. 7. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.lifeinnorway.net/the-new-oslo-waterfront/.

4 Podrobněji viz The future of libraries is already here with Stovner library, the coolest library in the Nordics [online]. Citycon, 14. 1. 2019 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.citycon.com/cityscape/urban-development/the-future-of-libraries-is-already-here-with-stovner-library-the-coolest-library-in-the-nordics.

5 Více o obou projektech viz: Grünerløkka library [online]. Aat Vos Creative Guide, 8. 4. 2019 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://aatvos.com/project/grunerlokka-library/ a Deichman Tøyen library [online]. Aat Vos Creative Guide, 27. 1. 2017 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://aatvos.com/project/deichman-toyen-library/.

6 Viz Budoucí knihovna: Autoři píší knihy, které vyjdou až za sto let [online]. Týden.cz, 13. 3. 2019 [cit. 2019-04-14]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/budouci-knihovna-autori-pisi-knihy-ktere-vyjdou-az-za-sto-let_516448.html.

7 Viz National goals and guidelines for open access to research articles [online]. Government. no, 22. 8. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.regjeringen.no/en/dokumenter/national-goals-and-guidelines-for-open-access-to-research-articles/id2567591/.

8 Podrobněji o celé budově viz University of Bergen, Faculty of fine art, music and design (KMD) [online]. Snøhetta [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://snohetta.com/projects/351-university-of-bergen-faculty-of-fine-art-music-and-design-kmd?.

9 Viz Public library and archive, city of Tromsø [online]. Librarybuildings.info [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://librarybuildings.info/norway/public-library-and-archive-city-tromso.

10 Viz Tangenten public library in Nesodden, Norway [online]. Thedesignconcept [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://thedesignconcept.co.uk/project/norway/nesodden/tangenten-public-library-in-nesodden-norway/pr/15865.

11 Viz GONZÁLEZ, María Francisca. Grimstad library / Helen & Hard [online]. ArchDaily, 26. 10. 2018 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/904534/grimstad-library-helen-and-hard.

12 Viz FREARSON, Amy. Vennesla library and cultural centre by Helen & Hard Architects [online]. Dezeen, 1. 8. 2012 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.dezeen.com/2012/08/01/vennesla-library-and-cultural-centre-by-helen-hard-architects/.

13 Viz The combined library of Drammen [online]. Librarybuildings.info [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://librarybuildings.info/norway/combined-library-drammen.

14 Zájemci o další zdejší knihkupectví či Oslo literární viz SAKS, Sandra. Oslo for book lovers [online]. Routes North, 13. 5. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.routesnorth.com/oslo/oslo-for-book-lovers/.

15 Web knihovny i s fotkami viz Longyearbyen folkebibliotek [online]. Longyearbyen lokalstyre [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.lokalstyre.no/biblioteket.466981.no.html.

16 Podrobněji viz About the UNIS library [online]. The University Centre in Svalbard [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.unis.no/library/about/#information.

17 Podrobněji viz např. Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách: pro případ katastrofy [online]. Česká televize, 23. 10. 2018 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2630705-cesko-poslalo-dalsi-vzorky-rostlin-do-uloziste-na-spicberkach-pro-pripad-katastrofy.

18 Podrobněji viz VINCENT, James. Keep your data safe from the apocalypse in an Arctic mineshaft [online]. The Verge, 4. 4. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z:https://www.theverge.com/2017/4/4/15159148/norway-data-vault-svalberd-mine-storage; nebo video Where data lives forever: A look inside the Doomsday Vault [online]. NBC News, 6. 6. 2017 [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: https://www.nbcnews.com/mach/video/where-data-lives-forever-a-look-inside-the-doomsday-vault-961437251751.