Hlavní obsah stránky
RECENZE: Dokumentace lidských osudů
MARTA LJUBKOVÁ Ljubkova@seznam.cz
Včelákov: RONADO, 2019, 269 s.
ISBN 978-80-906356-5-4
Knihovnice Sylva Šimsová (skautská přezdívka Švestka) a hudební skladatel Karel Janovický (Joviš) – to jsou dvě významná česká jména, o nichž bychom se měli snažit dozvědět co nejvíce. Naštěstí vyšel jeden z možných pramenů, jímž můžeme do osudů této mimořádné dvojice nahlédnout.
Kniha jen částečně splácí „informační dluh“, díky ale za ni, protože svou strukturou a samozřejmě svým obsahem nejen ukazuje, jakými peripetiemi dvojice prošla v daný čas, dává zároveň nahlédnout i do jejich minulosti a v mnoha ohledech nasvětluje i budoucnost. Z příběhu jejich života se před čtenářem odehrávají události kolem emigrace a pobytu v uprchlickém táboře Valka v Německu. Byť se její jméno na pozici autorky objevuje až v tiráži, texty zřejmě vybrala, komentáři opatřila a v jeden celek poskládala Sylva Šimsová, mj. v současnosti i zahraniční přispěvatelka do časopisu Čtenář. Součástí knihy jsou i přepisy rozhovorů, které vznikly pro diplomovou práci.
Úryvky z deníků a dopisů jsou za sebou řazeny často bez dovysvětlení – tehdy působí jak autenticita a mimořádná tíha celé situace té doby, tak ovšem i čistá krása mladého vztahu. Místy se objevují propojovací komentáře, které ne příliš obratná grafická úprava odlišuje kurzívou. Jsou psány er-formou a akcentují snahu o dokumentární odstup, jistou objektivnost. Jako by sama sestavovatelka skromně ustupovala do pozadí: nehodnotí, nepodsouvá, jen lakonicky shrnuje, upřesňuje, kontextualizuje. V tomto přístupu vidím její celoživotní profesi knihovnice, zároveň ale také velkou vášeň pro zmapování výjimečných osudů.
Sylva Šimsová totiž své síly cele věnovala dokumentaci osudů svých blízkých, jako poslání si zvolila podat co nejobjektivnější a nejpodrobnější zprávy o mimořádných lidech, jichž byl její život plný. Ať už to byli její rodiče Maiwaldovi, díky nimž na konci čtyřicátých let oba mladí lidé emigrovali, nebo například přátelé ze skautu. Dalším pozoruhodným člověkem v jejím okolí je ostatně Bohuš František Šimsa – takto její manžel, používající pro ochranu své rodiny v Československu uměleckého jména Karel Janovický. Sylva Šimsová nám podala zprávy o mnoha lidech, k nimž se můžeme dnes vztahovat jako k následováníhodné elitě národa (připomeňme také její podíl na knize Hedy Kaufmannové Léta 1938–1945: válečné vzpomínky). Nyní si konečně český čtenář může uvědomit, že k lidem, kteří byli nejen stateční, ale i laskaví a mnoha Čechům velmi nápomocní, patřili právě Švestka a Joviš.
Svazek, jenž dává nahlédnout do jejich osobního života, považuji za první krok, díky němuž se můžou o jejich osudu dozvědět i běžní čtenáři. Vím, že jejich pozdější pobyt v Londýně byl stejně napínavý a – proč to nezdůraznit – zároveň poučný, proto pevně věřím, že dokumenty z doby po roce 1950 projdou dalším autorským zpracováním a bude se s nimi moci seznámit i nejširší veřejnost.
Ilustrační fota: repro z knihy