JAROSLAV CÍSAŘ  ctenar@svkkl.cz

Aby knihovny nebyly Popelkou

Na červnové valné hromadě Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) byl velkou převahou hlasů předsedou této profesní organizace opět zvolen Roman Giebisch. Redakce se připojuje ke gratulantům a zároveň požádala staronového předsedu o rozhovor.

Co se SKIP podařilo a naopak nepodařilo prosadit ve volebním období 2016–2019?

Naše projekty průběžně podporovaly vzdělávací, kulturní a komunitní aktivity knihoven, rozvíjely čtenářskou, informační, mediální a digitální gramotnost. Podařilo se nám udržet a rozvíjet finančně náročné celostátní projekty typu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka a velkým úspěchem bylo zavedení mezinárodního projektu S knížkou do života – Bookstart, který podporuje čtenářskou pregramotnost. V roce 2020 proběhne již 20. ročník Noci s Andersenem, která na sebe každoročně nabaluje více spacích míst a účastníků v mnoha zemích světa. Nedaří se nám užší spolupráce s dalšími resorty – např. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí, které s knihovnami v oblasti čtenářské gramotnosti nebo celoživotního vzdělávání obyvatel vůbec nepočítají! Problematika paměťových institucí je podle mne i pro Ministerstvo kultury vedle masivní finanční podpory živého umění a ochrany památek naprostou Popelkou.

Jaké úkoly jsou pro SKIP prioritní v nadcházejících čtyřech letech?

Mezi naše priority bude i nadále patřit spolupráce knihoven s dalšími partnery, vzdělávání pracovníků knihoven a informačních institucí a prosazování práv občanů na rovný a neomezený přístup k informacím. Podpora čtenářské, informační a mediální gramotnosti je pro SKIP samozřejmostí.

Kdybys lákal do SKIP nové individuální nebo kolektivní členy, aby rozšířili jeho členskou základnu, čím bys nejvíce argumentoval?

V posledních letech nám přibývají primárně instituce díky úspěšným projektům na podporu čtenářské gramotnosti. Individuální členská základna stárne, ale to souvisí se stárnutím zaměstnanců knihoven obecně. Finanční ohodnocení pracovníků knihoven je naprosto neuspokojivé, na rozdíl od pedagogů se nedaří vyrovnat dlouholeté dluhy v této oblasti, a tak mladí lidé s rodinou a hypotékou v knihovnách pracovat nemohou. Pokud již v knihovnách pracují, tak se musí zapojit do řady projektů, aby se uživili, a na spolkové aktivity jim již nezbývá energie a čas… Mladým knihovníkům se snažíme nabízet různé benefity jako např. zahraniční stáže, ale zájem je mizivý a souvisí jistě také s nízkou úrovní jazykového vybavení.

Existují nějaká specifika, která se zrcadlí v práci regionálních organizací SKIP?

Činnost jednotlivých regionálních organizací se značně liší a často stojí na několika aktivních členech spolku. Velké regiony na Moravě, které slučují několik krajů, mají větší finanční prostředky, a tak mohou realizovat zajímavé akce a projekty, menší regionální spolky realizují jednu nebo dvě akce ročně. V loňském roce jsme museli zrušit jednu naši regionální organizaci pro dlouhodobou nečinnost, ale její členové se přidali k aktivnějším organizacím a věříme, že pod vedením nových předsedů se tu situace obrátí k lepšímu.

Jak fungují vztahy mezi SKIP a SDRUK? Cítíš spíše rivalitu, nebo naopak obapolně prospěšnou profesní spolupráci?

Letos v září bude na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci podepsáno Memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti knihovnictví a informační činnosti Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ), Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s. (AMG), Sdružení knihoven ČR (SDRUK) a SKIP. Memorandum je z podstaty věci jakýsi signál směrem ke knihovnické komunitě, symbol ochoty ke spolupráci a dokument naznačující oblasti, kde je spolupráce mezi jednotlivými organizacemi možná.

A vazby k nám asi nejbližším profesním organizacím slovenských knihovníků?

Spolupráce je vždy o lidech a se slovenskými kolegy je dlouhodobě vynikající, i když na Slovensku došlo v posledních letech k výměně předsedů obou spolků. Výbornou spolupráci máme také s německými, rakouskými a francouzskými knihovníky. V minulém roce se nám podařilo obnovit vztahy s polskými kolegy, ale např. spolupráce s maďarskými knihovníky není příliš aktivní, což je škoda, protože bychom mohli mít společné projekty v rámci Visegrádské skupiny.

Jak probíhá kooperace s Ministerstvem kultury?

Ministerstvo kultury každoročně podporuje projekty SKIP zaměřené na vzdělávání v rámci programu Knihovna 21. století. Podporuje i další naše projekty, např. S knížkou do života – Bookstart, kde vydáváme každoročně metodiky pro knihovny. SKIP také spolupracuje s ministerstvem na organizaci soutěže Knihovna roku.

Díky za rozhovor a přeji úspěch v dalším naplňování profesních předsevzetí SKIP pod tvým vedením.