Ve dnech 13. a 14. 6. 2019 proběhla ve Sladkovského sále Obecního domu již 10. valná hromada SKIP. Program byl pestrý. Slibovala završení kulatých stolů, které se konaly v jednotlivých regionech, bilancovala období činnosti 2016–2019, nastínila záměry na další čtyři roky, byl zvolen staronový předseda, na společenském večeru v Klementinu se předávaly Ceny českých knihovníků a vše završila páteční mezinárodní konference na téma architektury a výstavby knihoven (informace o průběhu této konference bude publikována v příštím čísle). Následující textová mozaika i rozhovor s nově zvoleným předsedou SKIP tuto akci reflektují.

JAROSLAV CÍSAŘ  ctenar@svkkl.cz

Vrchol, který nenastal

Celostátní kulatý stůl sliboval mnohé už vzhledem k tomu, kdo byl s dostatečným časovým předstihem pozván a svou účast přislíbil – premiér, ministři školství a kultury, předsedkyně Asociace krajů, ředitelé největších českých knihoven… Jenže ventilace palčivých problémů na nejvyšší rozhodovací úrovni se nakonec nekonala. Hvězdný výběr reprezentativní politické sestavy začal mít s blížícím se datem diskuse povážlivé trhliny. Omluvil se premiér i ministr školství, nedorazila předsedkyně Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje, prázdné zůstalo i rezervované místo pro ředitele Národní knihovny ČR. Ministr kultury se omluvil a delegoval za sebe náměstkyni; nakonec resort zastupovala vedoucí oddělení knihoven, školství zastupoval náměstek ministra s tím, že se o své účasti dozvěděl až ráno a že o problematice knihoven neví prakticky nic. Zasvěceně a s elegantně ironickým nadhledem vše moderoval ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný, a to i s ortézou na noze… Potvrdil svou pozici profesionála, méně již zástupci některých ministerstev.

Za pomyslným kulatým stolem nakonec zasedli: Blanka Skučková, vedoucí oddělení knihoven a literatury Ministerstva kultury, Petr Pavlík, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy, Aleš Pekárek, vedoucí oddělení řízení IROP Sekce evropských a národních programů z Ministerstva pro místní rozvoj, Jan Florian, místopředseda Spolku pro obnovu venkova, Vít Richter, tehdy ještě předseda Ústřední knihovnické rady a ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, a Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny.

Zástupci knihovnické sféry mluvili zasvěceně a otevřeně k nastíněným problémům včetně kritické situace v Národní knihovně ČR, Jan Florian ze Spolku pro obnovu venkova reálně prokázal povědomí o roli knihoven a zdůraznil jejich důležitost (zvláště těch z malých měst) pro venkov a jeho kulturu. Aleš Pekárek osvědčil znalost mechanismů a možností čerpání dotací z programů EU; mnohdy ale zarážel jeho odstup od spojování této agendy s činností jeho mateřské instituce poukazováním, že se jedná pouze o jeho soukromý názor. Tvrzení náměstka Pavlíka o tom, že Ministerstvo školství nemá vůbec žádné investiční prostředky a že veškeré finance, kterými disponuje, jsou určeny pouze na zvyšování platů učitelů, vyvolalo pobavený podiv se znalostí skutečnosti, že například Národní technická knihovna je investiční akcí právě jeho resortu. Zástupkyně Ministerstva kultury zase několikrát zopakovala jako mantru na řešení palčivých problémů v oblasti její působnosti (k jiným se odmítala vyjádřit s ohledem na nedostatek informací a riziko kompetenční kolize) nutnost a prospěšnost sestavení odborné komise…

Od celostátního kulatého stolu s tematikou Knihovna věc veřejná jsem si mnohé sliboval – ostatně jako řada dalších účastníků –, ale nakonec jsme se v kuloárech shodli na konstatování, které jsem použil pro titulek tohoto příspěvku.

KATEŘINA JANOŠKOVÁ  kjanoskova@mvk.cz

Pohledem účastnice valné hromady SKIP

Dvoudenní shromáždění zahájil hostitel, současný ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek. Podle prezenční listiny přivítal téměř 250 knihovníků. Jak zdůraznil, cítil to i jako návrat. Obecnímu domu šéfuje sedmým rokem, ve funkci generálního ředitele Národní knihovny ČR působil šest let… Současný ředitel, bohužel, na žádnou z částí jednání valné hromady nedorazil…

Jednání předcházel již výše popisovaný celostátní kulatý stůl Knihovna věc veřejná. Z diskuze mě zvláště zaujalo stálé přehazování „kompetenčního bramboru“ mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství. Barvy knihoven hájili Tomáš Kubíček a Vít Richter. Nemají to podle mého názoru ale vůbec jednoduché.

Navzdory kolabující klimatizaci a ubývajícímu kyslíku v sálu začala vlastní valná hromada svižně schválením programu a volbou mandátové, volební a návrhové komise. Skvěle se podařilo vyplnit „pauzu o usnášeníschopnosti“ přítomných, a to Knihovnickým songem v podání Ivo Jahelky a předáním narozeninového dortu a blahopřáním Vítu Richterovi, který letos slaví stejné jubileum jako nakladatelství Albatros.

O svém působení v IFLA referovala Lenka Prucková, která pobídla zástupce českých knihoven, aby se nebáli více prezentovat svou dobrou práci. I na mezinárodní úrovni totiž existuje soutěž Nejlepší veřejná knihovna roku. Zmínila veřejnou knihovnu v Helsinkách a plánovanou návštěvu představitelů IFLA v ČR v roce 2020. Poděkovala Lindě Jansové za náročnou práci při doplňování aktivit spojených s Cíli udržitelného rozvoje do IFLA Library Map of the World. Zdeněk Matušík informoval o činnosti nevládní a nekomerční organizace EBLIDA, zastřešující evropské národní knihovny, archivy, informační a dokumentační instituce. Svou milou zdravici pronesli také kolegové ze Slovenska a popřáli českému SKIP dobré vedení.

Vít Richter seznámil se zprávou o činnosti SKIP. Zamyslel se nad tím, co se podařilo i nepodařilo. Institucionální členská základna roste, ale individuální klesá, přičemž je znát značná nevyrovnanost mezi regiony. Zmínil úspěšné akce, konference, projekty (Knížka pro prvňáčka, S knížkou do života atd.), partnery a spolupráci či katalog prací. Výsledky hospodaření a zprávu o činnosti dozorčí komise předložila její předsedkyně Daniela Divínová. Kompletní text Zprávy o činnosti je dostupný na www.skipcr.cz.

Po představení kandidátů se přešlo k volbám funkce předsedy, členů výkonného výboru, dozorčí komise. Detailní výsledky voleb jsou také dostupné na webu SKIP. Byl schválen návrh Programového prohlášení na období 2019–2022 a návrh členských příspěvků.

Příjemnou tečkou pro všechny byl společenský večer v Klementinu, při kterém byl nejen snězen dort Vítka Richtera, ale i předány Ceny českých knihovníků. Jejich udělování (i in memoriam) schválil výkonný výbor na svém sedmém zasedání v červnu 2000 (viz následující příspěvek).

Všem oceněným (podrobnosti o jejich dosavadní profesní dráze naleznete také na webu SKIP) i zvoleným blahopřeji a přeji jim, aby se jim jejich pracovní i profesní představy podařilo naplnit. 

Udělování Cen českých knihovníků

Marně si lámu hlavu, proč na udělování těchto cen dorazilo do Klementina tak málo členů SKIP. Zda důvodem bylo nekonečné sčítání hlasů, jímž se valná hromada nečekaně protáhla, a delegáti tak nestihli přejít do Národní knihovny ČR, nebo nesnesitelné vedro, které panovalo v pražských ulicích a odrazovalo je, aby opustili Obecní dům. Blanka Konvalinková, která předávání moderovala, i kvartet studentů Konzervatoře Jana Deyla v Praze se snažili, aby průběh byl co nejdůstojnější, ale poloprázdné Révové nádvoří jednoznačně prohrálo se sálem Knihovny města Hradce Králové, kde se ceny udělovaly naposledy.

Letos cenu převzali – a doplnili tak počet laureátů na celkových 51 včetně jedné instituce (Goethe Institut):  Hana a Miroslav Bláhovi z Místní lidové knihovny Kostomlaty pod Milešovkou, Jana Galášová z Městské knihovny Český Těšín, Helena Gajdůšková z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, Dana Kroulíková z Městské knihovny Česká Lípa a Ladislava Zemánková, která pracovala v Národní knihovně ČR. Co jméno, to výrazná knihovnická osobnost. Když jsem odcházel z Klementina, zašel jsem se rozloučit s oceněnými ze „svého“ regionu. Miroslav Bláha během chvilky vytáhl z aktovky fotografie komunitního centra, které v obci jeho zásluhou vybudovali a do něhož se letos knihovna přestěhuje. Uvědomil jsem si, že pokud bude mít české knihovnictví více takových „Bláhů“, nemusíme se o jeho budoucnost strachovat.

abr