EDITA VANÍČKOVÁ MAKOSOVÁ vanickova@npmk.cz

Centrum pro školní knihovny (CŠK) vznikalo postupně od roku 2006 jako dlouhodobý projekt Pedagogické knihovny J. A. Komenského. V letošním roce si připomínáme již 10 let jeho činnosti. Jeho cílem je vytvoření podmínek pro přeměnu školních knihoven na studijní a informační centra škol.

První instrukce

Školní knihovny měly a mají v českých zemích zvláštní postavení. Jaksi ambivalentní. V zemi, která drží světové prvenství v podobě nejhustší sítě veřejných knihoven na počet obyvatel, ani školní knihovny co do počtu nezaostávají. V současné době statistiky uvádějí, že v České republice mohou žáci a studenti navštěvovat kolem 4000 školních knihoven. Tento příjemný fakt kupodivu v žádném případě neovlivnil, jako tomu bylo v případě veřejných knihoven, první knihovní zákon z roku 1919. Ten naopak existenci školních knihoven pomíjel.

Abychom našli základ školních knihoven, tedy knihoven základních a středních škol, museli bychom se podívat hlouběji do historie. Za první oficiální dokument, který legitimizuje postavení školních knihoven, považujeme dokument Ministerstva kultury a výuky ve Vídni s názvem Entwurf der Organisation der Gymnasien und Realschulen in Oesterreich (Návrh organizace gymnázií a středních škol v Rakousku) z roku 1849. Ale školní knihovny vznikaly již dříve v souvislosti s reformou školství Marie Terezie po roce 1774. A znamenaly vždy velkou událost, jak dokládá i text písně, která se zpívala 4. listopadu 1841 v Novém Strašecí při založení školní knihovny a veřejné čítárny: …Jako z úlu medového, v němž si včely plásti kladou, libá pouze dýchá slast, mravné knihy rovněž mnoho slasti lidem z tebe vanou, zdobí též i milou vlast. Vzrůstej volně, vzrůstej šťastně! K větší slávě Boží vzrůstej naše školní knihovno!

Během následujících 170 let jsme mohli pozorovat, jak se vzdělávací organizace s existencí sítě školních knihoven vyrovnávaly. Ve sbírkách Národní knihovny ČR můžeme nalézt německy psaný spisek z roku 1896 s názvem Poradce pro studentské knihy – seznam vhodných spisů pro mládež určený obecným školám v České Lípě. Tento seznam tak trochu reprezentuje jádro činnosti školních knihoven dodnes. V dalším století můžeme pozorovat, jak se rozvoj knihovnických standardů a později i razantní nástup informačních technologií i změny vzdělávacího paradigmatu odráží na stavu a filozofii školních knihoven. Během dalších dekád vyšla řada praktických pomůcek, jež měly pomoci nejen se správou knihovny samé, ale od 50. let minulého století poskytovaly i návody, jak pracovat se čtenářem, a základy informačního vzdělávání.

Od 60. let můžeme pozorovat postupné rozšiřování příkopu mezi mezinárodním vývojem ve školním knihovnictví a vývojem v socialistickém Československu. Ovšem v žádném případě se nedá říci, že by stát školní knihovny systematicky zanedbával. Porovnáním stavu československých školních knihoven s informacemi z knihoven v Bulharsku, Polsku, Jugoslávii, SRN, Velké Británii, USA a Kanadě a dalších, které zkompletoval v roce 1967 Jiří Heptner¹, můžeme konstatovat, že státy východního bloku se v té době drží na podobné úrovni jako západní.

Periodika pro školní knihovny

V letech 1980 až 1983 vydával Ústav školských informací časopis zaměřený na informování o problematice informačního vzdělávání s názvem Zpravodaj pro ZIS a školní knihovny, na který krátce v letech 1991 a 1992 navázal časopis Knihovny a informatika ve škole. Ten vydával Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), jehož součástí (odborem) byla Státní pedagogická knihovna Komenského v Praze, předchůdce dnešního Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského. Dá se říci, že na tyto aktivity duchovně navazuje i současné CŠK.

Centrum pro školní knihovny (CŠK)

CŠK vznikalo postupně od roku 2006 jako dlouhodobý projekt Pedagogické knihovny. Jeho hlavní hybatelkou byla Ludmila Čumplová a cílem bylo vytvoření podmínek pro přeměnu školních knihoven na studijní a informační centra škol.

Již v roce 2007 pracovní skupina zorganizovala konferenci pro ředitele základních a středních škol v prostorách MŠMT s názvem Postavení a funkce školní knihovny v dnešní škole. Toto setkání bylo první z řady pracovních setkání, které na podzim pro ředitele, učitele a školní knihovníky každoročně pořádá CŠK.

Nejviditelnějším výstupem projektu jsou webové stránky (csk.npmk.cz), jejichž cílem je pomoci ředitelům základních a středních škol, učitelům a dalším pracovníkům školy, kteří mají na starosti vedení školní knihovny a často si s odbornou stránkou této činnosti nevědí rady. Případně mohou pomoci i profesionálním knihovníkům, kteří jsou nebo se právě stali knihovníky školní knihovny a hledají cesty, jak tuto práci dělat co nejlépe. Webové stránky CŠK jsou tematicky strukturovány a návštěvníci na nich najdou cenné informace o budování školní knihovny, plánování výchovných akcí a práci s informacemi. Dále stránky obsahují tematické rešerše a odkazy na zajímavé informační zdroje či zajímavé aktivity školních knihoven.

V roce 2008 byla zpracována a v elektronické formě zpřístupněna Příručka pro školní knihovny jako studijní a informační centra na ZŠ a SŠ. Společně s příručkou slouží školním knihovníkům i další dokument Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na ZŠ a SŠ. Od února 2009 nabízí centrum službu s názvem Ptejte se CŠK. Na dotazy odpovídají odborní pracovníci Pedagogické knihovny. Postavení školních knihoven není zdaleka ideální a CŠK se bude snažit i v dalších dekádách být dobrým pomocníkem pro každého, komu jejich osud není lhostejný.

¹ HEPTNER, Jiří. Zkušenosti ze zahraničních školních knihoven. Praha: Státní pedagogická knihovna Komenského v Praze, 1967. 22 s.