BOŽENA BLAŽKOVÁ > bozena.blazkova@svkhk.cz  

Ve dnech 9.-14. září se město Jičín stalo již poosmnácté městem pohádky. Letošní festival se konal pod názvem Když se čerti rojili. Záštitu nad akcí převzala Literární akademie Josefa Škvoreckého a Rada Královéhradeckého kraje. V pohádkovém městě Jičíně se zároveň již potřinácté konala knihovnická dílna. Jejím vyvrcholením byl páteční Den knihoven, kdy Albrecht z Valdštejna za účasti knihovnic a dětí z celé republiky slavnostně pasoval nové rytíře Řádu krásného slova.

Napsat článek o festivalu Jičín - město pohádky je po čertech těžká práce, a tak jsem požádala o pomoc a radu místního čerta Pepiáše, který prý přispěl k větší slávě města Jičína a poprvé se tu objevil už v roce 2005. Za knížku O čertu Pepiášovi získal její autor, jičínský rodák Jan Sobotka první cenu v soutěži Číst je dobré. Vzhledem k soustředěnému nátlaku jičínských knihovnic se letos Pepiáš do města vrátil prostřednictvím dalších pohádkových příběhů v knížce Čert Pepiáš, kouzelníci a čarodějové. Hlavní hrdina se pro svoji dobrotu nemohl vrátit do pekla a stal se v Jičíně školníkem. A takový čertovský školník má nejlepší přehled o tom, co se kde děje. Na jeho čertovské doporučení jsem ze všech jičínských akcí a atrakcí, dílen a výstav, besed a přednášek, čtení a vyprávění, her a hrátek vybrala následující, po čertech dobré akce.

V porotním sále Valdštejnského paláce byla v úterní podvečer za přítomnosti Vlastimila Ježka, v té době ředitele Národní knihovny ČR, uvedena trochu nezvyklá výstava, při níž byl prezentován pouze jediný exponát. Tím byla maketa unikátní knihy Codex Gigas, pocházející z první poloviny 13. století. Vlastimil Ježek při této příležitosti stručně připomněl její historii. Každý den se pak konala pravidelná Čtení u Ďáblovy bible a jen čert ví, kde turnovská čertice Eva, která autorská čtení moderovala, získala podrobné informace o všech představovaných autorech. Pepiáš mi speciálně doporučil knížku Ivy Vávrové O čarodějce, která zaspala století. Nejsem si jistá, kdo se mu více líbil. Zda autorka, která působí jako knihovnice v Rychnově nad Kněžnou, nebo hlavní hrdinka knížky čarodějnice Violeta, jež se podobně jako on sám musí vyrovnat pohádkovým způsobem s naším nepohádkovým světem.

Nejen čert ví, kde se v Jičíně vzala čertovsky dobrá Literární akademie Josefa Škvoreckého. Kromě čertů a knihovnic se po městě rojili i její studenti a kantoři. Bylo jich všude plno a při každé příležitosti představovali svoji školu, práci a projekty. Jejich veřejně nejznámějším počinem je vydání dvou sbírek povídek - Zuby nehty a Tisíc jizev. Studenti si v praxi ověřili nejen nelehkou cestu od prvotního literárního nápadu do kamenného nakladatelství, ale i důležitost reklamy. Veřejná čtení v knihovnách výrazně napomohla uvedení knížek na knižní trh. Pepiášův obdiv získala spisovatelka Ivona Březinová, která na akademii vyučuje tvůrčí psaní. Byla jako vítr, objevovala se v nejrůznějších převlecích a vždy ochotně odpovídala na všechny dotazy z pléna. Večerní přátelské posezení v Knihovně Václava Čtvrtka oživil Arnošt Goldflam, který četl ze své knihy Tatínek není k zahození pohádku Jak jsem vyhrál olympijské hry. Pepiáš si lebedil, že byla náležitá pozornost věnována i místnímu Literárnímu spolku LiS, který přítomným představil autory právě vydaného almanachu Sedm střípků duhy.

Čertovské uhranutí knihovnami (nebo snad knihovnicemi?) se projevilo zejména v pátek, kdy se konal Čertologický kongres rytířů a příznivců Řádu krásného slova. Jednou z mnoha aktivit Klubu dětských knihoven SKIP je projekt Kde končí svět. Motto šestého ročníku projektu znělo Cesta tam a zase zpátky. Téma děti zpracovávaly nejen literárně, ale měly možnost i výtvarného a dramatického vyjádření. Na regionálních přehlídkách byl vždy vybrán autor nejlepšího a nejzajímavějšího dílka, kterému se dostane cti být slavnostně pasován na Rytíře krásného slova. Kromě dětských rytířů jsou vždy pasováni i „dospěláci“ z řad spisovatelů, interpretačních umělců a knihovnic, kteří se podle názorů dětí a knihovnic podílí na propagaci čtení. První pasování proběhlo přímo na Pražském hradě v roce 2001, další se odehrávalo v historickém objektu Klementina a to letošní bylo na nádvoří jičínského zámku.

Nejprve se čerty a čerticemi z celé republiky zaplnilo Masarykovo divadlo. Čertice Eva a Zlata představily přítomné rytíře Řádu krásného slova - Ivonu Březinovou a Jiřího Lábuse, který byl zároveň patronem celého festivalu. Na jeviště pozvaly i čerstvě nominovanou rytířku - spisovatelku Martinu Drijverovou. Po besedě, autogramiádě a prohlídce výtvarných prací, kterými bylo celé divadlo vyzdobeno, se čertovský průvod vydal na nádvoří zámku, kde Albrecht z Valdštejna slavnostně pasoval nové rytíře Řádu krásného slova. Podvečerní čertovský bál s andělskými čertovinami páteční rojení a Den knihoven ukončil.

Básník Jiří Žáček (mimochodem také rytíř Řádu krásného slova) napsal: Každý kluk i holka ví, že český čert je laskavý. A my s Pepiášem dodáváme, že laskavý a přátelský byl celý Jičín od úterka do neděle. Všichni, kdo neseděli doma a alespoň na chvilku se do pohádky vypravili, měli možnost hrát si, zpívat, malovat, sochat, dívat se, naslouchat i číst. Díky patří všem organizátorům, realizátorům i mediálním partnerům. Pokud jste se letos nestihli do Jičína vypravit, tak to můžete napravit příští rok. Informace naleznete na www.pohadka.cz a www.citarny.cz.