LEA PRCHALOVÁ > prchalova@svkos.cz

V červnu roku 2007 navštívila skupina jedenácti ředitelů českých krajských knihoven Oslo a nedaleký Drammen. Kromě nově zrekonstruovaných či zcela nových budov knihoven, pyšnících se rozlehlými prostory, se součástí studijní cesty stala beseda s vedením Norského archivního, knihovního a muzejního úřadu (ABM-utvikling, http://www.rbt.no/abmu/om/english.html).                                                                                                                                                                     

         Budova knihovny v Drammen zrekonstruovaná ze staré papírny                            Knihovna Univerzity v Oslo

Úřad v čele s osmičlennou radou je zřizován Ministerstvem kultury a církevních věcí, jeho působnost však není rezortně omezena. Jedná se o veřejnou instituci (zřízenou 1. 1. 2003), která sjednotila Norské ředitelství veřejných knihoven, Úřad pro norská muzea a Národní úřad pro výzkumnou dokumentaci, akademické a speciální knihovny.

Co vedlo norské kolegy k vytvoření takové instituce? Knihovny, archivy i muzea se ve své snaze zlepšit veřejné služby potýkaly s rezortními i územními bariérami. Narážely na administrativní zábrany v souvislosti s průnikem informačních technologií i dalšími dopady globalizujícího se světa. Zkušenost z Velké Británie, kde tato instituce již existovala, prokázala výhodu společného působení paměťových institucí jak s ohledem na uživatele, tak na potencionální sponzory či veřejné rozpočty. Norové se tedy nechali inspirovat.

Aktivity Úřadu jsou směrovány k podpoře celoživotního vzdělávání, konzervaci sbírek, digitalizaci dokumentů a k rozvoji elektronických služeb, přičemž je samozřejmostí spolupráce institucí a především společné využívání zdrojů. V roce 2007 zahájil Úřad rozsáhlé reformy muzeí a knihoven a systematické mapování archivů. Velmi zajímavou a inspirativní aktivitou je tzv. „kulturní ruksak“, profesionálně připravená prezentace umění a kultury určená školákům. Jedním z jeho cílů je podpora čtenářství dětí a mládeže vycházející ze skutečnosti, že literární tvorba úzce souvisí s jinými uměleckými formami a výrazy, které jsou pro děti a mládež přitažlivé.

Reforma knihoven připravovaná Úřadem ve spolupráci s Ministerstvem kultury a církevních záležitostí a Ministerstvem vzdělání a výzkumu vytyčuje čtyři základní rysy moderní knihovny:

• pohodlný a rychlý přístup ke knihovnímu fondu bez ohledu na nosič informace;

• nabídku on-line katalogů, portálů a plných textů dokumentů včetně souvisejících elektronických služeb;

• profesionální podporu knihovníků při vyhledávání dokumentů a učení (ať již přímo v knihovně nebo při vzdáleném přístupu);

• prostor knihovny inspirující k poznávání a učení.

Jejich naplnění plánované na období do roku 2014 je rozděleno do tří okruhů:

1. Obsah knihoven a služby

2. Struktura a organizace

3. Kvalifikovanost a výzkum

1. Obsah knihoven a služby

V této části je pozornost zaměřena na digitalizaci knihovních fondů a jejich zpřístupňování, na podporu knihoven při celoživotním vzdělávání a šíření kultury mezi lidmi různých národností a kulturních zvyklostí. V dalším textu je uveden příklad iniciativ:

• Vybudovat ALM-portál poskytující společný přístup ke zdrojům archivů, knihoven a muzeí tak, aby byla metadata dostupná přes Google a Sesam;

• Zřídit program pro Norskou digitální knihovnu, sjednotit vyhledávací a rezervační systémy ve veřejných a speciálních knihovnách s vazbou na digitalizované plné texty, existují-li;

• Zajistit přístup k databázím potřebným k rozvoji norské znalostní společnosti buď zcela bez omezení, nebo alespoň prostřednictvím placeného přístupu v knihovnách. Příkladem může být přístup k digitálním slovníkům, lexikonům, novinám;

• Otevřít program k digitalizaci dokumentů archivů, knihoven a sbírek muzeí respektující digitalizační strategii připravovanou Národní knihovnou Norska a Národními archivními službami Norska;

• Rozvíjet nové digitální služby, síťovou interaktivní komunikaci mezi knihovnami a mezi knihovnami a uživateli;

• Zlepšovat zapojování knihoven při učení, zahrnout knihovny do studijních programů, zdokonalit dovednosti knihovníků k podpoře sebevzdělávání uživatelů;

• Vytvářet rámec pro pravidelné setkávání knihovníků a představitelů školství na národní úrovni;

• Rozvíjet nástroje a metody pro výuku informační gramotnosti u žáků, aplikovat úspěšné metody užívané při univerzitním vzdělávání na základní a střední školy, zajistit sdílení poznatků v této oblasti mezi různými stupni vzdělávání;

• Podporovat veřejný přístup k archivům digitálních publikací univerzit. Výsledky norského výzkumu podporovaného veřejnými prostředky zpřístupnit do roku 2010;

• Zavést speciální programy pro rozšiřování literárních děl včetně prezentací děl nakupovaných se státní podporou. Podporovat čtenářství všech věkových kategorií s prioritou dětského čtenářství a čtenářství mládeže, doporučovat literaturu při výukovém procesu;

• Posílit v muzeích, archivech a knihovnách roli center lokální historie;

• Rozšířit státní nákup literatury a médií. Existující program nákupu norské beletrie rozšířit o nákupy nových norských filmů (v první etapě) a počítačových her. U programu podporujícího nákup norské hudby rozšířit počet titulů i exemplářů a zavést státní subvence pro stahování norské hudby po internetu. Rozšířit podporu pro nákup populárně-naučné literatury pro děti a mládež, norské literatury faktu a překladů;

• Přispívat k integraci imigrantů. Zaměřit činnost knihoven na podporu výuky jazyků, změnit knihovny na multilingvální centra, respektovat imigranty jako cílové skupiny v činnosti knihoven;

• Zavést plány na služby vězeňských knihoven. Do roku 2009 zřídit knihovny ve všech věznicích, které mají více než 25 vězňů, a zajistit služby v menších věznicích. Zohledňovat skutečnost, že odsouzení mají omezený přístup k internetu.

2. Struktura a organizace knihoven

Cílem této části reformy je vyhovět veřejné potřebě kvalitních knihovnických služeb, které by neměla omezovat různost vlastnictví paměťové instituce. Reforma mj. zahrnuje odvážné kroky spočívající v centralizaci knihoven. Předpokládá, že po dohodě městských zastupitelstev bude jedna z městských knihoven regionu zvolena za hlavní (s kapacitou minimálně šest přepočtených pracovních úvazků), přičemž je možná kombinace se školními či univerzitními knihovnami dle specifik regionu. Parlament nyní projednává různé modely spolupráce mezi organizacemi zřizovanými státem a samosprávou.

Doplnění tradičních úloh Národní knihovny Norska se týká především zřízení a údržby repozitáře včetně trezoru archivních nosičů digitálních a digitalizovaných dokumentů a poskytování poradenství při digitalizaci a zavádění nových technologií v paměťových institucích. Národní knihovna si vytkla smělý cíl digitalizovat celý knihovní fond do 15 let. Životnost digitálních kopií byla přitom stanovena na 1000 let. Jádro naskenovaných knih čítající 1400 jednotek bude nyní zpřístupněno na webových stránkách a proběhne vyhodnocování zájmu veřejnosti o vystavovaný text. Reforma nemine ani samotný Úřad, od něhož se očekává především zvýšení aktivity při financování projektů.

Změny ve zřizování knihoven budou podle reformy provázet zlepšení fyzického stavu budov a jejich vybavení. Samozřejmou součástí modernizace budov je rozšíření vysokorychlostních sítí do všech veřejných prostor knihoven. Podpůrné programy zaměřené na rekonstrukce a novostavby sledují zvláštní zřetel spojování prostorů knihoven, archivů a muzeí.

Hlavním cílem reformy je vytvoření uživatelsky orientované Norské celonárodní knihovny (Norwegian Nationwide Library, dále NNL). Její funkčnost je podmíněna změnou legislativy, která musí ukotvit povinnou spolupráci mezi knihovnami různých typů, a to alespoň při sdílení zdrojů a meziknihovní výpůjční službě. Další podmínkou jednoduššího a levnějšího poskytování služeb veřejnosti v NNL je organizace speciální přepravní služby pro potřeby knihoven. Potřebné zlepšení služeb školních knihoven bude vycházet ze změn, které jsou v rámci reformy prosazovány do Zákona o vzdělání. Není opomenuto ani vyhodnocování kvality služeb včetně vývoje nových hodnotících nástrojů.

3. Kvalifikovanost a výzkum

Reforma se dále týká oblasti vzdělávání knihovníků podtrhující nutnost otevření magisterského programu pro knihovníky (v Norsku je možné dosáhnout pouze titulu bakalářského) a potřebu kurzů k prohlubování kvalifikace knihovníků. Záměrem je také zajištění státní podpory pro zahraniční stáže knihovníků a možnosti zahrnout archivy, knihovny a muzea do výzkumných programů jiných institucí.

LITERATURA:

Library Reform 2014 : Part 1 Strategies and initiatives. Oslo : ABM-Utvikling, 2006. 44 p. ISBN 82-8105-043-8.