Hlavní obsah stránky
ZE STRÁNEK ČTENÁŘE… tentokrát před 48 lety
Vybrala: VLADIMÍRA ŠVORCOVÁ
Spisovatel Jiří Mucha myslí rychle a souvisle. Hlas má tichý.
Srovnával jste někdy změny v charakteru válek a válečné žurnalistiky?
Charakter války se nezměnil, změnila se technika, ale nezměnila se psychologie. Ta vůbec ne. Dnes je voják na frontě samozřejmě méně ve styku s nepřítelem, je to takové neosobnější, je to snad i hrůznější, ovšem já nevím, na mne by určitě působilo daleko hůř, kdyby se na mne hnal někdo s kopím a já na něho měl jenom kožený štít, než když prostě okolo mne něco hvízdá a nevím, kdy mě to trefí.
Co může dělat jednotlivec proti válce?
…Ale že by jednotlivec něco zmohl proti válce – o tom mám své pochybnosti. Je mnoho příkladů od starověku, byli lidé s ohromným vlivem jako Kristus nebo Buddha, a přesto válkám nemohli zabránit. Ba právě naopak.
Rozumí vždycky čtenář správně tomu, co autor napíše?
Měl by. Nerozumí-li, je to často chyba autora, nebo také bývá čtenář předpojatý, zafixovaný na vlastní představu, které se nedovede zbavit. Řekněme na představu způsobu života. Pak prostě nedovede pochopit, o čem autor mluví.
LIBENSKÁ, M.: Rozhovor s Jiřím Muchou. Čtenář, 1970, roč. 22, č. 9, s. 300–301.