MARIE ŠEDÁ seda@svkos.cz

Čtvrtý workshop pro metodiky knihoven se konal ve dnech 9. a 10. května 2017. Místem jednání byly prostory Vlastivědného muzea v Olomouci, kde se zhruba 50 účastníků zabývalo tématy, které jsou z pohledu metodické práce významné. Organizátorem akce byla Sekce veřejných knihoven SKIP.

• Podle statistického šetření ve veřejných knihovnách České republiky pracuje více než 220 metodiků.¹
• Systematické vzdělávání zaměřené na metodickou práci v knihovnách neexistuje.
• Knihovník spolupracující s dobrým metodikem není sám – má s kým sdílet myšlenky, může realizovat své nápady a inspirovat se.
• Metodická práce je práce s lidmi, založená na dobrých vztazích.

Dvoudenní jednání bylo rozděleno do několika bloků; moderování se ujaly Gabriela Jarkulišová, Lenka Prucková a Monika Kratochvílová. Pro úplnost ještě dodejme: první workshop pro pracovníky metodických oddělení veřejných knihoven proběhl v roce 2013 v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově, následovalo druhé setkání v Děčíně v roce 2014; třetí pracovní setkání metodiků se odehrálo v Kutné Hoře v říjnu 2016.

Průběh prvního dne

Tématem prvního příspěvku Víta Richtera (NK ČR) bylo Prostorové vybavení malých a středních knihoven². Na základě výsledků dotazníkového šetření³ zdůraznil citlivá místa, která omezují činnost knihoven. Zároveň doporučil řadu materiálů, které lze využít při přípravě výstavby knihoven – ať už jde o normy, směrnice, standardy či inspirativní webové stránky.⁴ Smysluplné a krásné prostory knihoven už můžeme navštívit i u nás, ale stále je co dohánět. Jak říká dr. Richter: „Československo se proslavilo jako země, kde se nestaví knihovny.“

S dalším dotazníkovým šetřením, tentokrát na téma věkové, vzdělanostní a mzdové struktury zaměstnanců knihoven, které bylo spuštěno začátkem května 2017, seznámil účastníky semináře rovněž Vít Richter. Cílem průzkumu je zjistit úroveň kvalifikace knihovníků, jejich věkové složení a především to, jaká bude potřeba jejich rekvalifikace. Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků, nedávno schválená Ústřední knihovnickou radou, pracuje s tématy jako doplnění či změna kvalifikace, její obnovení nebo rozšíření. S tím, co všechno tento průzkum odhalí, se metodici seznámí na podzimním semináři v Pardubicích.

Na otázku, jaké je povolání metodika a co všechno jeho práce zahrnuje, odpovídala ve své prezentaci Metodik a kdo je víc? Zlata Houšková. Co všechno by měl metodik umět? Podle této prezentace téměř vše. Jak autorka říká: „Metodik je ministr knihovnictví ve státě, kraji, regionu, sice bez peněz, ale spoluzodpovědný za stav věcí.“ V Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvalifikací neexistuje pozice metodik, ale pouze pozice metodik specialista a samostatný metodik. Každý, kdo vykonává tuto činnost, se musí stále vzdělávat a orientovat se ve všech oblastech, které změny ve společnosti a tedy i v knihovnictví přinášejí. Dá se říci, že metodik nepřímo řídí knihovny, usměrňuje jejich činnost, koordinuje práci knihoven. V ideálním případě je to člověk, ke kterému kolegové mají důvěru, člověk, kterého se ostatní knihovníci mohou na cokoliv zeptat, který umí ostatní inspirovat, učit a podpořit.

Dlouho očekávaný Standard pro dobrý fond byl tématem Marie Šedé (MSVK v Ostravě). Po předchozích materiálech (Standard pro dobrou knihovnu a Služby knihoven knihovnám) se stane třetím dokumentem, který bude určen nejen knihovníkům, ale i zřizovatelům/provozovatelům knihoven. Jak zjistit, zda jsou fondy knihovny „živé“, využívané, nebo je knihovna jen sběrem starého papíru? Odpověď je jednoznačná – pomocí jednoduchých propočtů s využitím aktuálních statistických dat.⁵

Hlavním programovým blokem prvního dne jednání byla interaktivní přednáška Soni Plhákové s názvem Psychologie ve vyjednávání s veřejnou správou. Víte, s kolika lidmi vstupujete do jednání, když oslovíte starostu obce? Umíte odhadnout, co vám sděluje svým neverbálním projevem? Co je při jednání vhodné, a co vhodné není? Jak se chovat tak, abychom druhou stranu jednoznačně neodradili? Co je to SIMONA a jak nám může pomoci dobrá příprava na jednání? Praktickou ukázku toho, co se v lidech při setkání odehrává, si mohli na pódiu zažít účastníci semináře.

Konkrétní výsledek komunikace se zřizovateli knihoven a využití finanční podpory z jiných zdrojů než jsou regionální funkce představila Monika Kratochvílová (MZK). Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s Jihomoravským krajem ukazuje, že lze vyjednat další finanční prostředky na modernizaci knihoven. Jak Monika Kratochvílová uvedla, důležitá je efektivně nastavená komunikace, vzájemné naslouchání a respekt.

Průběh druhého dne

Druhý den workshopu zahájila Adéla Dilhofová (MZK) informacemi o nově připravovaném Metodickém centru pro výstavbu a rekonstrukci knihoven. Cílem tohoto centra je nabídnout metodickou pomoc zřizovatelům či provozovatelům knihoven. V rámci tohoto projektu se budou vytvářet metodiky, virtuální prostředí a vzdělávací semináře.

O zkušenostech ze Středočeského kraje s podporou obecních knihoven se podělil Radek Liška (SVK Kladno). Nevyrovnané financování, nepravidelnost vyhlašování dotačního programu Obecní knihovna a nejistota, zda program bude i nadále pokračovat – to jsou témata, která v současné době řeší metodici v Kladně. Není jednoduché stále jednat se zřizovateli, denně sledovat, zda kraj vyhlásil dotaci, a k tomu aktivizovat knihovny, aby žádaly o další podporu z kraje.

Zajímavou součást semináře tvořila panelová diskuze vedená Lenkou Pruckovou z Knihovny města Olomouce (KMOL) se starosty obcí a zástupci Spolku pro obnovu venkova. Pozvání přijal předseda Spolku pro obnovu venkova Moravskoslezského kraje Dušan Lederer, mimo jiné bývalý knihovník, sběratel a výrobce hlavolamů. Jeho názor o důležitosti vzdělání, přístupu k literatuře a kvalitním knihám sdíleli i jeho kolegové – starostka obce Zbyslavice paní Regína Vřeská, starostka obce Kunín Dagmar Novosadová a také starosta obce Rapotín⁶ Pavel Žerníček. Rozdílnost obcí, která je dána hustotou osídlení, historickou minulostí a občanskou vybaveností, je sice svým způsobem rozděluje, ale názor všech starostů je obdobný – důležitá je dobrá komunikace knihovníků se starosty i zastupitelstvem a chuť podílet se na komunitním životě obce. Díky tomu byla vybudována nová knihovna v obci Zbyslavice, zrekonstruována knihovna v Kuníně⁷, nastartována jedinečná činnost v Rapotíně a znovu obnovena knihovna ve Větřkovicích. Pozitivní naladění starostů obcí posluchače velice nadchlo.

Závěrečný příspěvek Jarmily Burešové (KMOL) nazvaný Knihovna pro generace ukázal, co vše se dá v knihovnách nabídnout uživatelům různých věkových kategorií. Díky síti 27 poboček Knihovny města Ostravy, které působí v demograficky odlišných lokalitách, si „svou knihovnu“ mohou najít všichni uživatelé. Jak přednášející uvedla: „KMOL chce být profesionálním a přátelským rádcem i navigátorem ve světě informací, který svým uživatelům nabízí příležitost k četbě, vzdělávání i setkávání v otevřeném a klidném prostředí, podporujícím kultivaci vlastního názoru.“ Široký záběr práce KMOL to jen potvrzuje.

Závěr

Workshop pro metodiky knihoven s pořadovým číslem IV skončil. Účastníci si odnesli řadu nápadů a podnětů k zamyšlení. Velmi inspirativní byla i prohlídka Knihovny města Olomouce v režii Lenky Pruckové.

Pro ty, kteří se workshopu nemohli zúčastnit, jsou k dispozici webové stránky s prezentacemi jednotlivých přenášejících.⁸ K dobrému průběhu akce přispěli i sponzoři – především SKIP ČR, SKIP 10 pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj, firma Ceiba, Vlastivědné muzeum v Olomouci a také Moravská zemská knihovna a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Za to jim a organizátorům akce patří velké poděkování.

1  Zdroj: Výroční zpráva o plnění výkonu regionálních funkcí – viz http://ipk.nkp.cz/docs/zprva_RF_2015.pdf

2  Více zde: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/vystavba-a-rekonstrukce-knihoven/pruzkum

3  Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2016.

4  Více zde: http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/vystavba-a-rekonstrukce-knihoven

5  Připravovaný standard by měl být v letošním roce vydán jako metodický pokyn Ministerstva kultury.

6  Tamější obecní knihovna získala v roce 2016 titul Knihovna roku.

7  Obecní knihovna v Kuníně získala v roce 2015 Diplom za moderní knihovnické a informační služby a byla nominována do soutěže Knihovna roku 2015.

8  Dostupné z: http://workshop-pro-metodiky.webnode.cz/