RENÁTA SALÁTOVÁ Renata.Salatova@nkp.cz

Konference INFOS neboli 39. medzinárodné informatické sympózium INFOS 2017 se tradičně konalo ve Staré Lesné ve Vysokých Tatrách 25.–28. dubna 2017. Ústřední téma, které prolínalo celou touto konferencí, byla čtvrtá průmyslová revoluce.

Na konferenci zazněly příspěvky jednak o aktuálních problémech českého a slovenského knihovnictví (například zákon o povinném výtisku, digitální repozitáře, využití sociálních sítí v knihov- nách i při výzkumu, školní, univerzitní, virtuální a depozitní knihovny, open source software Evergreen, ochrana digitálních dat, databáze TDKIV aj.), jednak z oborů, které jsou s knihovnictvím samotným propojeny (například problematika kulturního dědictví – jeho zachování, prezentace veřejnosti, problematika otevřené vědy a její aplikace apod.).

Konferenci zahájila Sylvia Stasselová, předsedkyně Spolku slovenských knihovníků a knihoven a generální ředitelka Univerzitní knihovny v Bratislavě. První příspěvek přednesl V. Richter o historii, současnosti a budoucnosti povinného výtisku, zvláště e-depozitu elektronických knih. M. Lopušanová, mj. bývalá pracovnice MK SR, hovořila o historii povinného výtisku na Slovensku. Velkou kritiku sklidil v SR chystaný nový zákon o povinném výtisku neperiodických publikací. Kritizován byl především rozsah povinných výtisků, které musejí knihovny či příjemci knihovnického depozitu uchovávat, a dále jednání českého Ministerstva kultury. Do doby konání konference INFOS svolalo pouze jedinou schůzku, kde byli zástupci knihoven (včetně zástupce Ústřední knihovnické rady) s jejich připomínkami ignorováni.

Tématu Elektronické seriály v kontextu digitálního depozitu se věnoval Alojz Androvič, a to zvláště přístupu k archivovanému obsahu a celoplošnému sběru dat podle nových parametrů. Jeho příspěvek obsahoval témata, jako jsou sběr jedné domény, samotná stránka html, počet sklizených domén v letech 2016 až 2017, tematické sběry, knihovny a galerie, realizované tematické sběry (kulturní a vzdělávací instituce, sport aj.), výběrové sběry, tj. domény smluvních institucí, e-born dokumenty apod.

Marcin Kapczynski předložil stručnou historii a současnost databáze Web of Science. Hovořil o celkové filozofii budování a správy databáze, činnosti a spolupráci s jinými institucemi v této oblasti. Buduje se podle určitých kritérií více než 50 let, v současnosti má 18 editorů na plný úvazek a využívá metod strojového zpracování. V příspěvku také zaznělo, jak se do této databáze přijímají nové tituly časopisů.

Iva Horová vystoupila s informací o zvukovém kulturním dědictví a jeho budoucnosti. Komentovala snahu o navázání spolupráce se slovenskou stranou a také z jejích úst zazněla rekapitulace dosavadní spolupráce. Slovenská strana nereaguje. Ovšem 120 let historie společného dědictví hudebních nosičů nelze ignorovat ani vymazat. V ČR se podařilo problematiku dostat do státní kulturní politiky země (www.mkcr.cz/ aktualizace-statni-kulturni-politiky-na-leta-2013-2014-s-vyhledem-na-roky-2015-2020-1259.html). Zmínila prezentace na zahraničních konferencích, Národní virtuální fonotéku, ukončení spolupráce s Českým rozhlasem a stagnaci spolupráce s MZK a VFN, projekty VISK, UNESCO a dále aktivní styky a vztahy se zahraničím. Popsala přípravu projektu do NAKI II, na které se spojily hned čtyři instituce (NM, NK, KNAV, KISK na FF MU). Projekt má řešit problémy paměťových institucí, plynoucí z neexistence uceleného souboru standardizovaných postupů pro dlouhodobou ochranu hudebních nosičů.

Marie Vítková informovala o existenci e-sbírek (eSbírky – kulturní dědictví on-line). Uživatel si může vyhledat lokaci předmětu, materiál, ze kterého je vytvořen, i literaturu vztahující se k danému předmětu. Virtuální výstava na portálu eSbírky musí být vždy pečlivě vybrána. Součástí přednášky byly i ukázky konkrétních sbírek. „Virtuální muzeum“ tvoří i veřejnost, nikoli pou-ze kurátoři. Sběrové dny k výstavě Europeana 1914–1918 proběhly v dubnu 2016 (například deníky vojáků, pohlednice atd.). Přes protokol AIP lze stahovat i exponáty z krajských sbírek. Přednášející nastínila i další možnosti vývoje webu www.esbirky.cz.

Zuzana Borošová a Jozef Kovalčík z Fondu podpory umění se věnovali současné praxi podpory knihoven. Uvedli konkrétní kritéria, která musejí slovenské knihovny splnit, aby dosáhly podpory z tohoto fondu. Jejich příspěvek vzbudil velikou odezvu. Prezentaci Asociace IASA a projektu Mezinárodní bibliotéky diskografií, který má propojit instituce a soukromé sběratele, přednesla Marie Vítková (za Filipa Šíra). Představila rovněž vize do budoucna. Jako diskografie se v dané souvislosti chápe katalog publikovaných zvukových nahrávek, obohacených o historický kontext s konkrétními umělci nebo nahrávacími studii.

Tibor Hujdič si vybral téma Současnost školních knihoven na Slovensku a ve svém vystoupení dokázal, že ne všechny školní knihovny „umírají“. Popisoval, jak napojit školní knihovnu na edukační činnost a jak proměnit sklad socialistické literatury na moderní knihovnu.

Andrea Hrčková otevřela blok zaměřený na tematiku čtvrté průmyslové revoluce. Bylo zde předneseno několik příspěvků, zazněly optimistické i pesimistické vize. Propojovala je témata charakteristiky průmyslových revolucí, rychlého průběhu změn, role knihovny jako součásti sběru i uchování dat, ale i knihovny jako mrtvé instituce. Čtvrtá průmyslová revoluce má velký potenciál zvýšit kvalitu našeho života; bude však také zvyšovat ekonomickou, sociální a finanční nerovnost a vzroste poptávka po talentovaných lidech. Hrozby je naopak možné přeměnit ve výzvy a klady pro knihovny – ty mají potenciál zůstat kulturními a paměťovými institucemi. Knihovníci by měli doplňovat práci například učitele nebo sociálního pracovníka, měli by být kreativní, s emocionální inteligencí a technologickou gramotností. Knihovna bude hrát ve společnosti velmi důležitou úlohu jakožto informační systém, místo pro získávání dat a dodávání jejich obsahu i díky možnosti přizpůsobovat se vzdělávacím osnovám.

Michaela Stopková mapovala sociální sítě (Social bots v prostředí sociálních sítí). Sociální roboti představují automatické nebo poloautomatické počítačové programy. Nestojí za nimi vždy umělá inteligence, ale někdy jenom kompletní algoritmus. Tyto social bots se nasazují do různých oblastí – hlavně tam, kde jde o peníze a moc, včetně ekonomiky, politiky a soukromé sféry (placená a cílená reklama, zisk z ní plynoucí, prodej výrobků a služeb, ovlivňování veřejného mínění, vyvolání revoluce, politické kampaně, získávání nových kontaktů, zviditelnění jednotlivců apod.). Souvisí s tím ale také nebezpečí a úskalí uveřejňování kontroverzních témat, politických témat s rasovým podtextem, využití jako kyberzbraně při šíření nepravdivých zpráv či útoků na servery. Roboti budou představovat budoucnost a základ IT průmyslu. Svoje uplatnění mohou najít i v komunikaci s lidmi, při poskytování informací aj.

Rovněž byl představen InfoGate – Jednotný přístup ke katalogům slovenských knihoven včetně jeho cílů – integrace databází, zvýšení návštěvnosti – a návrhů na vylepšení (např. obohacení o obálky knih, anotace, videopoukazy, recenze, komentáře, hodnocení apod.). Petr Žabička tradičně prezentoval projekt Knihovny.cza srovnával ho s jinými národními portály (mj. australským a finským). Představil milníky v jeho vývoji a organizace zajišťující fungování portálu. Naděžda Andrejčíková se v rámci své přednášky Technologie mohou i sloužitvěnovala tématům, jako jsou weby, e-dokumenty a repozitáře, OAI PMH, konceptuální modely, URI, Open URL, RDF, RDFS, OWL, Linked Data, Big Data, mobilní technologie konce 20. století aj.

Jaroslava Citová vystoupila s příspěvkem o České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Spravuje ji Knihovnický institut NK ČR a v současnosti obsahuje výklady cca 4900 oborových termínů. Přednášející nejprve databázi obecně představila, poté stručně popsala vývoj knihovnické terminologie v České republice a na Slovensku, resp. v Československu, na příkladech výkladových slovníků z oborů knihovnictví a informační vědy. Poté se zaměřila pouze na TDKIV (obsah, využívání, způsob zpracování hesel, typy vyhledávání, inovace uskutečněné v posledních několika letech, propagace a spolupráce s uživateli a knihovníky na rozvoji TDKIV a knihovnické terminologie).

Dva příspěvky zazněly na téma ochrany fondů: slovenský Současný stav a perspektivy vývoje multifunkčních konzervačních technologií pro masovou konzervaci knih a archivních dokumentů a český Technologie hromadného odkyselování knih – záchrana rozpadajícího se kyselého papíru.

První večer proběhlo losování tomboly, do které věnovali svoje ceny vystavovatelé. Druhý večer se uskutečnil ve stylu retro s tematikou „květinových dětí“ neboli RetroINFOS (60.–70. léta – Děti květů a knihoven – hippies – Woodstock INFOS Stará Lesná). Večerem prováděly šarmantní moderátorky Ľudmila Hrčková a Marta Dušková. Třetí večerní setkání bylo věnováno promítání filmu mladých knihovníků a přednášce Ľubomíra Klocka o astronomii Slunce naše nejbližší hvězda.