JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Text sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2016, kterými se země prezentuje v UNESCO. Ve druhé z celkem tří částí jsou soustředěny údaje o struktuře knižní produkce a vydávání překladů.

Struktura knižní produkce

V roce 2016 představovaly novinky, tj. nově vydané tituly knih (první vydání), bez ohledu na to, zda se jedná o původní české dílo, nebo překlad, téměř 87 % celkové produkce vydavatelských subjektů ČR; v absolutních číslech to představuje 15 430 titulů z celkového počtu 17 815. Procentově to je shodná bilance ve srovnání s rokem 2015, v absolutních číslech pokles o 476 titulů. Zúžíme-li svou analýzu titulové produkce pouze na díla české provenience, pak se na celkové loňské knižní produkci podílí domácí tvorba necelými dvěma třetinami (64 %), v absolutních číslech to představuje 11 424 titulů (předloni 12 042).

V knižní produkci českých vydavatelských subjektů za rok 2016 opět převažují knihy v češtině, a to z více než 86 % (absolutně to představuje 15 397 titulů). Dalších 917 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka. Vedle toho čeští vydavatelé loni připravili k vydání i dalších 194 vícejazyčných publikací. Tyto dílčí kvantitativní ukazatele v podstatě kopírují bilanci za rok 2015 a jsou zhruba totožné s těmi z předchozích let.

V cizojazyčné knižní produkci českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina (693 titulů; 768 v roce 2015, 839 titulů v roce 2014). Podíl neperiodických publikací vydaných v roce 2016 v tomto jazyce tedy představoval téměř 4 % celkové knižní produkce České republiky. Loni u nás vyšly knihy celkem v 25 jazycích (v roce 2015 ve 28, v roce 2014 ve 20 jazycích) – úhrnem 1307 titulů (1428 titulů v roce 2015, 1557 v roce 2014). Na vysoké úrovni se udržel i počet titulů vydaných ve slovenštině po rekordním nárůstu, ke kterému došlo v roce 2013. Narůstající obchodní i kulturní vazby s Čínou jsou zřejmě příčinou vydání také sedmi titulů v čínštině a migrace obyvatel ze Středního východu osmi titulů v novodobé arabštině. Přehled počtu titulů knih vydaných českými vydavatelskými subjekty v některých cizích jazycích za období 2012–2016 je uveden v Tabulce č. 5.

V počtu vydaných titulů krásné literatury na úhrnné loňské knižní produkci České republiky bylo dosaženo rekordu. Svými 5559 tituly představovala více než 31 % celkového objemu, což je absolutně i procentově více než v předchozích letech. Došlo rovněž k překonání rekordu v produkci vydaných titulů dětské literatury z roku 2013; 2157 titulů představuje o něco více než 12% podíl na úhrnné roční produkci ČR.

Po rekordních letech 2014–2015 s největším počtem vydaných titulů učebnic a vysokoškolských skript za dobu existence ČR došlo v roce 2015 k jejich poklesu zhruba o čtvrtinu, resp. o třetinu (viz Tabulka č. 6). V roce 2016 vyšlo celkem 1172 titulů školních učebnic a vysokoškolských skript a učebnic, což představuje 6,5% podíl na celkové roční knižní produkci. Předloni měl tento ukazatel hodnotu 8,5 %; 9,2 % v roce 2014).

Vydávání překladů

Podíl překladů na české knižní produkci roku 2016 je srovnatelný s předchozími roky – kvantitativně i svým více než třetinovým podílem na celkovém objemu knižní produkce (36 % – viz Tabulka č. 1 v první části příspěvku, Čtenář č. 6, s. 203). Oproti předchozímu roku 2015 se jen nepodstatně zvýšil počet vydaných překladů o 151 titulů na celkových 6391. Počet jazyků, ze kterých se překládalo, zůstal v podstatě stejný. Opět se jen potvrdilo lichotivé postavení České republiky mezi světovými překladatelskými velmocemi dané objektivními okolnostmi, že čeština nepatří mezi světové jazyky, a tak si vydáváním překladů otevíráme dveře do dalších jazykových kultur. Úroveň znalosti cizích jazyků u nás zřejmě také nestoupla natolik, aby občané ČR ve zvýšené míře četli i beletrii v jazyce originálu.

Také je potřebné zdůraznit, že úroveň uměleckých překladů je v České republice na relativně vysoké úrovni a má již svou tradici. Kvalita překladatelské činnosti se podporuje i řadou soutěží a cen (Cena Josefa Jungmanna, Soutěž Jiřího Levého) a oceňuje se udělováním Státní ceny za překladatelské dílo. Na nepovedené překlady, tj. neschopnost přetlumočit cizojazyčný text věcně a významově správně, opuštění uměleckého sdělení předlohy apod., ale i na prohřešky proti etickým pravidlům při vydávání překladového díla (dodržování autorských práv, „aktualizace“ již dříve pořízeného překladu aj.) každoročně upozorňuje Obec překladatelů anticenou Skřipec. Vyhlašování „vítězů“ na veletrhu Svět knihy v Praze se vždy těší velkému zájmu kulturní veřejnosti.

Čeští nakladatelé nabídli loni tuzemským čtenářům překlady ze zhruba 50 jazyků (ze 47 specifikovaných a z dalších nespecifikovaných starých jazyků), a to v podstatě kopíruje jejich kvantifikaci z předešlého roku 2015, kdy vyšly překlady z 51 jazyků. Opět mezi nimi nalezneme i některé v ČR vzácně frekventované či již mrtvé jazyky, jakými jsou např. středověká latina, stará hebrejština, islandština, katalánština, hindština, mongolština či indonéština. V této souvislosti je třeba zdůraznit, protože to v některých zemích není zdaleka běžné, že se u nás zpravidla překládá přímo ze zdrojového jazyka. Bohužel, ani u nás už tato praxe není výlučná.

Trojice nejpřekládanějších jazyků zůstala od předloňského roku, kdy se za angličtinu a němčinu vklínila před francouzštinu slovenština, stabilní. Došlo tak ke změně od roku 1990 stabilního trojlístku nejpřekládanějších jazyků v ČR v pořadí angličtina, němčina a francouzština. U našeho východního souseda je percepce česky psaných knih v originále stále ještě víceméně samozřejmostí, na rozdíl od četby slovenských autorů v Česku. Výrazně to prý ovlivňuje obliba českých pohádkových příběhů a postaviček mezi slovenskými dětmi. V roce 2016 tvořily překlady ze slovenštiny více než 5 % všech vydaných překladů. K nejvýraznějšímu poklesu v loňské knižní produkci ČR došlo naopak u překladů z polštiny – o více než polovinu.

Své výlučné postavení si loni posílil segment překladů z angličtiny; opět na ně připadla více než polovina všech vydaných překladů (téměř 56 % oproti 52 % z předloňského roku), své postavení si dále udržela němčina (téměř 15% podíl); na překlady z francouzštiny připadlo necelých pět procent všech vydaných překladů (4,8 %). Došlo k posílení objemu vydávaných překladů z románských jazyků, a to v případě italštiny i španělštiny (nejedná se samozřejmě vždy jen o překlady ze španělské literatury) o více než pětinu.

Stabilní oblibě se v posledních letech, a to především vlivem skandinávské detektivní školy, u nás těší literatura ze skandinávských zemí. Potvrzují to i kvantitativní ukazatele počtu překladů vydaných z literatur zemí Skandinávie. V čele se znovu ocitly překlady ze švédštiny, i když tentokrát s určitým poklesem: loni 68 (95 v roce 2015, 80 v roce 2014). Bilance dalších skandinávských jazyků je následující: norština (2016: 29; 2015: 34; 2014: 24), dánština (2016: 21; 2015: 18; 2014: 13), finština (2016: 19; 2015: 18; 2014: 15) a islandština (2016: 8; 2015: 8; 2014: 4). Počet vydaných překladů z japonštiny u nás loni řadil tento jazyk mezi prvních deset, ze kterých se v ČR nejvíce překládá: 31 v roce 2016 (27 v roce 2015, 29 v roce 2014).

Po výrazném nárůstu počtu vydaných překladů knih ze slovanské jazykové oblasti v posledních letech došlo loni zřejmě k nasycení knižního trhu a k poklesu počtu vydaných titulů (v případě polštiny dokonce o více než polovinu, u slovenštiny zhruba o desetinu, ruštiny o necelých 8 %). Přesto se pořadí trojlístku nejpřekládanějších slovanských jazyků – slovenština, ruština a polština – ani v roce 2016 nezměnilo.

Z dalších slovanských jazyků se v ČR v posledních letech překládalo nesrovnatelně méně; vždy souhrnně zhruba mezi 20–30 tituly. V loni počet překladů z těchto jazyků dosáhl 33 titulů, a tak zdaleka ani neatakoval rekord z roku 2015, kdy z této jazykové oblasti vyšlo celkem 45 titulů. Např. u slovinštiny činil v roce 2016 počet překladů 9 (14 v roce 2015, 2 v roce 2014), v případě bulharštiny 4 (5 v roce 2015, 1 v roce 2014); k trvalému poklesu dochází u překladů z chorvatštiny; loni vyšly 4, předloni 6, ale 14 ještě v roce 2014. Kvantifikace počtu děl v některých jazycích, ze kterých v České republice vyšlo nejvíce překladů v období 2012–2016, je uvedena v následující Tabulce č. 7.

Příště: E-knihy a audioknihy 

Poděkování za pomoc a spolupráci: Heleně Čudové, Antonínu Jeřábkovi, Antonínu Chadimovi, Bohdanu Roulemu, Zuzaně Strachotové, Alžbětě Vorlové a Olze Zeinertové