Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Švédská národní knihovna sbírá, uchovává a zpřístupňuje švédské počítačové hry. Většina němých filmů je ztracena, protože v době svého vzniku byla považována za úpadkovou zábavu – dnes většina odborníků souhlasí s tvrzením, že se jedná o značnou kulturní ztrátu. Totéž by se mohlo stát s počí­tačovými hrami. Je jistě kontroverzní tvrdit, že po­čítačové hry jsou součástí kulturního dědictví, nicméně hra World of Warcraft dosáhla v roce 2010 cca 10 milionů uživatelů, později hra Minecraft za několik měsíců více než 19 milionů uživatelů. On-line hry a herní aplikace nejsou ve Švédsku součástí povinného výtisku pro knihovny. Když národní kni­hov­­na oslovila herní vývojáře, aby dobrovolně darovali digitálně distribuované hry, pochopení našla jen u zlomku těchto lidí. Hry uchované v knihovnách nebudou zpřístupněny veřejnosti, ale budou je moci studovat výzkumní pracovníci. Ustanovení švédské­ho autorského zákona o tom, že knihovny mohou vyrábět kopie děl, se na počítačové hry nevztahují. Jiná situace je v Dánsku, kde mohou knihovny zpřístupňovat počítačové hry ve svých prostorách. Některé starší počítačové hry však nelze vůbec přehrát, protože knihovny již nevlastní požadovaný operační systém. Švédští knihovníci se snaží iniciovat změnu legislativy, která by knihovnám umožnila uchování a zpřístupnění těchto her. Problematická je také ztráta doprovodných filmů k počítačovým hrám na kanálu YouTube, které nejsou archivovány, a jejich nedostupnost omezuje další využití starších verzí počítačových her.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 48, No. 3/2015, s. 23–25)

Saské knihovny se rozhodly řešit problémy se čtením u dospívajících chlapců spuštěním projektu Přečti si to jako Benny Kirsten. Benny je známý fotbalový brankář – pro mnohé chlapce je motivač­ní, když jej vidí na plakátech v knihovnách propagovat knihy a čtení. Čtení je v dnešní době předpokladem pro vzdělávání a budování kariéry. Výsled­ky mnoha studií ukazují, že chlapci jsou slabší čtenáři než dívky. Ve volném čase se více věnují sportovním kroužkům a mají silnější potřebu sociálních kontak­tů. Pravidelně čte každá druhá dívka, ovšem pouze každý čtvrtý chlapec. Chlapci preferují deníky a časopisy, dívky knihy. Tato zjištění jsou důležitá pro učitele, kteří musí zvolit vhodný přístup ke čtení u chlapců. Ti dávají přednost žánrům, jako jsou sci-fi, dobrodružné příběhy, komiksy se superhrdiny. Zejména v období dospívání je pro chlapce důležité prokázání mužské role. Projekt s Benny Kirstenem je má odpovídajícím způsobem přesvědčit, že vedle počítačových her a sportovních aktivit je cool i čte­ní! Projekt oslovil chlapce jejich obvyklými komunikačními kanály – přes internet a televizi, knihovny pro ně připravily soutěže ve čtení. Podle posledních průzkumů to vypadá, že se počet chlap­ců-čtenářů v saských knihovnách díky kampani s fotbalovým brankářem značně zvýšil.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 8, Nr. 2/2015, s. 118–120)

Počátky vzniku Africké digitální knihovny jsou spojeny s rokem 1990. Projekt slouží nejen k digitalizaci kulturního dědictví, uchování a zpřístupnění papírových dokumentů, ale také mapuje např. již zaniklé africké jazyky. Digitalizaci kulturního dědictví se po přechodu k demokratické vládě roku 1994 v Jihoafrické republice začaly věnovat knihov­ny, galerie, archivy a příslušná oddělení vysokých škol. Organizace se snaží o co nejrychlejší digitalizaci dokumentů, protože řada z nich je vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám ohrožena totální destrukcí. Do digitalizace vstupují také politic­ká témata – např. radikální studenti protestují proti uchovávání připomínek opovrhovaného koloniálního dědictví v Africe. Strategický program Preservation and Conservation z roku 2015 vyzývá všechny paměťové instituce k ochraně kulturního dědictví, které je nezbytné k rozvoji kultury a vzdělanosti. Od roku 2011 financuje grant Humanitec vytvoření digitálního repozitáře, kam budou díky spolupráci akademických pracovišť převedeny důležité sbírky uměleckých děl, hudební dokumenty a jiné artefak­ty. Knihovny a další paměťové organizace se také snaží uchovat historii afrických národů – sbírají vel­mi cenné rozhovory s pamětníky. Tito lidé jsou čas­to negramotní, ovšem jejich vzpomínky udržují dědictví afrických národů. Využití moderních digitál­ních technologií otevírá pro uchování „paměti Afri­ky“ nové možnosti.

(IFLA Journal – Volume 41, Number 3/2015, s. 204–210)

Připravil ROMAN GIEBISCH