IBRAHIM, Robert a Petr PLECHÁČ. Báseň a počítač.

Vyd. 1. Praha: Středisko společných činností AV ČR, 2014. 15 s.

Báseň a počítač? Jde takové spojení vůbec dohromady? Nestojí poezie a výpočetní technika v protikladu? Využití výpočetní techniky v přírodních a exakt­ních vědách nikoho nepřekvapí, chápe se jako samozřejmé. Jako samozřejmé se ale postupně začalo chápat také to, že počítače se staly nedílnou součástí našeho života, a pronikly tedy do všech oblastí, kterými se člověk zabývá. Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače (tehdy obrovské mašiny, které umělo obsluhovat jen několik specialistů) pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Nikdy to ale nefungovalo tak, že by – a trochu přeháníme – literární vědec vytrhl báseň ze sbírky a podobně jako ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje (1974) ji „hodil“ do počítače, který za okamžik vyplivne výsledek. Literární vědec samozřejmě musel počítači data připravit – odměnou mu bylo, že počítač data setřídil a umožnil v nich pohodlně vyhledávat. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Se zdoko­nalením počítačů a rozšířením jejich možností také rostlo jejich využití v humanitních vědách. Využití počítačů v literární vědě se váže k tomu, že objekt výzkumu této vědy, tj. literární texty, existuje v elektronické podobě. Vše, o čem je v publikaci řeč, by nikdy nevzniklo bez České elektronické knihovny (www.ceska-poezie.cz), která byla vytvořena v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Publikace pojednává o tom, co všechno se dá s literárními texty za využití moderní výpočetní techniky dělat. Většina kapitol se týká verše, nejprve se tedy čtenář stručně seznámí s disciplínou, která se veršem zabývá (kapitola Co je to versologie?). V další kapitole je řeč o tom, co je potřeba udělat, aby z elektronických textů vznikl elektronický korpus, tj. takový soubor textů, který je připraven ke složitějšímu vyhledávání a k zadávání složitějších dotazů (kapitola Korpus českého verše). Poté se čtenář seznámí s nejrůznějšími aplikacemi, které umožňují pracovat s daty z korpusu: detailní informace o českém verši 19. století poskytuje Databáze českých meter (viz stejnojmennou kapitolu); která slova se v 19. století rýmovala se slovem „láska“, ukáže aplikace Gunstick (kapitola Láska : páska); odpověď na otázku, kt­erá česká báseň je nejeufoničtější, podá aplikace Eufonometr (kapitola Dá se spočítat eufonie?); o čem je Máchův Máj a které podstatné jméno se v něm objevuje nejčastěji, prozradí aplikace Hex a Frekvenční slovníky (viz stejnojmenné kapitoly); a nakonec se možná dostaneme k tomu, jak zjistit, kdo napsal Rukopisy…

-účl-