Knihovny a fundraising

Fundraising není ve Švédsku neznámým pojmem, ale je skoro neznámým v knihovnickém světě. Knihovny se tradičně fundraisingem nezabývají a kdykoli se diskuse s knihovníky přiblíží tomuto slovu, okamžitě všichni zareagují: To přece nejde, naši zřizovatelé, obec, komuna, stát (v případě knihoven univerzitních) nám to přece nedovolí. A tak se bohužel nikdo v knihovnách o fundraising ani mnoho nezajímá. Myslím si, že jsou to ještě pozůstatky švédské kulturní politky z doby, kdy byla 70 let u moci sociální demokracie a měla mnoho peněz, které jen rozdělovala, a hodně podporovala kulturu. Prostředky na knihovny se tak každý rok automaticky navyšovaly podle inflace. To už samozřejmě dávno není pravda a kultura je na tom daleko hůř. Švédští knihovníci žijí trochu ve finanční minulosti a o získávání peněz pro knihovny se moc nestarají. Já si myslím, že by se i v této oblasti dalo něco dělat a také knihovny do procesu fundraisingu včlenit. Fundraising určitě není nijak zakázáný a například téměř všechny švédské státní vysoké školy mají speciální oddělení fundraisingu, s velice prestižním platovým i společenským zařazením.

Proto je velice potěšující, že se aktuálně alespoň slovo fundraising začalo v knihovnách používat a to v souvislosti s podporou boje proti AIDS. K rozsáhlému fundraisingu, se kterým začala organizace Musikhjälpen, se totiž připojily i švédské knihovny. Musikhjälpen – Music Aid je benefiční akce, která spočívá ve spolupráci mezi švédským rozhlasem P3 a švédskou televizí a která chce pomoci v boji proti této skryté hrozbě naší doby. Jejím cílem je zvýšit povědomí a znalosti o HIV a AIDS: Tři známí moderátoři pobývají ve skleněné kleci bez přestávky 144 hodin a vysílají rozhlasový a televizní program. Do skleněné klece za nimi přicházejí různí návštěvníci, švédské celebrity a umělci, kteří se do boje proti AIDS zapojili.

Od roku 2014 se k akci připojily různé knihovny, například Sambiblioteket v Umea, Univerzitní knihovna v Uppsale a městská knihovna v Mora. Knihovna v Mora vyzvala ostatní knihovny ve Švédsku na „knihovnický souboj“ (Biblioteksbattle) o to, která knihovna sežene nejvíce peněz. Proto knihovny zřizují „kasičky“ na webu a hned ukazují, kolik která kasička nasbírala. Webové kasičky se jmenují Knihovníci a ostatní superhrdinové.

Knihovny známé svojí kreativitou ale pomáhají i jinými způsoby: Městská knihovna v Uppsale například vydražuje knihovníka: Vyhrajte knihovníka, který vám doma udělá pořádek v knihovně. Několik knihoven také prodává kondomy a některé pořádají ochotnická divadla s danou tematikou. Samozřejmě také různými způsoby nabízejí světoznámé knihy a životopisy slavných lidí, kteří se nějakým způsobem zúčastnili boje proti této chorobě. Propagují například nové vydání životopisu Freddieho Mercuryho, zpěváka skupiny Queen, který líčí život úspěšné hvězdy až do jeho smrti na AIDS v roce 1991. Nebo román známého švédského komika Jonase Gardella Nikdy si neutírejte slzy bez rukavic(2012). Příběh z doby, kdy na začátku roku 1980 nemoc přišla do Švédska. Švédská televize natočila podle knihy také velice úspěšný televizní seriál. Jonas Gardell často navštěvuje knihovny a je vždycky ohromným magnetem pro posluchače.

První veřejná osoba ve Švédsku, která „dala AIDS tvář“, byl módní návrhář Sighsten Herrgård. Společně s Carlem O. Werkelidem napsal biografii Sighsten (1988), zachycující nejenom jeho úžasný život a práci, ale také boj proti této nemoci. Jeho portrét, už hodně poznamenaný nemocí, používají i knihovny pro své plakáty a materiály na fundraising pro podporu boje proti HIV/AIDS.